Zemědělci několik let čekají na signál státních orgánů, který by jim naznačil dlouhodobý záměr podporovat zemědělské pojištění a jeho rozsah. Je pravděpodobné, že systémové řešení dostane jinou podobu, než mělo v návrhu zpracovaném před třemi roky. Nová koncepce by se měla více přizpůsobit evropské legislativě. Příspěvek na zaplacené pojistné zemědělských plodin a hospodářských zvířat se má zachovat, otázkou může být, v jaké výši.
Původně navržené systémové řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání mělo výrazně omezit velké jednorázové výdaje ze státní pokladny při nepředvídatelných živelních pohromách katastrofického rozsahu. Opíralo se o tři hlavní pilíře. První, již ověřený a doposud uplatňovaný, má podobu příspěvku na zaplacené pojistné, který vyplácí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Škody katastrofického rozsahu měl stát hradit z fondu nepojistitelných rizik, ten však dosud nebyl vytvořen. Už v roce 2005 se upustilo od vytvoření státní zajišťovny, instituci zajišťující pojišťovny. Tu však ministryně zemědělství na sklonku minulého roku zcela nevyloučila.
K rozhodnutí o stanovení pravidel pro pojištění v zemědělském podnikání rozhodně nepřispívají časté personální změny na ministerstvu zemědělství. Koncem roku týdeník Zemědělec oslovil ministryni zemědělství Milenu Vicenovou, aby informovala zemědělské podnikatele, s jakou podporou státu mohou v pojištění plodin a hospodářských zvířat v nejbližším období počítat. Mezitím premiér Mirek Topolánek sestavil novou vládu s tím, že ministrem zemědělství byl jmenován Petr Gandalovič. Jak a kdy přistoupí nový šéf resortu k řešení oblasti pojištění, není možné v tuto chvíli odhadnout. Lze ale předpokládat, že z větší části naváže na práci svých předchůdců.
Rozhovor s bývalou ministryní zemědělství MVDr. Milenou Vicenovou
Od roku 2006 mělo být zavedeno systémové řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání, nestalo se tak, přestože návrh koncepce prošel vnějším připomínkovým řízením pro jednání vlády České republiky už na začátku loňského roku. Má ministerstvo zemědělství připraveno řešení pro zemědělskou veřejnost?
Tak jako doposud budeme pokračovat v podpoře pojištění, jelikož se domníváme, že jde o jeden z nejvhodnějších nástrojů řízení rizik v zemědělství. Skutečností je, že jsme museli reagovat na požadavky Evropské unie a stávající systém bylo nutné upravit. Znamená to, že nadále budeme poskytovat prostřednictvím PGRLF, a. s., finanční příspěvek na pojištění plodin a hospodářských zvířat, které si platí zemědělci, avšak státní podpora se bude vztahovat pouze na malé a střední podniky a nebude moci být vyplácena podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů. Ty by měly být podle názoru Evropské unie schopny pokrýt náklady na pojištění z vlastních prostředků.
Počítá se v návrhu systémového řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání kromě finanční podpory na zaplacené pojistné s vytvořením fondu nepojistitelných rizik?
V současné době se projednává možnost vytvořit vhodný systém, jehož součástí by mohl být i určitý fond, avšak nešlo by o fond nepojistitelných rizik, ale o fond podpor, ve kterém by se kumulovaly prostředky. Již dnes je ale zřejmé, že by pro fungování tohoto fondu podpor musela být přijata nová legislativní opatření. V současné době (pozn. redakce: koncem roku 2006) má na stole návrh k posouzení sbor mých poradců s tím, že do 15. ledna mají k němu vyjádřit své připomínky. Do konce měsíce ledna pak projedná operativní porada ministryně definitivní verzi návrhu před předložením k projednání vládě.
Pokud by se měl vytvořit fond podpor pro kumulaci prostředků, nakolik by zatěžoval státní pokladnu? Nebo se na jeho naplnění budou podílet i jiné zdroje?
Na tuto otázku nelze v současné době podat přesnou odpověď, protože, jak jsem již uvedla, jednání o fondu podpor probíhají a není ještě definitivně rozhodnuto.
Jak by měl fond podpor fungovat v praxi? Kdo z něj bude čerpat finanční prostředky?
V současné době se intenzivně pracuje na obecných zásadách fondu podpor a jeho vytváření tak, aby jeho fungování bylo v souladu nejen s evropskou legislativou, ale také s legislativou České republiky. V případě, že bude fond zřízen, čerpání z něj by mělo být otevřené především pro malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby. Velké podniky a zemědělští zpracovatelé by mohli čerpat z fondu v případě přírodních pohrom tak, jak to odpovídá komunitárnímu právu.
V jakých případech by bylo možné žádat o podporu na náhradu škody?
Ujasněme si nejdříve, že nehovoříme o nepojistitelných rizicích a fondu nepojistitelných rizik. Hovoříme o podpoře na náhradu škody, kterou by způsobily přírodní pohromy nebo jiné mimořádné události. Za přírodní pohromy můžeme označit povodně, sesuvy půdy, laviny, avšak za předpokladu, že lze získat dostatečně přesný popis těchto škod. Dále pak se počítá s podporou na náhradu za ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami a mezi ty se počítají mráz, kroupy, led, déšť nebo sucho, avšak samy o sobě je nelze považovat za přírodní pohromy. Aby tomu tak bylo, musí škoda dosáhnout určitého prahu, a to konkrétně třicet procent obvyklé výroby.
Od myšlenky zřídit státní zajišťovnu se s konečnou platností upustilo?
Jak jsem už řekla, jsme ve stadiu hledání nejlepšího způsobu řešení řízení rizik a krizí v zemědělství a právě otázka státní zajišťovny bude na pořadu dne až po rozhodnutí o tom, který způsob bude pro naše zemědělství nejvhodnější. Faktem zůstává, že v předchozí koncepci řízení rizik se se státní zajišťovnou nepočítalo, to však neznamená, že nemůže dojít k posunu i v této věci. Konečná varianta řešení je stále otevřená.
Počítá se na rok 2007 s dalším zvýšením podpory na zaplacené pojistné pojištěných plodin a pojištěných hospodářských zvířat?
Doposud o tom není definitivně rozhodnuto, avšak je nutné uvést fakt, že poskytovaná podpora od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) je v takové výši, která odpovídá maximální možné podle příslušných právních předpisů Evropské unie. Pokud dojde k posunu na evropské úrovni, jsme připraveni na to reagovat.
Jakou roli by měl v zemědělském pojištění nadále sehrávat Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond? Bude financovat program zemědělského pojištění v roce 2007 ze svých zdrojů jako v roce 2006?
Akciová společnost PGRLF má funkční aparát pro poskytování podpory v zemědělském pojištění a bude pokračovat ve své stávající činnosti. Vedle jiných podpor bude poskytovat i finanční příspěvky na zaplacené pojistné. Také počítáme s tím, že PGRLF se bude podílet na podporách za náhradu škody způsobené přírodními pohromami či na podporách, které budou nahrazovat zemědělcům ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami.
Co lze podle vašeho názoru očekávat od zavedení systémového přístupu v zemědělském pojištění?
Při hledání vhodného řešení systémového přístupu souhlasíme především se zajištěním vhodnějšího a rychlejšího řešení krizí, způsobených neočekávanými událostmi katastrofálního rozsahu, dále se snížením finančního zatížení státního rozpočtu, se zvýšením propojištěnosti a v neposlední řadě také s lepším uplatňováním společné zemědělské politiky.
Stále se poukazuje u nás na nízkou propojištěnost ve srovnání s některými státy Evropské unie. Kde je příčina tohoto stavu? Není to také ve výši pojistného, která odráží nedostatečně konkurenční prostředí na českém pojistném trhu?
Na tuto otázku by měla odpovědět spíše Česká asociace pojišťoven. Obecně se však dá říci, že bychom stejně jako zemědělci přivítali, kdyby cena pojistného byla nižší. K otázce konkurence je nutné poznamenat, že ministerstvo zemědělství rozhodně nebrání vstupu nových pojistitelů zemědělských rizik na trh, avšak je pouze na každé pojišťovně, v jaké oblasti se rozhodne nabízet své služby. Domnívám se, že právě státní podpora pojištění je vhodným nástrojem, jak motivovat nové pojistitele rozšířit své služby i na oblast zemědělství.
Na závěr trochu statistiky – kolik se eviduje žádostí o podporu pojistného za rok 2006 celkem? Kolik peněz bude třeba na zaplacené pojistné?
Akciová společnost PGRLF doposud provádí administraci žádostí, protože ještě nevypršela lhůta, ve které jednotlivé zemědělské agentury zasílají přijaté žádosti o podporu. Ke 4. lednu 2007 PGRLF eviduje 3495 žádostí, celková výše pojistného je 527 milionů korun a vyplacená podpora činí 175,2 milionu korun.
Názory pojišťoven
Domníváte se, že několik let slibované zavedení systémového řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání, včetně zřízení fondu nepojistitelných rizik, by se projevilo pozitivně na trhu zemědělského pojištění?
Česká pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Jiří Havelka
ředitel zemědělského pojištění
Od nové koncepce eliminace rizik v zemědělství očekáváme, že definuje pravidla i systém spolupráce mezi podnikateli v zemědělství, státem a komerčními pojistiteli. Tato pravidla přitom musí být co možná nejjednodušší, transparentní, jasně definovaná a platná pro všechny. Systém funguje v mnoha vyspělých zemích Evropské unie ku prospěchu všech, kteří jsou do něj zapojeni a neexistuje tedy důvod, proč by neměl fungovat i u nás. Při budování systému spolupracuje stát (MZe, PGRLF), zemědělci (Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR) i komerční pojišťovny (Česká asociace pojišťoven). Je tak zaručeno, že systém bude plně funkční a správně definován. Je jisté, že jeho fungování zájem zemědělců o pojištění zvýší, navíc je jasně deklarováno, že dobrý (a tedy i pojištěný) hospodář může spoléhat i na ad hoc státní pomoc v případě působení katastrofického rizika.
Generali Pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Antonín Brejcha
oddělení zemědělského pojištění
Systémovou koncepci tvořili zástupci pojišťoven, zemědělští odborníci. Je jen škoda, že tato koncepce dodnes nebyla schválena kompetentními státními orgány. Zavedení by znamenalo, že státní podporu na pojištění plodin a hospodářských zvířat by získal ten subjekt, který by byl komerčně pojištěný. Pak by podporu státu v době katastrofických událostí (sucho, povodně) obdržely jenom subjekty, které budou komerčně pojištěny na pojistitelná rizika, aby nebyl popřen význam pojištění. Domnívám se, že otázka řešení eliminace rizik v zemědělském podnikání bude ale řešena v rámci Evropské unie a všechno může být pak jinak.
Hasičská vzájemná
pojišťovna, a. s.
odpovídá: Zdeněk Brož
odborný analytik pojištění
Domníváme se, že současný stav, kdy pojištění plodin a zvířat je podporováno, je optimální. Zřízení fondu nepojistitelných rizik by se zcela určitě projevilo na výši přijatého pojistného od zemědělských podniků.
Österreichische
Hagelversicherung
vzájemný pojišťovací spolek
Agra pojišťovna
organizační složka pro ČR
odpovídá: Ing. Jan Palkoska
ředitel
(Poznámka redakce: V České republice rakouský pojistitel prozatím nezískal vlastní zkušenosti. Proto je odpověď vztažena na systém pojištění v Rakousku a ve Spojených státech amerických.)
Rakouský přístup k řešení rizikovosti zemědělství patří k pokrokovým. Beze zbytku je řešeno riziko nákaz hospodářských zvířat. Zemědělci kontrolovaná pojišťovna spravuje rizika rostlinné výroby. Fond nepojistitelných rizik se v Rakousku netvoří. Snad i proto, že zkušenosti ze zemí, kde je vytvořen, nabádají k opatrnosti. Pokud takový fond vznikne a bude draze dotován, jak a kdy bude použit? Kdo stanoví hranice přírodní katastrofy? Není to jen nový prostor pro korupční chování státních úředníků? Jsou země, které takový fond mají. Velmi často bývá jejich problémem říci po skončení vegetačního období, zda živelní katastrofa nastala, jak se vlastně jmenovala a jaká jsou kritéria pro čerpání prostředků z úspěšně naplněného fondu.
Například ve Spojených státech amerických je zemědělské pojištění založeno na komerční bázi a zároveň napojeno na státní rozpočet – definovaně a transparentně. Specializované zemědělské pojišťovny – podobné té naší – podléhají náročnému státnímu dozoru. Instituce pro tento účel zřízená kontroluje nejen hospodaření těchto pojišťoven, ale i funkčnost jejich pojistných produktů a odbornou způsobilost jejich pracovníků. Pojišťovny, které těmto přísným požadavkům vyhoví, se smí zajistit – tedy přenést část svých rizik – nikoli na komerční zajišťovnu, ale na fond založený, spravovaný a dotovaný federací. Systém tohoto státního zajištění je koncipován tak, že předpokládá trvalý tok peněz ze státního rozpočtu přes fond a pojišťovny k zemědělcům. Jaké to má výhody? Nejméně tři. První: stát rozděluje dotace profesionálně standardizovaným způsobem. Druhá: za pojistitelné riziko lze prohlásit téměř cokoli, například vlny horka (waves of heats), což je vlastně sucho. Třetí: „zemědělské“ a státní peníze neodcházejí do komerční sféry a vůbec už ne do zahraničí.
