Jarní vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích zveřejněné včera u příležitosti Evropského spotřebitelského summitu 2012 ukazuje, že rok 2011 byl už druhým rokem v řadě, během něhož došlo v mnoha zemích ke zlepšení po propadu v roce 2009. Pokud jde o postavení spotřebitele, nejlépe jsou na tom obyvatelé Lucemburska, Spojeného království a Dánska. Česká republika je z 27 členských států na dvacátém místě.
Postavení spotřebitelů se měří například tím, jakou mají spotřebitelé důvěru v úřady, maloobchodníky a spotřebitelské organizace, v bezpečnost výrobků, efektivitu řešení sporů a jak jsou spokojeni s vyřizováním stížností. Hodnotící zpráva rovněž ukazuje, že spotřebitelé stále nemohou nakupovat v zahraničí tak snadno jako doma, a přicházejí tak o možnost většího výběru i úspor. Potenciální přínos pro spotřebitele by přitom mohl být až 204 miliard eur ročně.
„Vyzývám politické představitele a další zúčastněné strany v členských státech, aby výsledky dnešní hodnotící zprávy využili k vytvoření kvalitního prostředí pro spotřebitele,“ uvedl komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli. „Pouze spotřebitelé, kteří znají svá práva a vědí, jak je uplatňovat, mohou plně využít potenciál jednotného trhu a podpořit tak inovace a růst. Je proto prvořadé vytvořit správné podmínky k tomu, aby byl tento mohutný potenciál využit ve prospěch evropského hospodářství, spotřebitelů a podniků.“
Hodnotící zpráva poskytuje informace o fungování jednotného trhu z hlediska spotřebitelů v EU, a to co se týče výběru, cen a ochrany jejich práv. Její letošní jarní vydání (Hodnotící zpráva o situaci na spotřebitelských trzích) se věnuje integraci maloobchodního trhu a postavení spotřebitelů v jednotlivých zemích. Jeho součástí je index spotřebitelských podmínek, jehož výpočet je založen na kvalitě právní úpravy týkající se spotřebitelů a podniků, efektivitě řešení sporů a vyřizování stížností, důvěře spotřebitelů v úřady, maloobchodníky, inzerenty a spotřebitelské organizace, a na míře důvěry v bezpečnost výrobků na trhu. Díky tomuto údaji si členské státy mohou porovnat svou výkonnost v průběhu času. Hodnotící zpráva vychází především z průzkumů mezi spotřebiteli a maloobchodníky, z údajů Eurostatu a informací od členských států.
Index za rok 2011 ukazuje, že po propadu v roce 2009 se spotřebitelské podmínky už druhým rokem zlepšují. Nejlepší podmínky mají spotřebitelé v Lucembursku, Spojeném království, Dánsku, Rakousku, Irsku, Finsku, Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii a Švédsku (členské státy nad průměrem EU). Česká republika je pod průměrem, a to na dvacátém místě.
Hodnotící zpráva ukazuje, že i když objem elektronického obchodu nadále roste, odehrává se stále převážně v rámci domácích trhů, a to navzdory jasnému potenciálu, pokud jde o výběr a úspory při přeshraničních nákupech. Je třeba zvýšit úsilí, aby se plně využilo přínosů skutečně jednotného digitálního trhu. Spotřebitelé mohou mít více důvěry při objednávání zboží z jiných zemí EU, protože se ukazuje, že jejich obavy ze zahraničních prodejců jsou z velké části neopodstatněné, a zdá se, že přeshraniční elektronický obchod je přinejmenším stejně spolehlivý jako vnitrostátní. Zjištění naznačují, že zásadní je účinněji informovat o možnostech přeshraničního poradenství, kontrolách a prostředcích ke zjednání nápravy (síť vnitrostátních donucovacích orgánů a evropská spotřebitelská centra, která poskytují bezplatnou pomoc a poradenství spotřebitelům nakupujícím na jednotném trhu).
Mnozí spotřebitelé neznají svá práva. Pouze 12 % respondentů v celé EU bylo schopno odpovědět na otázky o svých spotřebitelských právech v souvislosti se zárukami, čekacími lhůtami a tím, jak si poradit, když dostanou zboží, které si neobjednali. Mnohé podniky nevěděly, jaké jsou jejich zákonné povinnosti vůči spotřebitelům. Například pouze 27 % maloobchodníků vědělo, jakou lhůtu mají spotřebitelé na vrácení vadných výrobků.
Stále se objevují nekalé obchodní praktiky. Ve srovnání s rokem 2010 se více spotřebitelů a maloobchodníků v EU setkalo s inzeráty a nabídkami, které byly zavádějící a klamné nebo dokonce podvodné, a mnoho dalších zákazníků obdrželo zboží, které si neobjednali.
Vzhledem k tomu, že od přijetí směrnice o nekalých obchodních praktikách uplynulo už sedm let, je to důvod ke znepokojení, kterému je třeba se věnovat aktivněji. Aby před takovými praktikami chránily spotřebitele, zejména pak ty zvláště znevýhodněné, musí orgány důsledně prosazovat stávající pravidla na ochranu spotřebitelů. Spotřebitelé musí mít lepší pozici k tomu, aby tyto praktiky dokázali odhalit a mohli se jim vyhnout. A konečně je třeba mít k dispozici rychlejší, méně komplikované a levnější prostředky k řešení sporů s obchodníky, a to on-line i off-line. Komise se bude zabývat způsoby, jak zintenzívnit prosazování pravidel a zvýšit tak důvěru spotřebitelů v přeshraniční transakce. Toto téma bude součástí zprávy o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách za rok 2012.
Program EU pro spotřebitele na období 2014–2020 se zaměřuje na posílení pozice spotřebitelů a zvyšování jejich informovanosti a důvěry tím, že jim poskytne nástroje, díky nimž se budou moci aktivně podílet na trhu, využívat výhod, které jim nabízí, uplatňovat své právo volby, a zajistí jim patřičné prosazování jejich práv. V současnosti se projednávají návrhy mechanismů pro řešení sporů s obchodníky mimosoudní cestou (alternativní řešení sporů a řešení sporů on-line), které po svém přijetí pomohou evropským spotřebitelům řešit jejich problémy, ať už daný výrobek nebo službu koupili kdekoliv v EU a jakýmkoliv způsobem.
