Nespokojenost s návrhem podpor určeným pro příští rok potravinářům vyjádřil minulý týden prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle jeho slov je například ohrožena podpora značky kvalitních českých potravin Klasa. Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež nicméně slíbil, že se poslanci při jednání o státním rozpočtu budou snažit na tyto účely peníze najít.
Zatímco pro letošek bylo v národních dotacích na podporu potravinářství 310 milionů korun, na rok 2008 je zatím vyčleněno pouze 190 milionů korun. Toman podotkl, že stát vyjadřuje klade důraz na bezpečnost potravin či inovace, ale v podporách pro potravináře škrtá. Na propagaci značky Klasa například není vyčleněno nic, a tak kvůli chybějícím zdrojům v příštím roce mohou přijít zčásti vniveč i prostředky dosud vynaložené. Přitom letos stát Klasu podporoval asi 200 miliony a loni 240 miliony korun. Celkové podpory agrárnímu sektoru se na příští rok pohybují kolem 40 miliard korun. Z toho pro potravináře je určeno asi 1,2 procenta, uvedl Toman.
Podle ministerstva zemědělství je důvodem snížení podpor na 190 milionů korun krácení národních agrárních dotací, protože úřad nedostal na příští rok tolik peněz, kolik požadoval.
Potravinářské podniky ale nyní mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova. V nynějším druhém kole příjmu žádostí je na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům určeno téměř půl miliardy korun, uvedlo MZe. Program rozvoje venkova sice potrvá do roku 2013,ale dotace z programu jsou jen pro malé a střední potravinářské firmy. „Ještě diskutujeme podmínky v tomto programu, ale řada podniků bude mít problém se tam dostat,“ uvedl Toman. Podpora potravinářství je podle něj nedostatečná, a to hlavně vzhledem k požadavkům, které stát na obor klade. Nároky na bezpečnost potravin, jako jsou přísnější standardy, testování BSE, vzorkování v mlékárenství či povinnost veterinárního dozoru v provozech, prý stojí desítky až stovky milionů korun ročně. „Pokud stát nechce potravináře podporovat, měl by hradit to, co si objednává,“ uvedl.
Domácí zpracovatelé masa, mléka či obilí se podle něj dlouhou dobu pohybovali často na hraně zisku nebo i ve ztrátě. Ze stokoruny vložené do podnikání prý vydělávají řádově koruny. „Jejich ekonomická kondice by se měla postupně lepšit, ale nyní zdražují vstupy a proti tomu stojí tvrdá konkurence obchodních řetězců. Potravináři tak jedou přesně na hraně - vyrovnat ztráty minulých let a vytvářet peníze na investice do budoucna,“ uvedl Toman.
Na podporu potravinářství však chce získat víc peněz zemědělský výbor Poslanecké sněmovny při projednávání rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Řekl minulý týden předseda výboru Jiří Papež. „Určitě při projednávání rozpočtu budeme hledat peníze, abychom udrželi při životě Klasu,“ uvedl. Posílit by podle něj potřebovaly i národní dotace zpracovatelů, ale zda se podaří najít dalších 100 až 110 milionů korun, předseda výboru podle svého vyjádření zatím říci nemůže. Jednání o rozpočtu by měl výbor uzavřít asi v polovině listopadu
„Budeme se snažit pomoci agrárnímu sektoru, aby rozpočtová kapitola ministerstva zemědělství vypadala lépe, než jak ji do sněmovny poslala vláda,“ uvedl k tomu místopředseda zemědělského výboru a stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek. Nespokojenost vyjádřil s částkou na národní podpory potravinářů a zemědělců i se sumou na dorovnání farmářských přímých plateb, která neumožňuje maximální dorovnání.
Podle návrhu schváleného vládou má rozpočet ministerstva zemědělství v příštím roce stoupnout na 49,14 miliardy korun proti letošním 46,9 miliardy korun. Stojí za tím větší přísun peněz z Evropské unie. Národních prostředků ale resort dostane méně než letos. Podle dřívějšího vyjádření MZe tak bude chybět na některé provozní výdaje, ale i podpory. Například na národní agrární dotace bylo zatím na příští rok přiděleno 950 milionů korun proti letošním 1,29 miliardy Kč.
