Polští výrobci potravin si stěžují v Bruselu na bariéry na unijním trhu, na které prý naráží skoro třetina jejich zboží. Nejvíce diskriminující praktiky uplatňuje Česká republika, napsal polský list Rzeczpospolita. Polští vývozci si na překážky na jednotném trhu stěžovali v Evropském parlamentu s cílem vyvolat debatu a přimět Evropskou komisi, aby se problému věnovala.
Podobné výhrady zazněly i loni, česká strana je ale odmítla a Varšava se nakonec na Evropskou komisi neobrátila.
Největší rozruch v médiích vyvolalo ruské embargo na dovoz potravin. Avšak to postihlo polský vývoz v hodnotě 1,2 miliardy eur (asi 33 miliard Kč), zatímco Polsko jen do Česka vyváží ročně výrobky za 1,6 miliardy eur (téměř 44 miliard Kč), upozornila Rzeczpospolita. Celkově do EU směřují čtyři pětiny polského vývozu, z toho vyplývá i význam volného pohybu zboží na unijním trhu pro polské rolníky a zpracovatele. Ti si stále více stěžují, že teoretický zákaz budování překážek se v některých zemích obchází. Nejpříznačnější případy se týkají ČR, což potvrdila zpráva poradenské firmy PricewaterhouseCoopers, vypracovaná na zakázku odvětví a na základě dotazníků zaslaných vývozcům, napsal deník. Vývozci si stěžují především na úřední kontrolu potravin, uvedl v Bruselu generální ředitel Polské federace výrobců potravin Andrzej Gantner.
Poláci podle listu argumentují, že systém, který má sloužit k objektivnímu odhalování případů ohrožujících spotřebitele, je v Česku zaměřen na polské potraviny, stejně jako mediální kampaň, která prý má polské potraviny zdiskreditovat. S médii válčit nebudeme. Ale o kontroly by se měla zajímat Evropská komise, řekl Gantner.
Polská sdružení výrobců potravin předala své argumenty poslancům Evropského parlamentu, uvedla Rzeczpospolita. Andrzej Grzyb z Polské lidové strany tvrdil, že má podporu největší poslanecké skupiny v Evropském parlamentu, evropských lidovců, k sepsání rezoluce, která by mohla přesvědčit Evropskou komisi, aby se o problém zajímala. Podle vývozců nezájem komise vede k tomu, že se negativní praktiky šíří.
Za příklad diskriminace zpráva označuje, že úřady vyžadují v předstihu 48 hodin údaje o přesném množství a ceně vyvážených výrobků a uplatňují přísné finanční sankce za jakékoli odchylky. Podle vývozců 30 procent polských výrobků na unijním trhu naráží na diskriminační praktiky, jejichž překonání v průměru zabere čtyři dny v měsíci a dodatečné náklady dosahují čtyř procent hodnoty vývozu.
Podobné informace o zprávě PricewaterhouseCoopers se objevily i v dalších polských médiích. Polským vývozcům podle listu Gazeta Wyborcza ztrpčují obchodování na unijním trhu neopodstatněně časté veterinární a hygienické kontroly, negativní kampaně v médiích a dodatečné požadavky na dokumenty. Klacky pod nohy Polákům nejčastěji hází ČR, ale i Německo, Španělsko, v menší míře Velká Británie a Slovensko. Česká republika je zjevně zemí, která vsadila na překážky, uvedl Gantner. Podle něj už nejde o "excesy" jednotlivých politiků, ale o systémový protekcionalismus šířící se unií.
Příčinou rostoucího tlaku na polské vývozce je prý paradoxně jejich úspěch: od roku 2008 se vývoz polských potravin zvýšil téměř o 70 procent, na unijním trhu pak z 8,3 miliardy na loňských 13,9 miliardy eur (z 226 na 379 miliard Kč). Osm procent vývozu polských potravin míří do Česka oproti 29 procentům do Německa, avšak podíl polských potravin na českém trhu loni přesáhl 18 procent. Polsko je nyní sedmým největším vývozcem potravin v EU, předstihlo mimo jiné Velkou Británii a Dánsko.
Na údajnou diskriminaci v Česku si polští vývozci stěžovali i loni. Avšak polský ministr zemědělství Marek Sawicki po jednání se svým českým protějškem Marianem Jurečkou řekl, že spor kolem údajně příliš přísných českých kontrol pokládá Varšava za uzavřený a na Evropskou komisi se neobrátí. Jurečka uvedl, že si za prací dozorových orgánů stojí a že polské potraviny a dovozci nebyli zatíženi intenzivnější kontrolou ve vztahu k objemu dovozu.*
