Práce na chmelnicích začaly řezem chmele

Řezem chmele zahájili pěstitelé práci na chmelnicích. Ruční práci při zavěšování vodičů chmele a následné zavádění chmele odvedou hlavně agenturní pracovníci ze zahraničí. Zima byla z pohledu chmelařů suchá, sněhu bylo málo. Proto je prvotní výhled na sezonu spíše zdrženlivý. Nicméně sklizeň ovlivňují hlavně srážky a teploty v období od května do začátku srpna. Náklady pěstitelům zvyšuje rostoucí cena nafty a energií. Odbyt na letošní sklizeň už mají zajištěný. Uvedl to předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.

Ruční práci zajistí zahraniční pracovníci

"Na jaře srovnáváme chmelnici a staré dřevo musíme uříznout. Za řezem se začnou věšet dráty, což je hodně kritický moment. Každý prut, výhon se musí ručně zavést. Žádné technologie na to nejsou," míní Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora. Jarní práce ovlivňuje počasí, jejich vrchol svaz očekává v první polovině května. Nenahraditelnou ruční práci zajistí agenturní pracovníci ze Slovenska, Rumunska, Bulharska. Některé podniky zkoušejí i pracovníky z Vietnamu, Mongolska, Filipín. "Chmelaři jsou pracovníky povětšinou jen tak tak pokryti. Špatně se odhaduje dostatek sezonních pracovníků, protože v závislosti na počasí může přijít nárazově vysoká poptávka. Kvalitně a včas zavedený chmel má významný vliv na výnos," sdělil Smetana. Nedostatek vláhy je na chmelnicích podle Mašanského od konce zimy. Pod závlahami je podle svazu aktuálně zhruba 30 procent chmelnic, ale pokud je sucho, vodoprávní úřady odběr povrchové vody zakazují. "Tudíž v takovém období je reálně zavlažovaná daleko nižší procento chmelnic," doplnil předseda. Zlepšení situace na Žatecku a Rakovnicku si slibují chmelaři od projektu převody vody z Nechranické přehrady. S intenzivními jarními pracemi se potkalo zvýšení cen nafty. Cena hnojiv také roste, většina chmelařů se nicméně na podzim do nějaké míry předzásobila. Zvýšení cen elektřiny a plynu se potom negativně promítne již do sklizně, pokud se do té doby geopolitická situace neuklidní. S ohledem na současnou situaci na světovém trhu s chmelem, kondici pivovarského sektoru a poptávce po českém chmelu neočekává svaz významné nárůsty výměry ve střednědobém horizontu. "Důležité je podpořit stávající rozsah výroby chmele, podpořit výnosovou stabilitu a vytvořit předvídatelné podnikatelské prostředí v zemědělském sektoru," zdůraznil Smetana. Chmel zaujímal loni v Česku  zhruba 4800 hektarů, nejvíce se ho pěstuje na Žatecku.*