O prioritách v agrární oblasti a představách o budoucnosti zemědělství informovali na semináři Zemědělská politika 2010, který pořádalo vydavatelství Profi Press minulý týden v pražském Zámku Troja, zástupci parlamentních stran ČSSD, KDU–ČSL, KSČM, TOP 09 a Strany Zelených. Stanovisko zástupce ODS, která se semináře nezúčastnila, jsme získali dodatečně v písemné podobě a zařadili jsme je pro úplnost na závěr každého kola odpovědí. Zástupci stran odpovídali na tři následující otázky:
1) Jaké jsou priority vaší strany v zemědělské politice v kontextu s nadcházejícími parlamentními volbami ?
2) Kam by měla směřovat společná zemědělská politika EU, jaké změny byste navrhoval, nebo naopak, jaká opatření považujete za dobrá ?
3) Kam by mělo směřovat naše zemědělství, v čem je jeho budoucnost a co by se pro jeho budoucí rozvoj a konkurenceschopnost mělo udělat ?
K otázce číslo 1. - Jan Hajda, senátor za ČSSD, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu: Pokud se týká první otázky, musíme provést analýzu současné situace. Jaká je výchozí situace českého zemědělství? Prázdné stáje, plné sýpky levného obilí, špatná ekonomická situace a řada zemědělců, kteří momentálně v zimním období jdou na pracovní úřad. Proto tedy předpokládáme, že se musí provést okamžitá opatření pro to, aby se situace stabilizovala. Předpokládáme, že to bude trvat rok a půl. Musí se zpracovat koncepce zemědělství, která musí obsahovat, co společnost chce po zemědělcích, co jim vykoupí. Na rozdíl od liberálních ekonomů bych chtěl citovat z našeho programu, že bude nezbytné přehodnotit využití a následné rozšíření intervenčních aktů a refundací na zemědělské komodity a u nejvíc ohrožených komodit vytvořit institut ochranné klauzule a znovu oprášit institut minimálních cílových administrativních cen. Na zemědělství nelze aplikovat liberální myšlenky a společnost a stát se ho nemůže zříci. Pokud se týká našeho programu, předpokládáme, že ČSSD bude plnit doslova všechno, co si zemědělci vyjednali, ať jde o top-upy nebo přímé platby.
Pavel Kováčik, člen sněmovního zemědělského výboru, poslanec KSČM: V zemědělské politice má KSČM tři hlavní priority. Za prvé: chceme i nadále udržet rozměr zemědělství, a to ve všech jeho formách. A co je důležité, chceme je udržet jako perspektivní odvětví, které bude mít šanci být konkurenceschopným jak na evropském, tak na mimoevropském trhu.
Za druhé: léta požadujeme koncepci zemědělské politiky. Tato koncepce musí podle našeho názoru nutně směřovat k vyrovnané a perspektivně pozitivní platební bilanci zemědělství v rámci mezinárodního obchodu. Musí samozřejmě reflektovat potravinovou bezpečnost nebo alespoň do značné míry soběstačnost v potravinách, které jsme schopni u nás vyrobit. Ta bude vzhledem k demografickému vývoji i problémům s vodou čím dál aktuálnější. Potraviny jsou zvláštním zbožím. Proto musíme mít určitý vliv na stanovení minimálních cen nebo na otázku cenotvorby alespoň u základních strategických komodit.
Za třetí: úkolem vlády je co nejrychleji vybojovat rovné postavení českých moravských a slezských zemědělců v rámci unie, zejména vzhledem k zemědělcům ze starých zemí.
Jiří Hanuš, poslanec KDU-ČSL, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny: Jednoznačnou prioritou KDU-ČSL je udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství.Tím nemyslím jenom dofinancování plateb top-up, ale také hledání dalších možností pro naše zemědělce, aby měli šanci si tyto peníze nějakým způsobem vydělat. A jednou z priorit je i nepotravinářské využívání zemědělské produkce. Z té bychom chtěli podporovat výstavbu bioplynových stanic. Je zde šance zpracovat část zemědělské produkce, využít odpady, vyrobit energii a získat také teplo. Bioplyn se může akumulovat a agregátor dálkově spouštět v případě špiček elektrické energie, což je velká výhoda proti fotovoltaickým elektrárnám, s nimiž se roztrhl pytel. Další výhodou systému je, že udržuje půdu v docela dobré kondici pro případné využití pro výrobu potravin. Budeme podporovat rovněž propagaci českých výrobků, což je někdy trochu problematické. Také je nutné trochu podpořit národní cítění a národní hrdost, kterou prakticky nemáme, a zvyšovat důvěru občanů v české výrobky i za cenu postihů nepoctivých prodejců.
Josef Dlouhý, Strana zelených: Zemědělství je jednou z hlavních priorit SZ, která prosazuje jeho rozvoj směrem k multifunkčním modelům, jež respektují podmínky prosperity zemědělce a také požadavky na ochranu půdy, vody i ovzduší a zachování druhové rozmanitosti původního genofondu. A také zabezpečují produkci kvalitních potravin. Vedle zdroje potravin se zemědělství musí stát i pozitivním faktorem v ekologické obnově obytné kulturní krajiny, která je druhově bohatá a zajišťuje možnosti vývoje pro všechny živé organismy. SZ prosazuje další rozvoj ekologického zemědělství, které nejlépe splňuje podmínky trvale udržitelného rozvoje a svými metodami šetří přírodní zdroje, chrání prostředí, dbá na pohodu chovaných zvířat a produkuje kvalitní potraviny. Zvláštní důraz klade strana na rozvoj ekologického zemědělství v nížinných vysokoprodukčních oblastech, kde přinese pracovní příležitosti a dá více dnes nedostatkových biopotravin pro domácí trh.
Další prioritou SZ je podpora regionální a lokální výroby a zpracování zemědělských produktů a šíření odbytových míst bioprodukce do stravovacích zařízení škol, nemocnic a státních institucí. SZ podporuje diverzifikaci nezemědělských činností, tedy faremní zpracování, prodej ze dvora, agroturistiku apod. tak, aby přispěly k zaměstnanosti a k upevnění sociální a ekonomické stability venkova.
Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství, zastupující TOP 09: Naše strana považuje za jednoznačnou prioritu minimalizovat další negativní dopady hospodářské krize na celý sektor zemědělství. V tomto smyslu musí být jednoznačnou prioritou okamžitá pomoc, a tou je pokrytí top-up na maximální možnou úroveň z mimorozpočtových zdrojů. V tuto chvíli to je nejefektivnější nástroj, jak zpomalit a zastavit dopad hospodářské krize na agrární sektor. Ve zbývajících šesti měsících do voleb by bylo dobré, kdybychom se napříč politickým spektrem shodli alespoň na základních deseti tezích agrárně-potravinářské koncepce po roce 2010, které totálně odideologizujeme. Vyšleme tím signál, že tyto teze budou platit, ať bude nová vláda jakákoliv.
Petr Gandalovič, poslanec ODS, člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny: ODS vnímá venkov jako prostor pro vyváženou podporu zemědělského podnikání, péči o krajinu a ochranu životního prostředí. Zasazujeme se o takovou kvalitu života na venkově, kterou nemůže zajistit pouze výroba zemědělských surovin. ODS proto bude usilovat o maximální sblížení programů ministerstev zemědělství, místního rozvoje a životního prostředí s cílem netříštit, ale naopak vzájemně propojit působnost zákonů i finančních podpor pro venkov. Praktickým důsledkem musí být snížení počtu vyhlášek a zákonů a pokles zaměstnanců ve státní správě. To také znamená pokles výdajů daňových poplatníků.
Základními principy zemědělské politiky ODS bude vždy obhajoba a ochrana vlastnictví, podpora férového podnikání a posilování odpovědnosti všech podnikatelů a obyvatel venkova k obci a krajině. Věříme, že tyto tradiční konzervativní hodnoty mají na našem venkově mnoho příznivců a slibujeme, že je budeme v maximálně možné míře hájit.
K otázce číslo 2 - Hajda Za našeho předsednictví se nekonala žádná rozhodující diskuse o reformě zemědělské politiky. Na zahájení takové diskuse o nutnosti zemědělské politiky v Evropské unii nebylo české předsednictví dostatečně politicky a diplomaticky silné. V příštím roce EU předsedá Španělsko, které doslova historicky bere největší dotace na jednu nejmenších výrob a těžko bude v tomto směru něco otvírat. Na druhé straně je nutné si uvědomit a připomenout, že současná finanční krize a hrozba hospodářské deprese jistě vyvolá další tlaky na restrukturalizaci evropského rozpočtu a snížení podpory zemědělství. K tomu přistupuje dle mého názoru neuvážená snaha EU o otevření evropských trhů pro produkci z třetích zemí, kde hrozí především dovoz zboží nižších zdravotních a hygienických standardů a dalšího sociálního a mzdového dumpingu. Odmítáme to, aby naši zemědělci se srovnávali s těmi zemědělci, kteří pracují doslova v nelidských podmínkách za minimální mzdu. Proto v každém případě chceme v rámci zemědělské politiky EU vytvářet ve spolupráci s nevládními organizacemi podmínky pro srovnání našich možností v rámci EU. Především bychom se pak měli starat o to, aby produkty vyrobené u nás se prodávali na českém trhu a tak, jak se nám podařilo u zákona o významné tržní síle, vytvářet k tomu právní podmínky.
Kováčik: Pokud má SZP plnit svoje úkoly, musí být také jasná. Musí se odstranit dvourychlostní projevy a protekcionismus velkých států ve prospěch jejich zemědělců na úkor zemědělců ze zemí, které nedávno do EU přistoupily. Chceme stejné podmínky pro všechny zemědělce celé EU. Jinak pro zemědělce nemá EU žádného valného pozitivního smyslu. Společný trh? Trh, který ovládá možná Německo, Francie, Británie a několik ještě málo dalších prostřednictvím obchodních řetězců, jež zde praktikují politiku obchodního kolonialismu? Kromě vyrovnání podmínek by se tvůrci SZP měli rovněž postarat, aby evropská produkce měla také prostor i na třetích trzích. Nejde jen o zabránění dovozu ze třetích zemí, ale o obrácení gardu a možnost realizovat naše přebytky ve třetích zemích za nepotupné ceny. Celá evropská politika, nejen SZP, má sloužit občanům EU, a to všem stejně nebo alespoň za rovných podmínek. Myslím si, že v současné krizi vedle zachránění odvětví zemědělství má také cenu starat se o to, aby SZP hovořila také o ochraně pracovních míst v zemědělství a navazujících odvětvích.
Hanuš: Další osud společné zemědělské politiky je otázkou toho, jak dlouho si Evropská unie bude moci dovolit vydávat podstatnou část svého rozpočtu na podporu agrárního sektoru. Tím dosavadní diskuse o změně vždy skončily ve slepé uličce. Dle našeho názoru je potřeba nastoupit cestu ke skutečnému zjednodušení společné zemědělské politiky při zachování požadavků na bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin. Odstraněna by měla být také většina výjimek za účelem zrovnoprávnění zemědělců v jednotlivých členských státech. Dále bychom si přáli zachovat kvotový systém u syrového kravského mléka i po roce 2015.
Dlouhý: SZ podporuje transformaci aktuálních dotačních schémat EU z přímých plateb na jednotku plochy na společenskou podporu veřejně prospěšných funkcí zemědělství. Tedy převedení těchto plateb na kompenzace za mimoprodukční funkce zemědělství, tj. za ochranu životního prostředí, šetření přírodních zdrojů, kvalitu potravin a rozvoj venkova. Stejně významné jako zemědělské produkty je i kvalitní voda, čistý vzduch, pestrá krajina či biodiverzita. I když jsou ze celospolečenského hlediska žádoucí, nejsou zatím pro zemědělce dostatečně atraktivním zdrojem příjmů. SZ bude nadále prosazovat vyjednání rovných podmínek pro české zemědělce s ostatními zemědělci EU po roce 2013. V rámci SZP se SZ zaměří například na investiční podpory zemědělců při modernizacích a přestavbách zařízení živočišné produkce za účelem zlepšení podmínek hospodářských zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby a pohodu, dále při modernizaci technologií ve vztahu k ochraně vod. Jedním z pozitivních opatření EU je zavedení systému kontrol podmíněnosti cross compliance, při nichž zemědělci pro získání dotace musí prokazovat, že nepoškozují životní prostředí.
Tureček: TOP 09 se domnívá, že evropské moderní zemědělství by mělo být postaveno na třech základních pilířích, a to na své krajinotvorné funkci, udržitelném sociálním rozměru ve venkovském prostoru a třetím základním pilířem je potravinová soběstačnost a bezpečnost potravin. Stav veřejných rozpočtů v celém světě i v samotné EU tlačí na radikální reformu veřejných rozpočtů, což se asi bude odrážet v tlaku na SZP. Tento tlak musí být na bázi rovnocenného přístupu ke všem zemím, jak starým, tak novým či nově přistupujícím. To znamená rovnocenná reforma, rovnocenné postavení. Co je důležité, problémy SZP nebo reforma finančního rámce evropského rozpočtu se nesmějí přenášet na národní rozpočty. Pokud by k tomu došlo, končí SZP a celá Evropa bude o soutěži národních rozpočtů, o tom, kdo dá více, kdo méně, kdo si co může dovolit. V neposlední řadě je třeba tlačit na zjednodušení evropské zemědělské legislativy po roce 2013.
Gandalovič: Hlavním cílem ODS na půdě EU byla již v době předsednictví změna současného systému výpočtu dotačních podpor pro zemědělce tak, aby byl nový systém spravedlivý pro všechny členské země. Navrhujeme odstranění všech specifických úlev, výjimek a opatření Společné zemědělské politiky, které zvýhodňují původní členské země oproti novým členům EU. Budeme trvat na zrušení všech nadbytečných povinností, které ohrožují existenci evropského i českého zemědělství v porovnání se světem.
V souladu s trendy EU bude ODS podporovat myšlenku dotací do zemědělského podnikání jako plateb za zajištění veřejného zájmu, kterým je obecně péče o krajinu a životní prostředí. Prostředkem k tomu je podle nás přesměrování podstatné části dosavadních plošných dotací na programy rozvoje venkova.
K otázce číslo 3 - Hajda: Pokud se týká poslední otázky, naší prioritou je zachovat ekonomický život na vesnici, zaměstnanost a obdělání krajiny. Máme šest priorit. Za prvé je to výroba potravin, která bude dána společenskou objednávkou a jistotou výkupu. Za druhé jde o výrobu krmiv, za třetí nepotravinářskou produkci a za čtvrté je to otázka biopaliv, obnovitelných zdrojů, ovšem s vyšší garancí státu. Za páté nám jde o prohlubování regulace obchodních řetězců a jejich činnosti na našem území. Poněvadž jsem aktivní zemědělec, chtěl bych k tomu říci, že není možné, aby obchodní řetězce odmítali od pěstitele na jaře cibuli a ta se dovážela až z Austrálie a teď na podzim tento zoufalý zemědělec Šebesta předal svou firmu rakouskému pěstiteli. Domnívám se, že od tohoto obchodní řetězce už budou cibuli brát. Jen ještě jeden příklad. Patria Kobylí produkuje supermoderní evropské balení meruněk za 21 korun. Nám se předkládá, že politika obchodních řetězců vede ke zlevnění. Víte, za kolik prodávaly francouzské meruňky? Za 45, 90 koruny a tu naši produkci nechali na vypálení na meruňkovici. Proto říkám, že se stát nemůže zříci odpovědnosti za zemědělství. A za šesté. pokud ČSSD uspěje ve volbách a získá ministerstvo zemědělství, tak garantujeme všem zemědělcům, potravinářům a venkovu, že to bude ministerstvo českých a moravských zemědělců a potravinářů, českého a moravského venkova, nikoliv ministerstvo obchodních řetězců, dovozců.a podobně.
Kováčik: Naše vize je, že zemědělství bude vážené moderní a konkurenceschopné odvětví ve všech funkcích a ve všech formách, které dosud jsou a které si jen lze představit. Nemyslím si, že lze oddělit produkční a mimoprodukční funkce. Jde jen o to, aby naši zemědělci dostávali jako jejich konkurence, zejména ve starých zemích EU, také na případné další funkce stejné prostředky, nebo alespoň jejich stejnou míru. Nelze po českém, moravském a slezském zemědělci chtít ještě něco dále navíc, aniž by se mu to prostřednictvím dotací nebo prostřednictvím jeho produkce nějakým způsobem zaplatilo.
Očekávám, že zemědělství uživí nejen národ, nebo alespoň bude mít potenciál ho uživit, ale také lidi, kteří v něm pracují. Budoucnost je bezesporu ve snižování nákladů, ve zvyšování efektivnosti, tak aby bylo na investice, které je nutné vynaložit na modernizaci a aplikaci vědeckých výsledků, aby se udržela konkurenceschopnost. Ta se nedá naordinovat shora, musíme si na ni právě uvážlivými investicemi a modernizacemi zadělat sami. Bezprostředně je třeba co nejrychlejší vyrovnání podmínek se zemědělci ve starých evropských zemích.
Hanuš: Podle nás to jsou důležité tři oblasti. V první řadě je to vyšší zpracování produkce a finalizace výrobků. Asi není dobré, když neustále vyvážíme dvě třetiny skotu v živém stavu a dva miliony tun obilí. Většina produkce by měla být zpracována tady, abychom ji obohatili o přidanou hodnotu. Další nutností je diverzifikace zemědělství. Mělo by být diverzifikovat svoji činnost a produkci ve vyšším stupni propojení s venkovem a všemi jeho obyvateli, aby se nám vesnice nestávaly pouze noclehárnami. V poslední řadě jde také nejen o podporu zpracování produkce, propagace výrobků, ale i zvyšování podpory pojišťování proti riziku všeho druhu.
Dlouhý: Zemědělství musí být prospěšné nejen lidem, ale i krajině. Musí proto v budoucnosti směřovat k trvale udržitelným systémům, které nedegradují prostředí, chrání a uchovávají půdu, vodu, rostlinné a živočišné genové zdroje a produkují zdravé potraviny. Strategie udržitelnosti ve vztahu k přírodním zdrojům je například ve snižování externích vstupů agrochemikálií, farmaceutik a fosilní energie, zlepšování managementu a kvality výrobků. Doposud nejvíce rozvinutým zemědělským systémem z tohoto pohledu je ekologické zemědělství. V něm vidí SZ budoucnost a tím směrem by také naše zemědělství mělo směřovat. Budoucí rozvoj a ekologizace veškerého zemědělství záleží nejen na příznivých politických a ekonomických podmínkách–stimulech, ale také na úrovni výzkumu a šíření poznatků. Dobrá úroveň interdisciplinárních výzkumů a šíření inovací formou kvalitního individuálního poradenství do praxe je právě jedním z hlavních předpokladů zvýšení konkurenceschopnosti našeho zemědělství.
Tureček: Koncepce našeho zemědělství po roce 2010 by měla být založena na těchto principech: Chceme zemědělství konkurenceschopné, krajinotvorné, takové, které udrží sociální poměry na venkově a chceme také bezpečné potraviny a potravinovou soběstačnost. Koncepce by měla zasahovat do nejzákladnějších částí, a sice do legislativních nástrojů, technických a organizačních nástrojů a oblasti ekonomické. Zemědělská legislativa si zaslouží screening a celkové zjednodušení, zejména v oblasti sekundárních a terciárních předpisů. Těch vyhlášek a metodických pokynů je příliš mnoho. V oblasti organizačně-technické je třeba, aby po roce 2010 zjednodušil státní aparát svou rozbujelost, zefektivnil správu. Musí to udělat i celý resort zemědělství. Musíme se však zasadit o to, aby tím získané peníze zůstaly v kapitole ministerstva zemědělství a byly určeny na financování zejména konkurenceschopného zemědělství. Co se týče ekonomické oblasti, samozřejmě zdroje ve státním rozpočtu nebudou. Kapitola ministerstva zemědělství by se ale již neměla v rámci dalších úsporných opatření propadat a měla by zůstat na úrovni tohoto roku. Nesmíme také dopustit, aby po zrušení Pozemkového fondu se jeho účet, na který budou chodit další finanční prostředky ještě po dobu nejméně 20 let, sloučil s účtem Fondu národního majetku. Tyto prostředky je třeba zpětně vložit do zemědělství.
K podpoře potravinářství, na jeho modernizaci a restrukturalizaci se mohou využít úvěry Evropské investiční banky. Podporovat by se měla regionální produkce, regionální výroba biopotravin i netržní produkce. V neposlední řadě nás trápí nedostatečná obrana půdního fondu. Mizí hektary kvalitní zemědělské půdy a poplatky za její vynětí ze zemědělského půdního fondu jsou jen symbolické. Měly by se zvýšit a využít k financování pozemkových úprav.
Gandalovič: Uvědomujeme si, že na naše zemědělství dopadá ekonomická krize jak domácí tak celoevropská. Je však třeba říci, že stav veřejných financí nedovoluje úvahy o vyšších podporách ze státního rozpočtu. Je proto naší povinností zejména efektivně vyčerpat všechny možnosti z rozpočtu evropského. To se týká i článku 68, který umožní v příštím roce vyplatit 3,5 procenta na citlivé oblasti. Souhlasíme s tím, aby v příštím roce byly tyto prostředky použity zejména na podporu dojeného skotu. Na druhé straně je také úkolem zemědělců, aby v této krizové době maximálně snížili své náklady, a připravili si tak konkurenční výhodu pro období nárůstu cen komodit.
Jako hlavní nástroj podpory podnikání chceme výrazně snížit vliv úředníků zrušením nebo zásadními změnami řady regulací, zákonů a vyhlášek. Chceme podpořit rozvoj potravinářství jako hlavního faktoru pro přidávání hodnoty zemědělským produktům. Osvětou spotřebitele a podporou marketingu chceme prezentovat a propagovat kvalitní potraviny z domácí produkce
