Po dlouhodobém poklesu spotřeby v poslední době pak nastává mírné zvýšení poptávky. Jeho spotřeba se ustálila na hodnotě 40 kilogramů na osobu a rok. Ke změně přispěla široká nabídka chlebového sortimentu v obchodech, větší koupěschopnost obyvatelstva, orientace zákazníků na kvalitnější potraviny a výživová jedinečnost, kterou chléb přináší. Spotřebitelé si totiž uvědomují, že chléb tvoří jeden z pilířů výživové pyramidy a má řadu zdravotních benefitů. Jedná se o významný zdroj energie, vitamínů B, železa, vápníku a vlákniny. Vláknina snižuje hladinu cholesterolu, působí preventivně proti cukrovce a má probiotický účinek na činnost střev. Poptávka se přitom přesouvá ke speciálním druhům, či k výrobkům se zdravotními benefity – žitným, celozrnným a vícezrnným chlebům.
Jak uvedl na oslavě Světového dne chleba v Břevnovském klášteře vedoucí nákupu čerstvých potravin z Penny Marketu Radek Mlích, při výběru chleba se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy. Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se však již celé bochníky chleba, ale jejich dělené části či chleby o menší hmotnosti 500 gramů až 800 gramů. Téměř třetinu chlebového sortimentu dnes tvoří speciální druhy, odlišné svým tvarem, hmotností a zejména netradičními surovinami. Postupně roste poptávka po chlebu s vyšším podílem žitné mouky, celozrnných a vícezrnných chlebech, které zejména ve velkých městech preferují spotřebitelé orientující se na zdravý životní styl. Zákazníci čím dále více vyhledávají kvalitní kvasový chléb od regionálních a řemeslných pekáren.