Povodně v zemědělství páchaly škody i letos. Podle údajů, které má zatím Zemědělský svaz České republiky k dispozici, přímé škody na zemědělské produkci nedosáhnou takové výše jako po povodních v roce 2002, nicméně i tak jsou nyní zničeny desítky tisíc hektarů zemědělské půdy. Zároveň lze očekávat, že škody nebudou pouze na zaplavených pozemcích. Škody způsobí i na pozemcích, kde stojí voda bránící zemědělským pracím a na kterých lze tedy předpokládat nižší výnosy. V souvislosti s tím se také diskutuje podíl viny zemědělců na těchto povodních. Informuje o tom Zemědělský svaz ČR ve své tiskové zprávě.
Přestože voda zaplavila okolo 50 tisíc hektarů úrodné půdy, škody sčítají zemědělci i na dalších nezatopených, ale zcela podmáčených pozemcích. Odhadované škody v zemědělském sektoru se nyní pohybují okolo 1,8 miliardy korun. Tato částka se však může ještě zvýšit. „Zatím víme o škodách téměř na 50 tisících hektarech zemědělské půdy s tím, že v některých okresech se škoda stále sčítá, a tak čekáme na jejich výsledky,“ řekl Ing. Martin Pýcha, předseda ZS ČR.
Přestože škody jsou významné, je málo pravděpodobné, že by tento stav vedl ke zvýšení cen potravin, tvrdí Zemědělský svaz ČR ve své zprávě. Výjimku mohou tvořit některé komodity jako například některé druhy zeleniny, tedy za podmínky, že zákazník bude chtít kupovat českou zeleninu. Celkově deštivé jaro může vést také ke zvýšení cen českého medu a nižším výnosům některých komodit. Dlouhé deště způsobují zemědělcům problémy i na porostech jařin či na krmných plodinách a u pícnin, neboť většina zemědělců nemohla píci sklidit, a pokud se jim to podařilo, tak ve zhoršené kvalitě a následně i nižší užitkovosti v živočišné výrobě.
Často je také diskutována otázka, zda zemědělci špatnou volbou plodin nepřispěli k těmto povodním. Je třeba říci, že takovéto množství srážek, které spadlo v postižených oblastech, by nebyly schopny zadržet žádné plodiny. Nezadržely ji ani louky a pastviny. Navíc je třeba říci, že ministerstvo zemědělství již několik let zpětně reguluje druhy plodin a způsoby jejich pěstování v erozně ohrožených oblastech, takže například v silně erozně ohrožených oblastech je zcela zakázáno pěstovat širokořádkové plodiny, jako je například kukuřice. Ministerstvo tato pravidla velmi přísně kontroluje a ze strany zemědělců jsou dodržována.
