Rozhovor s Pavlem Novotným, předsedou ZD Bernartice na Písecku, k situaci v chovu dojených krav a požadavkům Agrární komory ČR.
Agrární komora, v níž jste garantem za komoditu mléko, nedávno přišla s některými návrhy k chovu dojených krav. Co v tomto odvětví považujete za alarmující?
Hlavně dvě skutečnosti - nepodařilo se zastavit propad stavu krav, ani stabilizovat nákupní cenu mléka. Jestliže v roce 1993 u nás bylo 932 tisíc krav, loni 556 tisíc, tak letos se předpokládá snížení na 528 tisíc kusů. Přestože užitkovost dojnic výrazně roste, příjmy zemědělců za mléko klesají. Jen pár čísel: Za čtyři roky se průměrná roční užitkovost zvýšila téměř o tisíc litrů. V roce 1996 činila 4300 litrů, letos by měla podle odhadů dosáhnout 5250 litrů. Pokud by se ale okamžitě nepodařilo zastavit pokles stavů krav, nenaplníme cílovou kvótu 3,1 miliardy kg mléka. Spočítali jsme, že při průměrné užitkovosti 6000 litrů a tržnosti 95 procent, které je reálné dosáhnout do roku 2005, bude nutné pro produkci 3,1 mld. litrů chovat minimálně 543 tisíc dojnic.
Ne o deset haléřů, ale o korunu za litr chtěla Agrární komora zvýšit minimální cenu mléka v porovnání s letošní. Tento požadavek jste ale do vládního nařízení ke kvótám neprosadili. Myslíte, že Mlecoop, který trvá na nákupní ceně 8,50 koruny za litr pro příští rok, bude úspěšnější v jednání s mlékárnami?
Je pravda, že ministr Jan Fencl s naším požadavkem nesouhlasil, i když nezpochybňuje, že růst nákupní ceny mléka je potřebný. Chce ale, aby stejně jako u intervenčního nákupu pšenice, tak i u mléka představovala minimální cena pouze záchrannou síť a ne cenu, za niž se bude obchodovat. A co se týká Mlecoopu - jednání s odběrateli probíhají, i když zatím ke konkrétním dohodám nedošlo. Jednoznačně jsme se ale jako zemědělci shodli, že budeme podporovat všechny kroku Mlecoopu, který jako jediný je schopen pro to vytvořit vyjednávací pozici.
Čím chcete mlékárny přesvědčit?
Mlékárny se obávají, že při skokovém nárůstu ceny mléka by výrazně poklesla spotřeba. My si ale myslíme, že to není pravda. Zvýšení ceny by nebylo tak dramatické. Když si vezmeme, že v roce 1998 činila průměrná nákupní cena 7,88 koruny, tak růst o 62 haléřů není tak významný a zdaleka neodpovídá zdražení vstupů do výroby mléka.
Některým zpracovatelům se prý nedostává syrového mléka. Vznikne u nás hlad po mléku?
Ten musí vzniknout, protože zpracovatelská kapacita je daleko vyšší než současná nabídka mléka. Mlékárny, které se budou chtít dál rozvíjet, musí nakoupit větší množství mléka, proto předpokládáme, že hlad po mléku výrazně vzroste. A nelze také vyloučit, že pokud se Mlecoop nedohodne s odběrateli na obchodních podmínkách, zastaví jim dodávky mléka.
Dá se říci, že po loňských otřesech je trh s mlékem letos poměrně ustálený. Od příštího roku budou mléčné kvóty, co si od nich slibujete?
Že zavedou pořádek do produkce mléka, a to včetně ceny, s níž nemůžeme být spokojeni. Protože ale zákon o zemědělském itervenčním fondu nedovoluje saldování, máme obavu, že by kvotace mohla vést k restrikci výroby mléka. Je tedy potřeba, aby se počítalo s tím, že někteří zemědělci omezí produkci mléka, nebo s ní skončí, čili nevyčerpají kvótu. Na druhé straně ti, co investovali, by neměli prostor pro uplatnění své produkce. Požadujeme, aby vedle aktuální individuální kvóty bylo mezi chovatele rozepsáno i celých 3,1 miliardy kg. Jednak proto, aby měli nárok na kompenzační platbu obvyklou v zemích EU, a také z důvodu jistoty. Aby věděli, s čím mohou počítat v následujících letech.
