Státní nebo evropské peníze by totiž měly směřovat na určitou produkci, nejen na údržbu krajiny. Cestou k napravení této situace, danou strategickým plánem společné zemědělské politiky, by mohla být aplikace principu aktivního zemědělce. Uvedl to viceprezident Agrární komory ČR a předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha na diskusním setkání zemědělců, které se uskutečnilo v Pardubicích.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poukázal na to, že podobný problém jako v České republice řeší i například slovinská agrární komora. Zemědělci dostávají na své pozemky dotace, a nemusí tam vůbec hospodařit. Říha připomněl požadavky Agrární komory ČR na to, aby se „nějak dalo žít“ s přijatým strategickým plánem. Podle něj mezi ně patřilo odložení celého strategického plánu, protože byl zpracováván v jiné době, době neválečné. To však nebylo akceptováno. „Tento plán nutí zemědělce k tomu, aby za méně peněz dělal více ekologické muziky a méně produkce. To všechno bude tlačit na ceny potravin,“ míní viceprezident komory s tím, že pokud posun plánu nebyl možný, jedná se o výjimkách. „Musí však jít o využitelné výjimky,“ podotkl. Jako příklad uzvedl, že výjimka z ekologických požadavků není pro mnohé podniky akceptovatelná. Pokud ji zemědělec využije, nemůže již žádat o ekoplatbu. Říha opět poukázal i na redistributivní platbu. „Jestliže v Evropě je průměr 13 procent a my si dáváme 23 procent, tak všechny další obereme o konkurenceschopnost,“ míní. „Většina produkce se přitom realizuje ve středních firmách,“ doplnil s tím, že toto přerozdělení souvisí i s pachtovným a půdními držbami. To střední podniky nemusejí ustát. Navíc, když je cena plynu čtyřikrát vyšší než vloni.
