Polští výrobci potravin se obávají, že je místopředseda vlády a majitel společnosti Agrofert Holding Andrej Babiš bude chtít s pomocí koaličních partnerů všemi prostředky vytlačit z českého trhu. Napsal to na svých internetových stránkách polský týdeník Wprost. Podle Babiše jsou však tyto obavy nesmyslné.
"Pro polské potravinářské výrobce je to neblahá zpráva. Ten člověk je schopen všeho. Máme velké obavy, protože tento český podnikatel vede už dva roky bezohlednou válku s polskými potravinami,” řekl o Babišově vstupu do vlády ředitel Polského svazu výrobců potravin Andrzej Gantner. V očích polských podnikatelů je místopředseda vlády "arcilobbistou", uvádí Wprost. Ovládá až třetinu domácího trhu potravin a podle Poláků bude chtít svůj podíl zvětšit všemi dostupnými prostředky, především na úkor polského dovozu.
„Asi 16 procent potravin prodávaných na českém trhu pochází z Polska a my jsme tento trh dobývali kousek po kousku. Češi do výroby potravin neinvestovali, nemodernizovali produkci a místo toho ochotně přijímali výrobky z dovozu. Díky tomu jsou dnes polské potraviny levnější a lepší než české,” řekl týdeníku ředitel Polské organizace obchodu a služeb Andrzej Faliński.
Podle něj se Babišovi nevyplatí riskovat investice do obnovy vlastních podniků. "Je to člověk, který umí počítat. Pokud mu vychází, že levnější bude zablokovat konkurenci z dovozu než podniknout rizikové investice, rozhodne se pro antikonkurenční kampaň v médiích," řekl Faliński.
„Je to nesmysl a zlomyslnost, nemám na to žádný vliv, o nákupu potravinářského zboží rozhoduje maloobchod,“ sdělil k polským obavám Babiš.
Podle Gantnera však největší znepokojení v Polsku nebudí to, že se Babiš stal českým vicepremiérem, ale samotná koaliční smlouva mezi českými stranami. „Píše se v ní, že na českém trhu je nutné vytvořit prostor pro domácí výrobky," upozornil. To podle polských podnikatelů znamená, že česká vláda může zvýšit tlak na polské výrobce a vývozce natolik, že sami začnou z České republiky odcházet. Může například českým supermarketům nařídit. aby 30 procent zboží pocházelo z domácí produkce, uvádí Faliński. Podle Gantnera může většího prostoru pro české výrobky dosáhnout i dalším zpřísněním kontroly dovozu.
Proti tvrzením polských potravinářů se ohradila i Potravinářská komora ČR. "Potravinářská komora ČR zásadně nesouhlasí s výrokem ředitele Polské organizace obchodu a služeb. České potravinářské společnosti investovaly do modernizace a inovací potravinářské výroby řádově desítky miliard korun již před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a řadí se tak mezi evropskou i světovou špičku potravinářských podniků v oblasti inovací výroby," uvedla mluvčí komory Jarmila Štolcová.
Podle Štolcové nebyli polští výrobci schopni v mnoha případech vyhovět ani předpisům Evropské unie týkajícím se minimálních standardů. "Příkladem z poslední doby můžeme uvést nedodržení standardů chovu nosnic podle nařízení EU v roce 2012 či výrobu masných výrobků z uhynulých zvířat v polském Biala Rawska, která byla odhalena v loňském roce," dodala mluvčí.
Sérii zpráv o problematických polských potravinách v ČR započala v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Loni se například na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.*
