Dotační pravidla pro příjem žádostí na pozemkové úpravy pro příští roky schválil ministr zemědělství Marek Výborný. Celkem bude na tyto účely v letech 2025 až 2027 v rámci programu rozvoje venkova vynaloženo 2,6 miliardy korun. Jde tedy o finance ze zdrojů Evropské unie a budou určeny hlavně na budování vodních nádrží, biokoridorů, protierozních mezí, větrolamů, tůní nebo mokřadů.
Jak ministr uvedl na tiskové konferenci, z této částky bude letos využito něco málo přes 800 milionů korun, další peníze na pozemkové úpravy půjdou z národního rozpočtu, a to zhruba jedna miliarda korun. Zbytek, tedy přibližně půl miliardy korun, jsou součástí společné zemědělské politiky. „Pozemkové úpravy, které jsou významným nástrojem v péči o krajinu a pro rozvoj venkova, přispívají například k prevenci před povodněmi, k omezení eroze a zpomalení odtoku srážkových vod,“ zdůraznil ministr zemědělství Marek Výborný.
Tyto dotace jsou určeny Státnímu pozemkovému úřadu na realizaci plánů společných zařízení, respektive souboru opatření, která jsou zpracovávána v rámci konkrétních pozemkových úprav. Ty komplexně řeší a zajišťují ochranu životního prostředí a zachování krajinného rázu. V jejich rámci se budují protierozní, vodohospodářská i protipovodňová opatření, která zvyšují ekologickou stabilitu a chrání území obcí před negativními dopady klimatické změny.
K vodohospodářským a protipovodňovým opatřením patří například ochranné zatravnění, odvodňovací, sběrné a svodné příkopy a průlehy, mokřady, tůně, záchytné příkopy a meze s retenčním prostorem, ochranné nádrže s retenčním prostorem jako ochrana před povodněmi a úpravy toků. V rámci protierozních opatření se budují i ochranná zatravnění nebo zalesnění, zasakovací pásy, větrolamy, terasy, protierozní meze, nádrže (tzv. poldry) či příkopy.
Ekologická neboli ekostabilizační opatření představují biocentra a interakční prvky, biokoridory a liniové prvky či malé nádrže. Při výběru projektů budou preferovány zejména ty, které budou řešit ochranu území před povodněmi, erozi v ohrožených oblastech, území s vyšším rizikem ohrožení suchem, ekostabilizační opatření nebo projekty zaměřené na zlepšení vodního režimu v krajině.
Ministr přiznal, že vláda původně počítala na tyto účely s vyšší částkou, v programovém prohlášení má zaneseny tři miliardy korun. „Tento slib nebude možné naplnit, protože prohlášení vzniklo v jiné ekonomické situaci. Navýšení ale je patrné, jen ze státního rozpočtu šlo na pozemkové úpravy loni 739,3 milionů korun, pro letošek se počítá s uvedenou téměř miliardou,“ řekl ministr a doplnil, že jeho ambicí po nástupu do funkce je dodržet hranici minimálně dvou miliard na pozemkové úpravy, což se podle jeho slov daří plnit.
Ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová doplnila, že její úřad poskytuje unikátní služby, ať už projektové, či při realizaci pozemkových úprav, které po jejich dokončení předává do majetku měst a obcí zcela zdarma. „Jde většinou o dlouhodobé projekty, které vyžadují odbornou erudici. Do budoucna se přitom chceme zaměřit hlavně na oblasti, ve kterých opakovaně spadne během několika hodin neuvěřitelné množství vody a s ohledem na to dochází k záplavám, významným erozním událostem a podobně,“ potrhala.
Příjem žádostí na stavbu pozemkových úprav začne 1. července. Při výběru bude úřad preferovat projekty, které budou řešit ochranu území před povodněmi, erozí v ohrožených oblastech nebo území s vyšším rizikem ohrožení suchem a projekty zaměřené na zlepšení vodního režimu krajině.
„Je zřejmé, že výsledky pozemkových úprav se příznivě promítají do zlepšení kvality života na venkově, konkurenceschopnosti zemědělství, životního prostředí, ochrany a zúrodnění půdního fondu, proto patří k jedné z priorit,“ uvedl Výborný.
Jak se dále novináři dozvěděli, pozemkové úpravy jsou v Česku uskutečněné na více než 42 procentech výměry zemědělského půdního fondu, na dalších 11 procentech se nyní realizují. Podle obou řečníků na tiskové konferenci bude ale ještě trvat nejméně asi 15 až 20 let, než se podaří všechna opatření uskutečnit na celém území. Od roku 1991 bylo vybudováno téměř 890 hektarů vodohospodářských opatření, 2054 hektarů ekologických zásahů, což jsou například biokoridory či malé nádrže, 976 hektarů protierozních opatření, kam patří příkopy, větrolamy nebo zasakovací pásy, a 4123 kilometrů polních cest.*
