Přesunout finanční prostředky určené na podporu energetických plodin na posílení vývoje biopaliv druhé generace chce v rámci zdravotní kontroly společné zemědělské politiky komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Vyplývá to z příspěvku k energetickému balíčku, který v uplynulých dnech zveřejnila na svém blogu
Mimo jiné má energetický balíček zajistit, aby do roku 2020 dosáhl podíl biosložky v pohonných hmotách v Evropské unii deseti procent. Komisařka připomněla, že nejde o nic nového. O této hodnotě se diskutovalo již dříve. Zároveň však Fischerová Boelová zdůraznila, že podle balíčku se v roce 2020 budou za biopaliva považovat jen ta, která splní stanovené parametry. Jde zejména o nejméně 35procentní snížení emisí oxidu uhličitého ve srovnání s klasickými pohonnými hmotami. Zároveň nesmí mít tato biopaliva negativní vliv na biodiverzitu. Jakýsi certifikát udržitelnosti budou muset mít i paliva dovážená ze třetích zemí. Komisařka připomněla, že v unii je dnes nejběžnější bionafta, která pokrývá až 75 procent celkové produkce biopaliv v členských zemích. Podle údajů balíčku omezuje emise oxidu uhličitého ve srovnání s klasickými pohonnými hmotami o 44 procent. Ostatní typy evropských biopaliv první generace mají tuto hodnotu nižší. Pokud se technologie jejich výroby zlepší, je možné podle komisařky i u biopaliv první generace očekávat intenzivnější redukci emisí skleníkových plynů. Nicméně Fischerová Boelová klade důraz na uspíšení výroby biopaliv druhé generace, která by surovinami nekonkurovala potravinám a daleko výrazněji snižovala emise skleníkových plynů. Proto chce navrhnout, aby se peníze vyčleněné na podporu produkce energetických plodin pro první generaci biopaliv ve výši 0,45 eur na hektar přesunuly na posílení vývoje biopaliv druhé generace.
Biomasa a biopaliva se liší v energetické účinnosti
Na komisařčině blogu se pod zmíněným příspěvkem začínají objevovat připomínky čtenářů. „Jestliže palmový olej jako surovina pro biopaliva nesplňuje podmínku udržitelnosti, protože jeho získávání vede v Malajsii a Indonésii k odlesňování, proč se také nezakáže jeho přímé používání a aplikace při výrobě potravin“, ptá se Georgi Gergantchev.
V dalším příspěvku se čtenář, který se podepsal pouze jako Rick, podivuje, proč se dává rovnítko mezi biomasu a biopaliva. Upozorňuje, že biomasa je energeticky efektivní, pokud se spaluje. Energeticky neefektivní se stane, jestliže se z ní vyrábí bionafta nebo bioetanol. Výsledkem je méně půdy pro pěstování potravin a jejich zdražení. V závěru Rick klade otázku: „Budeme omezovat svou uhlíkovou stopu úsporou uhlíkových kreditů a brazilským cukrem na výrobu bioetanolu?“.
Biomasa verzus potraviny
Dalšímu přispěvateli, který si dal přezdívku Zeus, se zdá, že debata o biomase by se v první řadě měla zabývat produkcí potravin a bojem s hladem ve světě. „Nerozumím těm, kteří dělají zemědělskou politiku, že chtějí vytvořit konkurenci mezi potravinami a energetickými produkty, aby zvýšili příjem farmářů,“ prohlašuje a dodává „Neměli by ztrácet ze zřetele hlavní podmínku, za které zemědělská politika unie vznikla, a to princip solidarity. Po 44 roků evropští konzumenti podporovali farmáře relativně vyššími cenami potravin stejně jako každoročně 40 miliardami ECU a dnes eur, které šly jako dotace do zemědělství a na venkov. Dnes žádáme od našich politiků a zemědělců, aby ukázali solidaritu s miliony žen, mužů a dětí v EU, kteří mají minimální příjem, nebo jsou dokonce pod jeho úrovní. Ti již brzy nebudou schopni platit narůstající náklady na energii a potraviny.“
Zapomínáte na oxid dusný
S ostrou kritikou se netají Frank Henderson:„Silně protestuji proti nařízení pro používání první generace biopaliv v EU. Komentář, že bionafta, která pokrývá 75 procent celkové evropské produkce biopaliv, snižuje emise skleníkových plynů o 44 procent ve srovnání s fosilními palivy, je chybný. Nezahrnuje totiž oxid dusný, který má, jak vysvětlil nositel Nobelovy ceny chemik Paul Crutzen, 295krát horší skleníkový efekt než oxid uhličitý. To činí bionaftu horší než fosilní paliva.“ Henderson také upozornil na nebezpečí, že rostoucí poptávka po biopalivech i potravinách může vést k masivní destrukci deštných pralesů. Podle něj se vyplatí podporovat zvyšování energetické účinnosti aut a technologií, úspory energie v domech apod. a také výzkum druhé generace biopaliv.
