V současné době se dostávají mezi zemědělskou veřejnost informace o novém vymezení oblastí méně vhodných pro zemědělskou výrobu, kterým má být poskytována podpora. Jako každá nová věc má nový postup zařazení katastrů do oblastí s méně příznivými podmínkami pro zemědělství mnoho kritiků a je v něm pociťováno mnoho nespravedlivosti. Předkládám proto tento článek, který se pokouší vysvětlit současný postup v kontextu předpisů Evropské unie a naznačit, kam se pravděpodobně bude ubírat další vývoj.
V rámci přípravy České republiky na vstup do EU dochází k postupnému přibližování legislativy ČR nařízením, platným v Evropské unii. V souladu s tímto procesem Ministerstvo zemědělství ČR rozhodlo, že přikročí i k úpravám v dosavadním systému poskytování podpor mimoprodukčních funkcí zemědělství, údržbě krajiny a programů pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, poskytovaných v roce 2000 podle Nařízení vlády ČR č. 334. Pro nové vymezení méně vhodných oblastí bylo využito i výsledků řešení projektu NAZV ČR č. EP 9397, který řeší kolektiv pracovníků VÚZE Praha.
Podmínky a kritéria Evropské unie pro poskytování podpor v méně příznivých oblastech (less-favoured areas - LFA) a oblastech s ekologickými omezeními obsahuje V. kapitola Nařízení Rady č. 1257/99/EEC o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF).
V České republice řeší tuto problematiku v letošním roce Nařízení vlády ČR č. 334. Méně příznivé oblasti jsou u nás vymezeny úřední cenou půdy, podpora méně příznivých oblastí je řešena bodovým navýšením u programů.
V EU se užívají pro vymezení LFA kritéria přírodní, sociálně ekonomická i demografická. Zemědělci v členských státech Unie hospodařící v méně příznivých oblastech mohou dostat vyrovnávací příspěvky v určené výši na hektar zemědělské půdy. Musí splňovat následující podmínky:
- hospodařit na minimální rozloze půdy, kterou si definuje členský stát,
- musí se zavázat vykonávat zemědělskou činnost v méně příznivé oblasti po dobu minimálně pěti let od první platby vyrovnávacího příspěvku,
- uplatňovat obvyklé a řádné zemědělské praktiky, slučitelné s ochranou životního prostředí a zachovávat venkov, tj. uplatňovat trvale udržitelný způsob hospodaření.
Výše vyrovnávacího příplatku je stanovena tak, aby představovala účinný příspěvek na vyrovnání existujících nevýhod a neznamenala více než skutečné vyrovnání. Rozsah vyrovnávacího příspěvku na hektar zemědělské půdy v méně příznivých oblastech je stanoven mezi 25 a 200 euro.
Definice méně příznivých oblastí – v ČR pro rok 2001 a v EU
Definice uvedené v Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999 jsou obecného charakteru. Konkrétní kritéria si určuje členský stát a musí být pro daný stát schválena orgány EU. Podle doporučení rakouských kolegů bude pro vyjednávání ČR velmi užitečné, opřít se o precedens některých států Unie.
Vymezení horských oblastí:
Horské oblasti (čl. 18 Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999) jsou charakterizovány značně omezenými možnostmi využití půdy a výrazným zvýšením nákladů na její obdělávání,které je dáno:
- nadmořskou výškou a tím působení velmi nepříznivých klimatických podmínek, jejichž následkem je zkrácení vegetačního období,
- v nižších nadmořských výškách výskytem svahů na větší části dané oblasti, které jsou příliš strmé pro využití strojů a vyžadují si použití nákladného speciálního zařízení,
- kombinací obou faktorů, kdy nevýhoda daná jedním z nich samostatně je méně tíživá než dohromady, kdy oba faktory, tj. nadmořská výška a svažitost znamenají přiměřeně značnou nevýhodu,
- oblasti severně od 62. rovnoběžky jsou posuzovány stejně jako horské oblasti.
Samostatné kritérium svažitosti nebylo uplatněno vzhledem k typu povrchu naší země. Ostatně ani v sousedním hornatém Rakousku se do horské oblasti z důvodu nadměrné svažitosti na většině hodnoceného území dostala jen malá plocha. (u nás by šlo o katastr s více než polovinou z. p. nad danou svažitost). Můžeme se domnívat, že vymezení horské oblasti by se v budoucnu nemělo výrazněji měnit. Pouze limit svažitosti 7o se může jevit měkký. Současné informační zdroje nám ale neumožnily jiné řešení. Pro rok 2001 připadá do horské oblasti 533 tisíc ha z. p. tj. 12 procent z celkové výměry z. p.
Vymezení ostatních méně příznivých oblastí
Ostatní méně příznivé oblasti (čl. 19 Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999) jsou oblasti, kterým hrozí nebezpečí, že zde bude zastaveno využívání půdy a kde je přesto ochrana venkova nezbytná. Jsou to oblasti, které vykazují všechny následující znaky:
- výskyt půdy nízké produktivity, nesnadno obdělávatelné a s omezeným potenciálem, který nelze zvýšit jinak než vynaložením nadměrných nákladů a které jsou vhodné hlavně pro extenzivní živočišnou výrobu,
- produkce, která je výsledkem malé produktivity přírodního prostředí, je výrazně nižší než průměr, měřeno základními ukazateli ekonomických výsledků zemědělství,
- malá nebo snižující se hustota obyvatelstva, které je převážně závislé na zemědělské činnosti a jehož další úpadek by mohl ohrozit životaschopnost oblasti a její další obydlení.
Na základě současné praxe v Rakousku a Německu bylo rozhodnuto, že i v ČR se užije pro vyjádření prvních dvou kritérií ostatních méně příznivých oblasti bodový systém hodnocení výnosnosti půdy. Není to systém úplně shodný, ale dá se předpokládat, že bude pro EU srozumitelný.
Výnosnost půdy je integrální ukazatel půdně klimatických a ekonomicko ekologických podmínek. V nedávné minulosti se pro tento ukazatel používal termín hrubý roční rentní efekt (HRRE) z rostlinné výroby. Na základě typové struktury plodin pro jednotlivé bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) je vyjádřen rozdíl mezi normativními výnosy a normativními náklady. Následně byly údaje transformovány do stobodové stupnice. Výnosnost půd v ČR je následující:
minimální výnosnost -2500 Kč/ha = 6 bodů
průměrná výnosnost 2482 Kč/ha = 42,2 body
maximální výnosnost 10 750 Kč/ha = 100 bodů
Pro stanovení méně příznivých oblastí pro rok 2001 bylo propočítáno celkem devět základních variant, lišících se kritérii pro ostatní méně příznivé oblasti. Jedním variantním kritériem byla výnosnost půdy nižší než 35, 36 nebo 38 bodů. Hladina 35 bodů představuje 58,4 % z průměrné výnosnosti půd ČR, 36 bodů je 70,5 % průměru a hladina 38 bodů je 74,5 % průměru ČR. Variantně bylo užito také kritérium hustota obyvatel – bez jejího zohlednění, hustota obyvatel méně než 70 a méně než 100 na km2 (průměrná hustota obyvatel ČR je 131 obyvatel na km2). Jako základní územní jednotka pro kritérium hustoty obyvatel byla užita obec – počet obyvatel a celková rozloha katastrů, připadajících k obci.
Území zařazená do LFA v EU musí splňovat ještě další podmínku – vysoký podíl obyvatelstva, které je převážně závislé na zemědělské činnosti (v jednotlivých zemích od 15 až do 50 % pracujícího obyvatelstva v oblasti). Pro užití tohoto kritéria prozatím nejsou v ČR informační zdroje – bude možné jej použít po sčítání obyvatel a zemědělském Agrocensu 2000. Ministerstvo zemědělství zvolilo pro další rozpracování variantu nejméně přísnou z hlediska kritéria výnosnosti půdy a rozhodlo se neužít pro rok 2001 demografická kritéria.
Zahrnutí demografických kritérií je z hlediska samotných zemědělců velmi nespravedlivé. I velmi chudé půdy v katastrech velkých a lidnatých obcí nemohou být uznány jako méně vhodné oblasti. Pokud byla uvažována i hustota obyvatel, rozloha ostatních méně vhodných oblastí se v podmínkách ČR snížila o téměř 480 tis. ha zemědělské půd. To představuje snížení podílu oblastí, které by se kvalifikovaly pro nárok na podporu z téměř 60 % na zhruba 50 % zemědělské půdy. Konzultace v sousedním Rakousku ukázaly, že se demografickým kritériím nebude možno vyhnout. Také mez 38 bodů podle výnosnosti půd se zdá být velmi mělké kritérium. V méně vhodných oblastech se pro příští rok ocitnou okresy s velmi vysokým zorněním. To sotva odpovídá představě oblastí nesnadno obdělavatelných a vhodných hlavně pro extenzivní živočišnou výrobu (tedy pastevectví). Částečně je tento nedostatek kompenzován rozhodnutím poskytovat příspěvky jen na plochu trvalých travních porostů.
Pro rok 2001 je v ČR do ostatních méně vhodných oblastí zařazeno 1685 tis. ha, tj. 39 % z. p. Zatím nejsou užita kritéria EU.
Vymezení méně příznivých oblastí postižených specifickými nevýhodami
Méně příznivé oblasti mohou zahrnovat další oblasti postižené specifickými nevýhodami (čl. 20 Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999), kde by ale zemědělská činnost měla v případě potřeby a za určitých podmínek pokračovat, aby bylo možno chránit nebo zlepšovat životní prostředí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti, nebo aby bylo možno chránit pobřeží.
Celková rozloha těchto dalších specifických oblastí spolu s oblastmi s ekologickými omezeními nesmí překročit 10 procent plochy příslušného státu.
Vymezení specifických oblastí se zdá být velmi volné a závislé na podmínkách členské země. Je zde ovšem velikostní omezení do 10 % rozlohy spolu s ekologickými omezeními. Země si zde mohou řešit nejnaléhavější problémy v oblastech, které nevyhověly zařazení pod horské oblasti a ostatní méně vhodné oblasti. V ČR je zde zařazeno 6 tis. ha území poddolovaného starými štolami a 145 tis. ha z důvodu sucha. Spolu se 172 tis ha chráněných území, která leží mimo vymezené méně vhodné oblasti to představuje již 7, 66 % z. p. Zdá se, že v budoucnu bude vhodné, když i zde využije ČR určitý manévrovací prostor a zahrne sem oblasti pravidelně zaplavované, případně půdy extremně těžké nebo velmi chudé půdy v lidnatých oblastech, kde je ale zájem zemědělství udržet. Opět bude třeba specifická kritéria uvažovat v kontextu celé Evropy a obhájit je.
Závěrem lze říci jedno. Je třeba se připravovat na velké změny zejména ve filosofii podpor méně vhodných oblastí. Je třeba intenzivně pracovat na informačním zajištění celého systému, aby byl zdůvodnitelný a připravovat argumenty pro vyjednavače pro přijetí českých specifik. Pokusy o zařazení některých území z „politických“ nebo správních důvodů, které při vstupu podniklo Rakousko neprošly a podle upozornění pracovníků rakouského ministerstva mohou zpochybnit důvěryhodnost celé přípravy.
Také dosažení shody a porozumění zemědělců a mezi zemědělci nebude jednoduché. Systém je chápán mnohem šíře než jen z hlediska samotného zemědělství a bude jistě považován za nespravedlivý k některým skupinám.
