Investice do zemědělství se u nás vloni významně zvýšily oproti předchozím letům. Podnikatelé hojně využívali obou nástrojů na jejich podporu – operačního programu a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V přepočtu na hektar však němečtí zemědělci investují čtyřikrát více než naši, konstatoval ředitel Zemědělského svazu ČR Jiří Burdych na semináři k investičním dotacím. Svaz ho v minulých dnech uspořádal v Krásné Hoře a Kralicích na Hané.
Zatímco v roce 2000 zemědělci podle Burdycha investovali necelých deset miliard korun, v minulém roce to bylo zejména díky operačnímu programu 16,2 miliardy korun. „Dokladem je počet prodaných traktorů, který meziročně vzrostl o 73 procent,“ doplnil. Podle údajů ministerstva zemědělství se u nás vloni prodalo 1401 traktorů, zatímco rok předtím 809. V letech 2002 a 2003 se ročně prodávalo mírně nad tisíc traktorů.
Dosavadních šest kol operačního programu hodnotí ředitel jeho řídícího orgánu Pavel Sekáč jako úspěšných. Projekty, pokud splňovaly podmínky, většinou prošly výběrem. To ale neplatí o strojích v loňském prvním kole, kde byla úspěšnost jen asi třetinová. Velký zájem, který kvůli omezeným finančním zdrojům zdaleka nemohl být uspokojen, byl vloni i letos o podpory na zpracování zemědělské produkce. Vloni se na toto opatření 1.2. hlásilo podle Kateřiny Majerové ze Státního zemědělského intervenčního fondu 78 žadatelů o téměř 320 milionů korun, vybraných bylo 28 s celkovou dotací asi sto milionů korun. Letos z 59 zájemců požadujících bezmála 210 milionů korun uspělo 40, kteří si nárokují 143 milionů korun. Jen minimální ohlas má podpora investic v chovech nosnic a do skladů ovoce a zeleniny.
Na dotace pro výstavbu a rekonstrukci skladů na obiloviny a olejniny by podle Sekáče mělo být v příštím roce vyčleněno zhruba 357 milionů korun. „Do šesti týdnů bychom měli znát vyjádření Evropské komise k novému opatření na sila. Kolo na příjem projektů by mohlo být vyhlášeno koncem března, ale může to být i později,“ upozornil Sekáč. Zdůraznil, že o tuto podporu budou moci žádat jedině prvovýrobci.
Příští kola pro příjem žádostí na operační program
- jde o návrh, který zatím není schválený
9. až 27. ledna 2006
1.1.1., 1.1.2. – investice do zemědělského majetku
1.3.4. – zalesňování
2.1.5. - diverzifikace
13. až 31. března 2006
1.3.1., 1.3.2., 1.3.3. – lesní hospodářství
2.1.2., 2.1.3. – povodně, rybníky, meliorace
2.3.1., 2.3.2., 2.3.3. - rybářství
Pramen: SZIF
Od příštího roku má podpora nákupu veškeré zemědělské techniky přejít na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), což se potvrdí po schválení změn v operačním programu. Stejně jako letos i nadále platí, že podpory investic z obou nástrojů se nesmí překrývat. „V porovnání s loňskem je zájem o naše investiční podpory z programu Zemědělec jen asi o deset procent nižší,“ zhodnotil ředitel a předseda představenstva PGRLF Lubomír Netolický. Upřesnil, že ke konci září bylo schváleno 939 žádostí o podporu, z toho 908 na stroje a zařízení, 36 na stavební investice a deset na pořízení základního stáda. „Objem těchto úvěrů představuje 2,8 miliardy korun,“ doplnil Netolický. Ujistil, že i v příštím roce fond udrží objem podpor na dosavadní úrovni, ač v návrhu státního rozpočtu se pro PGRLF nepočítá ani s korunou. „Žádosti o naše programy vykryjeme z vlastních zdrojů,“ slíbil.
Od roku 2007 má fungovat nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který by měl zahrnout široké možnosti podpory investic. Uvažuje se o tom, že PGRLF by mohl své angažmá v této oblasti přesunout na dotování úroků u těch úvěrů, které zemědělci budou čerpat na financování projektů, s nimiž se přihlásí o podporu z EAFRD. „Dotovali bychom pravděpodobně úroky u té části půjčených peněz, které musí zemědělec vždycky zaplatit, tedy mimo podíl, který se mu vrátí jako dotace z EAFRD,“ naznačil Netolický možnou budoucí pomoc garančního fondu.
Aby zemědělci vyhověli stále se zpřísňujícím požadavkům, které předepisují nitrátová směrnice, cross compliance, vyšší ochrana před znečištěním životního prostředí – IPPC a další směrnice, bude zapotřebí zdvojnásobit roční investice, konstatoval Jiří Burdych. Splnění zmíněných požadavků podle něho zvýší náklady na nové investice v řádu minimálně deset až dvacet miliard korun. „V souhrnu se tyto nároky projeví po roce 2007. Naprostou převahu přitom budou muset zemědělské podniky hradit z vlastních zdrojů,“ předpokládá.
Do rámečku:
Co vyhovuje praxi
Operační program a PGRLF silně motivují k investicím a byl by hřích této šance nevyužít. Pod slova Stanislava Studeného, šéfa společnosti Genagro z Říčan u Brna, by se jistě podepsalo nemálo zemědělců. Jiného názoru budou ti, kteří nevyhovují svým finančním zdravím u operačního programu. Stáj nezrekonstrují ani s pomocí PGRLF, protože není možné překrývání podpor.
Firma Genagro dříve za úvěry podpořené fondem modernizovala chlévy pro prasata, nakupovala stroje. Stavbu nového kravína pro 406 dojnic spolu s jímkou na kejdu se rozhodla financovat s přispěním operačního programu. „Dva roky trvalo, než jsme získali pozemky. Pět měsíců jsme čekali na stavební povolení. Až za šest měsíců od podání žádosti jsme se dozvěděli, že nám vyhověli. Přitom celá stavba byla za šest měsíců. To je nepoměr k době, kterou zabrala administrace,“ posteskl si Stanislav Studený. Stohy papírů k žádosti na operační program vážily 20 kilogramů, dodal pro představu.
Vladimír Kučera, předseda Agro Kunčina, si chválil spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem při vyřizování žádosti na operační program. Překážkou, která někdy podnik zastavila v plánech, byla nemožnost doložit vlastnictví pozemku a nájemní smlouvy, jak to vyžadují pravidla.
„Výhodou PGRLF je, že o umístění získaných prostředků si rozhoduje podnikatel a investuje do toho, co nejvíc potřebuje. U operačního programu se letos musíme pohybovat v rámci několika vymezených strojů a příští rok místo nich půjdou peníze na sklady,“ poukázal na rozdíly při rozhodování o investicích předseda Rostěnice, a. s., Vítězslav Navrátil. „Ukončení možnosti dotovat provozní úvěry a přesun dotací do dalšího kalendářního roku nás nutí k tomu, abychom omezili investice – po dobu dvou let zhruba na polovinu,“ konstatoval s tím, že se to samozřejmě promítne do zpomalení rozvoje podniku.
