Na pultech českých obchodníků se stávají běžnými položkami potravinové náhražky, které jsou levnější než klasické potraviny. V některých kategoriích potravin tvoří až desetinu tuzemské produkce. Náhražky nejčastěji imitují mléčné výrobky, ale používány jsou také u masných produktů či pochutin napodobujících čokoládové cukrovinky. Jak uvedla mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, statistiky o množství potravinových náhražek na trhu neexistují. Samotní prodejci však o potravinových náhražkách neradi hovoří a shodně tvrdí, že situace na trhu je nepřehledná.
Velký podíl mají náhražky především mezi tavenými sýry a k dostání jsou i napodobeniny tvrdých sýrů s obsahem rostlinných tuků. Odborníci z potravinářského oboru odhadují, že napodobeniny tavených sýrů tvoří zhruba desetinu z celkového objemu jejich tuzemské výroby. Často se imitace mléčných výrobků dováží ze zahraničí. Výrobky z rostlinných olejů nesmí být v obchodech prodávány pod označením sýr či máslo a nemohou být nabízeny mezi klasickými mléčnými výrobky.
V kategorii mléčných výrobků už podíl alternativních výrobků podle Večeřové dosáhl svého vrcholu a nezvyšuje se. Večeřová poznamenala, že analogy mléčných výrobků jsou pod podrobným dozorem kontrolních orgánů a musí být prodávány odděleně od mléčných výrobků, což vede k nižšímu zájmu spotřebitelů. Máme dokonce informace, že řetězce některé z těchto výrobků dokonce vyřadily z nabídky, aby se uchránily možných postihů.
Hitem mezi náhražkami se v poslední době podle mluvčí obchodního řetězce Albert Judity Urbánkové stalo křehčené maso, které je při zpracování napuštěno vodou se solí. Výrobní náklady na kilogram masového produktu jsou díky tomu nižší. Křehčené maso tak zdánlivě vyjde levněji a podle Urbánkové ho kupují hlavně zákazníci, kteří jsou orientováni pouze na cenu. Žádané jsou také levné uzeniny s vysokým obsahem sojové bílkoviny, bramborového škrobu a mouky. Některé obchodní řetězce před vánočními a velikonočními svátky prodávají figurky, které vypadají jako čokoládové, avšak místo kakaa obsahují levné tuky a barviva.
Pokud například jogurty obsahují škrob kvůli konzistenci a v párcích je místo masa sója, zdravého člověka by to podle člena Fóra zdravé výživy Pavla Suchánka zásadněji poškodit nemělo. Jde spíše o klamání spotřebitele, který očekává kvalitní jogurt a masové párky. Problém ale je v tom, kolik toho člověk sní. Když se tak bude stravovat pořád, tak látky, které přijímá, nebudou v ideálním složení. Budou mu chybět potřebné živiny a dostane se do vyššího rizika některých civilizačních chorob.
