Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.
Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.
Polovina srpnových výstupů monitoringu zahrnovala pozorování ve víceletých kulturách, především v krmných plodinách, část pozorování byla provedena i v sadech a vinohradech. Druhá polovina pozorování se dělala na polích, kde nebylo sklizeno, ale i na strništích či v nových osevech řepky.
Hodnoty výskytu v krmných a trvalých kulturách dosáhly v průměru 732 východů z nor, což odpovídá 3,7násobku prahu škodlivosti, který pro letní období představuje 200 východů z nor. "Tato čísla představují vysoké ohrožení pro krmné plodiny a mladé stromky ovocných dřevin," uvedla Kršková. V nesklizených jednoletých kulturách i v nových osevech se průměrné hodnoty populací pohybovaly na úrovni 423 východů z nor, což odpovídá 2,1násobku prahu škodlivosti. Ve třech zmíněných krajích jsou však počty násobně vyšší. Nejhorší byla situace na jižní Moravě, kde bylo průměrně 1639 východů z nor.
Škody způsobené hrabošem už při sklizni obilovin dosahovaly různé úrovně (od několika až po desítky procent) v závislosti na lokalitě. V současnosti jsou patrné škody na okrajích pozemků i plošná poškození. "Kvůli této situaci mohou zemědělci v ohrožených okresech využít výjimku ze závazných opatření a ponechat plochy bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny nebo ozimu použít přípravky na ochranu rostlin," řekla Kršková.
ÚKZÚZ nedoporučuje zemědělcům vysévat letní meziplodiny ani v oblastech s vysokým výskytem hraboše. V těchto rizikových lokalitách doporučuje po zasetí ozimů chránit porosty aplikací rodenticidů a zvážit, zda jsou pro oblasti s nárůstem počtu hrabošů vhodné technologie podplodin a krycích plodin, které podporují výskyt tohoto škůdce.*
