Povodí Odry neví, kdy začne v Nových Heřminovech vyvlastňovat pozemky

Státní podnik Povodí Odry předpokládá, že v souvislosti se stavbou nádrže v Nových Heřminovech na Bruntálsku bude muset vyvlastnit přibližně dvě procenta potřebných pozemků o celkové rozloze okolo 29 000 metrů čtverečních. Zbývající plochu okolo 1,5 milionu metrů čtverečních již státní podnik od majitelů vykoupil. Zatím není jasné, kdy společnost s vyvlastňováním začne. Bude to ale v okamžiku, kdy získá pravomocné územní rozhodnutí. Uvedla to mluvčí povodí Šárka Vlčková. Obec však se stavbou nesouhlasí a chce využít všechny možnosti, jak jí zabránit.

Většina pozemků, o jejichž vyvlastnění jde, patří právě obecnímu úřadu obce Nové Heřminovy. Starosta Ludvík Drobný řekl, že vedení obce se nadále drží výsledků referenda, ve kterém se většina hlasujících vyslovila proti stavbě. Zástupci Nových Heřminov nyní žádají přehodnocení už vypracovaných posudků a případně i rozhodnutí vlády, které projekt umožnilo. Tvrdí, že přehrada není potřeba a protipovodňovou ochranu na řece by mohl zajistit souhrn jiných opatření.

Společnost nyní pracuje na dokumentaci pro územní řízení, která zahrnuje například stanoviska orgánů státní správy. Investiční ředitel podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak upozornil, že vzhledem k tomu, že se vodní dílo Nové Heřminovy buduje jako veřejně prospěšná stavba, ve chvíli, kdy bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí, může být přistoupeno k vyvlastnění dosud nevykoupených pozemků. Původně se předpokládalo, že se nádrž začne stavět v roce 2020, to ale podle technického ředitele Povodí Odry Petra Březiny není reálné. Vláda investorovi uložila, aby nejdříve postavil obchvat. Proces přípravy a výstavby komunikace zabere pět let, řekl Březina.

Stavba si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by měly být postaveny přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu přehrady.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down