Čtyři tisíce hektarů ovocných sadů, tedy pětinu všech intenzivních výsadeb v Česku poškodily během dlouhé zimy hlodavci a zvěř. Ovocnáři spočítali přímé škody na 280 milionů korun, další ztráty budou mít z nižších výnosů a ušlých tržeb.
Velké škody zjistili pěstitelé po mimořádně dlouhé zimě ve výsadbách a ovocných školkách. „Hlodavci především poškodili kmínky, u mladých výsadeb i kořeny. Zvěř, která díky vysoké sněhové pokrývce překonala ploty, poničila větve, květní pupeny a okousala kmínky,“ uvedl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ta má informace o míře poškození od svých členů a Školkařského svazu. Obě organizace reprezentují asi dvě třetiny ploch intenzivních sadů a školek v ČR, údaje za celou republiku Ovocnářská unie ČR odhaduje.
„U našich členů představují škody 186 milionů korun. V sadech je poškozeno 2660 hektarů, z toho 1630 hektarů mají na svědomí hlodavci a 1030 zvěř. Ovocnáři budou muset zcela zlikvidovat sady na 540 hektarech, které jsou poničeny z více než padesáti procent. Náklady na odstranění těchto sadů, na opětovnou výsadbu a zapěstování převýší 86 milionů korun,“ vyčíslil Ludvík. Doplnil, že 14 milionů korun představuje ztráta u školkařských výpěstků, kde vzalo za své 350 tisíc kusů. „Náklady na dosadbu poškozených sadů na výměře 2120 hektarů přijdou na 85 milionů korun,“ upřesnil Ludvík.
Zvěř poškodila sady po celé republice, ve vyšší míře v jižních, středních a severních Čechách. Hlodavci zanechali nejvíce stop ve východních Čechách, na severní a střední Moravě.
„Se situací jsme seznámili ministerstvo zemědělství a požádali částečnou úhradu nákladů spojenou s dosadbou částečně poškozených výsadeb a úhradu zničených výpěstků,“ uvedl tajemník Ovocnářské unie ČR.
Podle Jiřího Felčárka z odboru komunikace MZe se nyní po celé republice mapují škody na zemědělských plochách i ostatním majetků po povodních i dlouhé zimě. „O problému ovocnářů samozřejmě víme,“ uvedl s tím, že například u sadů vysazených se státní podporou by se poničení hraboši a zvěří mělo brát jako zásah vyšší moci, aby příjemci nemuseli vracet dotace. Ovocnáři také chtějí, aby se snížení výměry sadů přihlášených do pětiletých cyklů integrované produkce považovalo za vážnou přírodní katastrofu, pokud stromy poškodili hlodavci a zvěř. „U starších výsadeb, kde z tohoto důvodu odumřou stromy a nelze je dosadit, by neměli pěstitelé dostávat sankce, když nedodrží předepsaný minimální počet jedinců na hektar,“ doplnil Ludvík návrhy, s nimiž se ovocnářská unie obrátila na resortní ministerstvo.
