Pracovní návrh stanoviska EU k Pozičnímu dokumentu - I. část

EVROPSKÁ KOMISE
GENERÁLNÍ DIREKTORIÁT PRO ROZŠIŘOVÁNÍ
Brusel, Pracovní verze 10/04/2000

VYJEDNÁVÁNÍ O VSTUPU

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁVRH SPOLEČNÉHO STANOVISKA

Vyjednávací kapitola 7

Zemědělství (Horizontální otázky, společné organizace trhu, rozvoj venkova)

I. OBECNÉ STANOVISKO ČESKÉ REPUBLIKY

II. HODNOCENÍ KOMISE

A. ÚVOD
B. HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY
C. SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU

 POLNÍ PLODINY
Obiloviny, olejniny a proteinové plodiny
Produkty neurčené pro lidskou spotřebu, zpracované obiloviny, bramborový škrob, obilné náhražky, složená krmiva, rýže a sušená píce
Cukr

 SPECIALIZOVANÉ PLODINY
Přadné rostliny
Ovoce a zelenina
Víno a alkohol
Banány
Osiva
Chmel

 ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE
Mléko a mléčné výrobky
Hovězí maso
Skopové a kozí maso
Vepřové maso
Vejce a drůbeží maso

D. VENKOVSKÝ ROZVOJ

III. NÁVRH SPOLEČNÉHO STANOVISKA

I. OBECNÉ STANOVISKO ČESKÉ REPUBLIKY

Česká republika přijímá acquis týkající se zemědělství a je připravena plně se integrovat do systémů, které fungují v rámci Společné zemědělské politiky (SZP). Cílovým datem pro vstup je 1. leden 2003.

Česká republika se chce stát k datu vstupu plným členem se všemi povinnostmi a právy vyplývajícími ze členství v EU, včetně přímých plateb.

Česká republika se chce vystříhat přechodných období, s výjimkami, které jsou uvedeny v příslušných částech Pozičního dokumentu. Vyrovnání cen je zdůrazněno jako oblast, kde přechodné období nelze vyloučit a uvádí se, že může být zapotřebí dojednat zvláštní opatření, aby se zabránilo cenovému šoku.

Česká republika má v úmyslu uplatňovat zásady produkce šetrné k životnímu prostředí, udržování krajiny, rozvoj životaschopnosti a aktivit venkovských komunit a vytváření a udržování pracovních příležitostí.

Česká republika si je plně vědoma, že přijetí acquis v plném rozsahu bude vyžadovat zvýšené úsilí při budování administrativních struktur, které budou sloužit k obsluze Společné zemědělské politiky.

II. HODNOCENÍ KOMISE

A. ÚVOD

Zemědělská vyjednávací stanoviska předaná Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem se soustředí na velký počet otázek, které se mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi do určité míry liší. Existuje však několik společných a horizontálních otázek, jež byly předneseny všemi zeměmi nebo jsou obecné povahy, která vyžaduje, aby byly řešeny horizontálně a na základě společných kritérií.

Jedná se o následující otázky:

 Zda je během přechodného období po vstupu zapotřebí zachovat nebo provádět na hranicích opatření, která souvisí s řízením společných organizací trhu (SOT).

 Historická referenční období a údaje, jež se mají použít pro stanovení výrobních kvót (např. kvóty pro mléko, cukr) a nástrojů pro regulaci nabídky (např. regionální základní plocha, referenční výnosy, limity pro prémie).

 Přímé platby (reforma 1992/Agenda 2000).

Komise navrhuje, aby se k těmto třem otázkám přistupovalo následovně:

I Přechodná období a opatření na hranicích, která se týkají provádění společných organizací trhu

Kandidátské země požadují značný počet přechodných opatření, jejichž rozsah, povaha a cíle jsou dosti heterogenní.

Aniž by bylo dotčeno vyhodnocení těchto požadavků případ od případu, Komise je toho názoru, že přechodná ujednání lze dohodnout, pokud jsou potřebná, vhodná a nezpochybňují přijetí acquis communautaire novými členskými státy.

Komise je navíc toho názoru, že v současnosti neexistuje ve vztahu k zemědělskému trhu specifický důvod, který by ospravedlňoval zachování opatření na hranicích během těchto přechodných období.

II. Historická referenční období

Pokud jde o výrobní kvóty (specificky pro mléko a cukr) a nástroje pro regulaci nabídky vázané na podpory (např. základní plocha, vyjímání půdy z produkce, individuální a regionální limity pro prémie), nejsou požadavky kandidátských zemí homogenní. V některých případech své požadavky zakládají na referenčních obdobích v daleké minulosti, zatímco v jiných se požadují nedávnější období s navýšením pro další rozvoj produkce (nevyužité produkční potenciály). Existují také požadavky, které nejsou založeny na žádných historických referenčních údajích, ale jednoduše zmiňují „rozumné“ úrovně produkce.

Komise je toho názoru, že historické reference, které se opírají o dalekou minulost, by neměly být přijaty.

Výroba během těchto let v zemích stření a východní Evropy (SVE) probíhala za podmínek starého systému řízeného hospodářství, které nejsou srovnatelné s normálními tržními podmínkami. Zkušenosti navíc ukazují, že statistické údaje, které jsou z tohoto období k dispozici, často zdaleka nejsou spolehlivé. Odkazy na produkci z počátku poloviny 90. let obecně nejsou přijatelné, protože jsou charakterizovány specifickou situací transformačního procesu (restrukturalizace, často pokles produkce).

Nástroje pro regulaci nabídky by měly být obecně stanoveny na základě nedávných historických referenčních období, což je v současnosti rok 1999 a roky předcházející, aby se získal spolehlivý obraz ekonomické reality zemědělské produkce. Komise na druhou stranu není nakloněna výběru let po roce 1999, aby se neposkytly stimuly pro umělé zvýšení referenční produkce. Tento závěr nevylučuje volbu rozdílných referenčních období (pokud jde o jejich trvání a složení) pro různá opatření, v souladu, především, se specifickými pravidly a požadavky v relevantních sektorech.

Komise po této analýze a jako obecné pravidlo navrhuje, aby bylo šest kandidátských zemí informováno, že tyto kvóty, národní garantovaná množství, atd. budou stanoveny na základě „údajů o skutečné produkci za nedávné referenční období, které bude definováno“. Kandidátské země se současně vyzývají, aby poskytly relevantní statistické údaje za pětileté období 1995-1999.

III. Přímé platby

Všech šest kandidátských zemí požaduje, aby jejich zemědělcům byly okamžitě po vstupu poskytnuty přímé platby.

V rámci Agendy 2000 Komise v roce 1997 argumentovala, že slabiny jejich zemědělského sektoru a potravinářského odvětví a očekávané cenové rozdíly si vyžádají, aby se pro většinu žadatelských zemí předpokládalo přechodné období, jehož délka by se mohla lišit v závislosti na příslušné zemi. Během tohoto období by nebylo zapotřebí poskytovat přímé podpory příjmů jako jsou ty, které vzešly z reformy SZP v roce 1992.

V důsledku toho finanční rámec, o němž Evropská rada rozhodla na Berlínském summitu , nepředpokládal specifické prostředky pro přímé platby zemědělcům v nových členských státech.

Komise je v současnosti v procesu analyzování a aktualizování situace, která převládá na různých zemědělských trzích kandidátských zemí. Stanovisko k této otázce lze navrhnout, až bude tento proces dokončen. V důsledku toho je názor Komise v této fázi vyjednávání takový, že by se EU měla omezit na zkompletování vědomostí tím, že vyzve kandidátské země, aby poskytly další informace. EU by k těmto otázkám měla zaujmout stanovisko v pozdější fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se této otázky týkají.

Realizace

Acquis v oblasti zemědělství platí od vstupu většinou přímo a nevyžadují proto transpozici. EU však zdůrazňuje, že schopnost kandidátských zemí realizovat a prosazovat acquis communautaire má zásadní význam. Za účelem zajistit hladké provádění zemědělské politiky Společenství po vstupu je třeba, aby kandidátské země v dostatečném předstihu před vstupem prokázaly, že mají k dispozici administrativní kapacitu pro efektivní realizaci a prosazování acquis.

Zvláště vytváření potřebných administrativních struktur bude předmětem důkladného a neustálého monitorování v rámci stávajících monitorovacích nástrojů (Pravidelná zpráva, podvýbory) a podle potřeby skutečných monitorovacích misí v daných zemích. Kandidátské země by měly doložit, že v okamžiku vstupu budou mít k dispozici všechny mechanismy potřebné pro řízení společných organizací trhu. Aby toho bylo možné dosáhnout, je zapotřebí časných příprav. Návrh společného stanoviska proto v zásadě u všech citlivých sektorů SZP obsahuje věty požadující od kandidátských zemí, aby poskytly podrobné informace o své realizační kapacitě. Komise bude provádět kontrolu a pravidelně informovat členské státy o pokroku, kterého kandidátské země v této souvislosti dosáhly. Pro podporu tohoto procesu jsou k dispozici předvstupní fondy.
B. HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

Evropský zemědělský garanční a orientační fond (EAGGF)

1. Sekce garanční

Stanovisko České republiky: Česká republika připravila ambiciózní program na vytvoření institucionálního systému pro jednotlivé oblasti IACS. Přestože Česká republika předpokládá, že do vstupu přijme všechna acquis v této oblasti, a nežádá proto o přechodné období, připouští, že přechodné období by potenciálně mohlo být nezbytné v případě, že tato administrativní struktura nebude do vstupu zavedena.

Zdůvodnění za strany České republiky: Vybudování administrativních struktur jako je systém evidence hranic reálně využívané půdy podle uživatelů je velmi nákladné. Česká republika si není jistá, zda bude schopná vytvořit tyto struktury včas bez předvstupní pomoci.

Hodnocení Komise: Administrativní struktury, které existují v České republice, se liší od struktur předepsaných legislativou Společenství. Česká republika předpokládá, že bude postupovat následovně:

Kompetentní orgán pro akreditaci Platební agentury: Ve stanovisku České republiky není zmíněn.

Platební agentura (PA): Platební agentura byla ustavena na Ministerstvu zemědělství. Bude obsluhovat program SAPARD a předvstupní pomoc. Po vstupu bude obsluhovat intervenční akce a vývozní subvence.

Vnitřní audit: Výkon finančního auditu (kontrola oprávněnosti plateb) bude zajišťovat odbor vnitřního auditu Platební agentury. Kontrolu na místě budou provádět územní odbory Ministerstva zemědělství.

Certifikační orgán: Certifikačním orgánem pro Platební agenturu bude odbor státního závěrečného účtu na Ministerstvu financí.

Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS):
Komplexní systém obdobný systému IACS v České republice neexistuje. Některé jednotlivé prvky tohoto systému existují, ale nejsou zcela kompatibilní s pravidly EU. Česká republika nevylučuje potřebu požadovat přechodné období pro vytvoření plně kompatibilního IACSu (viz výše).

Aniž by bylo dotčeno stanovisko EU k platbě přímých dotací, zajištění fungujícího IACS do data vstupu je nezbytné, protože IACS je důležitý také pro určitá tržní opatření (např. prémie pro bahnice, sušenou píci, víno, chmel, tabák, atd.) a pro provádění některých opatření v oblasti venkovského rozvoje.

Ze zásady je také třeba poznamenat, že by EU neměla přijmout, aby Česká republika podmiňovala vytvoření IACS předvstupní pomocí.

- V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla jasné plány, včetně přesného harmonogramu, pro ustavení potřebných prvků fungujícího IACS.

Úhrada výdajů (systém záloh), veřejné skladování a rozpočtová disciplína:

- V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby potvrdila, že nepředpokládá problémy při aplikování systému záloh, ani při dodržování požadavků Společenství pokud se jedná o veřejné skladování.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky pokud jde o ustavení administrativních struktur předepsaných legislativou EU ve vztahu ke Garanční sekci EAGGF.

EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přechodné období může být potenciálně nezbytné v případě, že v době vstupu nebude existovat administrativní struktura, pokud se jedná o vytvoření plně fungujícího IACS.

Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají.

Aniž by bylo dotčeno stanovisko EU k platbě přímých dotací, EU zdůrazňuje, že zajištění fungujícího IACS do data vstupu je nezbytné, protože IACS je důležitý také pro určitá tržní opatření (např. prémie pro bahnice, sušenou píci, víno, chmel, tabák, atd.) a pro provádění některých opatření v oblasti venkovského rozvoje. EU proto Českou republiku vyzývá, aby poskytla jasné plány, včetně přesného harmonogramu, pro ustavení potřebných prvků fungujícího IACS.

Česká republika se vyzývá, aby potvrdila, že nepředpokládá problémy při aplikování systému záloh, ani při dodržování požadavků Společenství pokud se jedná o veřejné skladování.

2. Sekce orientační – rozpočtové a finanční aspekty

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádné požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Projekty spadající pod tuto část acquis již v České republice existují a jsou zde financovány jako dotační tituly ze státního rozpočtu. Platbami v rámci strukturálních programů se bude zabývat Platební agentura. Pro tyto platby a kontrolní orgány se přijme nový zákon.

- Česká republika by měla být vyzvána, aby ve vztahu k plánovanému přijetí nového zákona týkajícího se plateb a kontrolních orgánů poskytla informace, včetně jasného harmonogramu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis vztahující se k Orientační sekci EAGGF.

Česká republika se vyzývá, aby ve vztahu k plánovanému přijetí nového zákona týkajícího se plateb a kontrolních orgánů poskytla informace, včetně jasného harmonogramu.
***

3. Obchodní mechanismy

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádné požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Česká republika již má licenční systém, který se však od systému EU liší, protože je určen k regulaci zásobování vnitřního trhu a nikoliv k obsluze obchodu se třetími zeměmi a vývozních subvencí. Česká republika prohlašuje, že tato acquis plně přijme v době vstupu. Podle České republiky budou licence vydávány a obhospodařovány Zemědělským intervenčním fondem, který bude ustaven za předvstupní pomoci PHARE.

Co se týče vývozních subvencí, Česká republika poskytuje pravidelné subvence pouze u některých komodit, ostatní subvence reagují na nahodilé přebytky. Česká republika prohlašuje, že tyto acquis přijme v plné šíři: tento systém bude obhospodařovat Platební agentura/Zemědělský intervenční fond.

Celní sazebník jako celek dosud není zcela harmonizován (a to v tarifní části), ale jeho nomenklaturní část je plně kompatibilní s acquis.

Komise bere na vědomí záměr České republiky přijmout acquis v této oblasti. Zdá se, že přijetí acquis pro obchodní mechanismy by v České republice nemělo vést ke zvláštním problémům.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k obchodním mechanismům pro zemědělské výrobky.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, ve vztahu k plánovanému vytvoření administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy Společenství (specificky platební agentura pro vývozní subvence, orgán pro vystavování dovozních/vývozních licencí, orgán pro výběr vývozních poplatků, kontrolní orgán pro místa určení intervenčních výrobků, orgán pro provádění fyzických kontrol, orgán pro provádění veterinárních kontrol, pokud jde o optimální zacházení se zvířaty (animal welfare)).

***

4. Ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky

Požadavek České republiky: Česká republika žádá o vtělení ochranné dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky do Smlouvy o přijetí mezi Českou republikou a EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Odbourání cel po vstupu ČR do EU může u některých dovážených výrobků vést k poruchám na trhu a k újmě výrobců v důsledku nadměrných dovozů nebo velmi nízkých cen. Česká republika žádá, aby měla možnost takové situace rektifikovat, za použití opatření, která budou vzájemně dohodnuta.

Hodnocení Komise: Volný pohyb zboží je základním principem jednotného trhu. Jednotný trh pro zemědělské výrobky by měl být vytvořen k datu vstupu. Výrazný pokrok tímto směrem se očekává během předvstupního období. Komise upozorňuje, že ochranná opatření uplatňovaná vůči jiným členským státům nelze sladit se vstupem České republiky do jednotného trhu.

Komise má za to, že existuje-li riziko vyvedení trhů z rovnováhy, je nejlepším způsobem jak mu čelit pokračování a případně zrychlení procesu liberalizace bilaterálního obchodu v období před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky, aby do Smlouvy o přijetí mezi ČR a EU byla začleněna ochranná dovozní klauzule pro zemědělské a potravinářské výrobky.

EU upozorňuje, že je obtížné sladit ochranná opatření uplatňovaná vůči jiným členským státům se vstupem České republiky do jednotného trhu a vyzývá Českou republiku, aby své stanovisko znovu zvážila.

EU má za to, že existuje-li riziko vyvedení trhů z rovnováhy, je nejlepším způsobem jak je zmírnit pokračování a případně zrychlení procesu liberalizace bilaterálního obchodu v období před vstupem.

***

5. Politika kvality (Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně geografických názvů a označení, čl. 17)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá žádný požadavek pro jednání.

Podklady týkající se seznamu chráněných geografických označení, která bude chtít Česká republika zaregistrovat, budou k dispozici koncem roku 2002.

Hodnocení Komise: Komise bere na vědomí prohlášení České republiky, že přijímá acquis, a zdůrazňuje, že acquis v této oblasti budou platit přímo počínaje datem vstupu.

Komise zaznamenala, že Česká republika nevznesla otázku případné ochrany výrazu „Pils“ (Plzeňské) (nebo podobných).

Podle českých orgánů, bude seznam názvů, pro něž Česká republika zamýšlí požádat o registraci jako chráněná označení původu nebo chráněná geografická označení, k dispozici koncem roku 2002. V této souvislosti je důležitý článek 17 nařízení 2081/92 o zjednodušeném postupu pro registraci a ochranu označení původu a geografických označení. Tento postup umožňuje členskému státu sdělit během období 6 měsíců názvy, které jsou právně chráněny v tomto státě, nebo jejichž užívání je zavedeno, aniž by byly podrobeny připomínkovému řízení, které předpokládá článek 7 (které je složitější). Za určitých podmínek je navíc pro názvy registrované podle článku 17 stanoveno pětileté přechodné období. Společenství bude muset rozhodnout, zda přijme uplatňování tohoto zjednodušeného přístupu u kandidátských zemí, budou-li to požadovat nebo bude-li to Společenství upřednostňovat.

Tento zjednodušený přístup byl použit při předchozím rozšiřování o Rakousko, Finsko a Švédsko.
Zdá se však, že ve stanovisku České republiky je nedorozumění, protože se uvádí, že Ministerstvo zemědělství bude v České republice orgánem, který bude orgánům ES předávat podklady týkající se registrace chráněných označení původu a že podklady týkající se seznamu chráněných geografických označení, která bude chtít Česká republika zaregistrovat, budou k dispozici koncem roku 2002.

Toto prohlášení může platit pouze pro zjednodušený postup. Ve skutečnosti podle normálního postupu uvedeného v článku 5 nařízení (EHS) č. 2081/92 má nárok požádat o registraci pouze skupina a tato žádost musí obsahovat specifikaci výrobku. Členský stát zkontroluje, že je žádost oprávněná a zašle žádost, včetně specifikace výrobku, Komisi. Podklady uváděné ve stanovisku České republiky musí být proto připraveny skupinou výrobců, která se může ze své vlastní iniciativy rozhodnout požádat o registraci .

- Realizační kapacita

Předpokládá se, že orgánem odpovědným za kontrolu dodržování předpisů týkajících se označování původu bude Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI). Stane se tak novelou zákona č. 63/1986 Sb. o České zemědělské a potravinářské inspekci. Práva a funkce v příslušné oblasti budou novelizována.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají politiky kvality a že seznam názvů, pro něž Česká republika zamýšlí požádat o registraci jako chráněná označení původu nebo chráněná geografická označení bude k dispozici koncem roku 2002. Aby se umožnilo důkladné vyhodnocení, EU vyzývá Českou republiku, aby tento seznam předložila při nejbližší vhodné příležitosti.

EU bere na vědomí plány nastíněné v Pozičním dokumentu České republiky ve vztahu k ustavení administrativních struktur potřebných pro realizaci legislativy EU. V této souvislosti se Česká republika vyzývá, aby své stanovisko doplnila o jasný harmonogram pro tyto plány.

***

6. Ekologické zemědělství (Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91)

Stanovisko České republiky: Přestože ekologické zemědělství se v České republice rozvíjí (ekologicky obhospodařovaná půda činí 2.3% celkový výměry zemědělské půdy), neexistuje v současnosti žádná odpovídající legislativa. V roce 2000 bude možná přijat návrh zákona o ekologickém zemědělství.

Česká republika žádá o začlenění termínu „ekologické zemědělství“ do příslušného seznamu uvedeného v článku 2 nařízení (EHS) č. 2092/91.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Tento termín bude chráněným názvem produktů ekologického zemědělství podle návrhu zákona o ekologickém zemědělství.

Hodnocení Komise: Výše uvedený článek uvádí termíny používané ve všech jazycích ES k popisu produktu nesoucího označení, které odkazuje na ekologické metody produkce. Českou žádost lze proto řešit jako lingvistickou adaptaci.

Po vstupu bude nařízení (EHS) č. 2092/91 přímo použitelné na území České republiky. Komise z Pozičního dokumentu České republiky vyrozuměla, že v době vstupu bude Česká republika uplatňovat acquis Společenství. To znamená, že Česká republika bude zvláště:
- schopna realizovat správní úkoly delegované na členské státy tímto nařízením,
- mít vytvořený inspekční systém stanovený v článcích 8 a 9 tohoto nařízení,
- schopna přijímat rozhodnutí o ekvivalenci, bude-li o to požádána dovozci ze třetích zemí (Článek 11(6))
- schopna přijímat obecná prosazovací opatření stanovená v článku 10a tohoto nařízení
- schopna podílet se na výměně informací požadované nařízením (EHS) č. 2092/91 a zvláště podle jeho článků 10a, 11(6) a 15.

Česká republika musí definovat terminologii, kterou si přeje, aby byla chráněna podle článku 2 a Přílohy V nařízení (EHS) č. 2092/91.

Nařízení o ekologické produkci zemědělských výrobků bylo v roce 1999 novelizováno a pokrývá také ekologickou živočišnou výrobu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se týkají ekologického zemědělství.

EU bere na vědomí, že Česká republika žádá o začlenění termínu „ekologické zemědělství“ do příslušného seznamu uvedeného v článku 2 nařízení (EHS) č. 2092/91.

EU bere na vědomí, že výše uvedený článek uvádí termíny používané ve všech jazycích ES k popisu produktu nesoucího označení, které odkazuje na ekologické metody produkce. Žádost České republiky je proto považována za lingvistickou adaptaci.

EU z Pozičního dokumentu České republiky vyrozuměla, že v době vstupu bude Česká republika uplatňovat acquis Společenství pramenící z nařízení (EHS) č. 2092/91, které bude přímo použitelné. To znamená, že Česká republika bude zvláště:
- schopna realizovat správní úkoly delegované na členské státy tímto nařízením,
- mít vytvořený inspekční systém stanovený v článcích 8 a 9 tohoto nařízení,
- schopna přijímat rozhodnutí o ekvivalenci, bude-li o to požádána dovozci ze třetích zemí (Článek 11(6))
- schopna přijímat obecná prosazovací opatření stanovená v článku 10a tohoto nařízení
- schopna podílet se na výměně informací požadované nařízením (EHS) č. 2092/91 a zvláště podle jeho článků 10a, 11(6) a 15.

EU připomíná České republice, že musí definovat terminologii, kterou si přeje, aby byla chráněna podle článku 2 a Přílohy V nařízení (EHS) č. 2092/91.

7. Síť testovacích podniků (FADN) (Nařízení Rady (EHS) č. 79/65)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: Pro plnou realizaci acquis, která se týkají FADN, je zapotřebí následující:
(1) musí být definovány regiony, které se budou používat,
(2) musí se definovat minimální práh ekonomické velikosti, který se bude používat,
(3) musí se definovat velikost vzorku,
(4) v každé zemi se musí pověřit kontaktní agentura,
(5) musí se vytvořit národní komise pro datovou síť,
(6) sbíraná data musí být harmonizována s definicemi EU nebo musí být vytvořen program pro převody,
(7) musí být k dispozici zdroje pro provádění sběru dat.

Česká republika provádí šetření s názvem FADN ČR od roku 1994. Sytém FADN ČR je do značné míry shodný s požadavky EU na základě nařízení Komise č. 79/65. Za 5 let došlo k rozšíření výběrového šetření ze 600 podniků (právnických i fyzických osob) na zhruba 900. Hlavním rozdílem mezi FADN ČR a FADN EU v současnosti je, že v českých údajích FADN o nákladech a příjmech jsou zahrnuty nezemědělské aktivity podniků.

Na screeningových jednáních Komise Českou republiku upozornila, že hodnota údajů FADN velmi závisí na reprezentativnosti vzorku pokud jde o regionální distribuci, ekonomickou velikosti zemědělských podniků a typ hospodaření. To však předpokládá, že budou k dispozici údaje z nedávného zemědělského sčítání. Česká republika během screeningu uvedla, že výsledky nového sčítání plně v souladu s metodikou EU budou k dispozici v prvním čtvrtletí 2001. To umožňuje, aby Česká republika zahájila k uvedenému datu zaznamenávání údajů FADN, které by byly plně slučitelné.

V předpisech EU jsou zapotřebí technické úpravy, aby se definovala velikost vzorku a práh ekonomické velikosti, které se mají používat.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k FADN. Česká republika se vyzývá, aby poskytla více informací o definici regionů, velikosti vzorku a minimální ekonomické velikosti, které se mají používat, a také informace týkající se skutečného stavu a plánů v oblasti sběru dat a vytváření administrativních struktur.

***

8. Výrobky nespadající pod přílohu I

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika přijímá acquis, která se vztahují k výrobkům nespadajícím pod přílohu I.

Česká republika se vyzývá, aby poskytla informace, včetně jasného harmonogramu, pro plánované zřízení administrativních struktur potřebných pro realizaci této legislativy Společenství.

***

9. Veřejné podpory (State aids)

Pozice a požadavky České republiky

Česká republika poskytuje od roku 1991 dotace subjektům působícím v zemědělské prvovýrobě, zpracovatelském průmyslu, lesním a vodním hospodářství.

Česká republika prohlašuje, že je připravena respektovat pravidla pro poskytování veřejných podpor v zemědělství, včetně vysvětlujících pokynů a sdělení Komise.

Česká republika si však chce ponechat a notifikovat některé podpory poskytované v zemědělství a uvádí ve vyjednávacím stanovisku následující indikativní seznam možných podpor:

Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů,
Podpora včelařství,
Podpora nepotravinářského využití půdního fondu – pěstování lnu,
Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MEŘO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva,
Podpora výroby bramborového škrobu,
Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb,
Udržování genetického potenciálu osiv a sadby,
Podpora ozdravování polních a speciálních plodin,
Genové zdroje,
Nákazový fond,
Podpora chovu starokladrubského koně,
Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek,
Poradenství a informatika,
Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců,
Pomoci v lesnickém sektoru,
Podpory v rámci programů Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu,
Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Žádné zdůvodnění není poskytnuto.

Hodnocení Komise: Během screeningu Komise kandidátským zemím zdůraznila, že všechny státní podpůrné programy v oblasti zemědělství budou muset být do vstupu uvedeny do souladu s acquis.

Z předběžného hodnocení na základě omezených dostupných informací se zdá, že některé položky ze seznamu předloženého Českou republikou spadají do nového rámce a jsou v zásadě v souladu s příslušnými předpisy. Jedná se o následující

- Podpora včelařství,
- Poradenství a informatika,
- Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců,
- Pomoci v lesnickém sektoru.

Do nového rámce zapadají také následující položky. Informace poskytnuté Českou republikou však neumožňují ověřit, zda jsou v souladu s příslušnými pravidly pro tyto podpory:

- Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů,
- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (vedení centrálního registru a označování zvířat, realizace systému plemenných knih, nákup genetického materiálu, podpora technologie embryotransferu a kontrola užitkovosti a dědičnosti),
- Některá opatření v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (programy Krajina, Mládí, Agroregion a Lesy),
- Nákazový fond,
- Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek,
- Podpora chovu starokladrubského koně,
- Udržování genetického potenciálu osiv a sadby,
- Genové zdroje,
- Některá opatření v rámci podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí,
- Některá opatření v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Pokud jde o následující dotace, na základě dostupných informací se nezdá, že by byly v souladu s právem EU v kombinaci s relevantními pokyny Komise o státních podporách v zemědělství. Tyto dotace by proto měly být při vstupu zrušeny:

- Podpora výroby bramborového škrobu,
- Podpora využívání biopaliv a podpora výroby MEŘO,
- Podpora nepotravinářského využití půdního fondu – pěstování lnu,
- Některá opatření v rámci podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí,
- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (inseminace a přirozená plemenitba a intenzivní plemenitba).

Závěrem lze konstatovat, že pro náležité vyhodnocení slučitelnosti daných opatření s acquis je zapotřebí více informací.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že je připravena respektovat pravidla týkající se státní podpory zemědělství. EU také bere na vědomí, že si Česká republika chce ponechat a notifikovat některé podpory poskytované v zemědělství a že ve svém vyjednávacím stanovisku uvedla indikativní seznam možných podpor.

EU poukazuje na to, že pro náležité vyhodnocení slučitelnosti daných opatření s acquis je zapotřebí více informací. EU však již v této fázi Českou republiku informuje, že na základě dostupných informací se nezdá, že by následující podpory byly v souladu s právem EU v kombinaci s relevantními pokyny Komise o státních podporách v zemědělství:

- Podpora výroby bramborového škrobu,
- Podpora využívání biopaliv a podpora výroby MEŘO,
- Podpora nepotravinářského využití půdního fondu (pěstování lnu),
- Některá opatření v rámci udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat (inseminace a přirozená plemenitba a intenzivní plemenitba).

Česká republika se vyzývá, aby opět posoudila své stanovisko ve vztahu k těmto podporám.

***
10. Různé (Nařízení Rady (EHS) č. 827/68)

Stanovisko České republiky: Česká republika nemá požadavky na jednání.

Hodnocení Komise: (1) Podle nařízení (EHS) č. 827/68 („solde“ zabývající se zemědělskými výrobky, které nejsou pokryty společnou organizací trhu) je v obchodě se třetími zeměmi zakázáno uvalování jakéhokoliv poplatku, který by měl ekvivalentní účinek jako clo, a uplatňování jakéhokoliv kvantitativního omezení nebo opatření, které by mělo ekvivalentní účinek. Také v obchodě uvnitř Společenství je uvalení jakéhokoliv cla nebo poplatku s ekvivalentním účinkem a jakéhokoliv kvantitativního omezení nebo opatření, které by mělo ekvivalentní účinek, zakázáno.

Česká republika uvádí, že přijme acquis v této oblasti, uvědomuje si jejich důsledky a nemá v tomto ohledu žádné požadavky.

(2) Pokud jde o programy pro velmi vzdálené oblasti, Česká republika přijme legislativu Společenství a nemá v tomto směru žádné požadavky.

(3) Česká republika uvádí, že přijímá legislativu ES, která se týká propagace za účelem zvýšení spotřeby některých produktů a je si vědoma, že v případě využívání těchto programů bude zapotřebí ustavit nebo pověřit orgán pro obsluhu těchto programů.

Česká republika již oznámila svůj záměr přistoupit k propagaci za účelem zvýšení spotřeby jablek, mléka a živých rostlin a květinářských výrobků.

(4) Česká republika uvedla, že přijímá acquis týkající se distribuce potravin zdarma nejvíce potřebným osobám a hodlá se u příslušných potravin do tohoto programu zapojit.

Komise bere na vědomí stanovisko České republiky a prohlášení týkající se přijetí acquis v těchto oblastech.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí prohlášení České republiky, že přijme acquis týkající se nařízení č. 827/68 („solde“), programů pro velmi vzdálené oblasti, propagace za účelem zvýšení spotřeby některých produktů a distribuce potravin zdarma nejvíce potřebným osobám.

***

C. SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU

POLNÍ PLODINY

OBILOVINY, OLEJNINY A PROTEINOVÉ PLODINY

Společná organizace trhu s obilím (Nařízení Rady (EHS) č. 1766/92)

11. Možná opatření na odstranění cenového šoku u obilovin

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen obilovin v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika právo zavést přechodné období nebo jiné opatření k odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. Na základě orientačního srovnání intervenčních cen obilovin ES (Agenda 2000) a odhadu vývoje cen zemědělských výrobců v České republice po roce 2000 Česká republika očekává, že aplikace intervenčních cen EU na trhu ČR by neměla způsobit větší problémy. Česká republika také prohlašuje, že bude pečlivě monitorovat vývoj cen s cílem připravit bezproblémový přechod na vyšší cenovou úroveň v EU. České republice by se mělo doporučit, aby se konzistentně držela tohoto přístupu za účelem vyhnout se jakémukoliv cenovému šoku v den vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere ve vztahu k trhu s obilovinami na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem připravit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

***

Program plateb na plochu pro polní plodiny (Nařízení Rady (ES) 1251/1999)

12. Určení základní plochy polních plodin (obiloviny, olejniny, proteinové plodiny) podle článku 2(2) a přílohy II nařízení Rady č. 1251/1999

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá po vstupu o přímé platby na celkovou plochu 1 942 585 hektarů (referenční období: průměr pěstebních ploch v letech 1994-1998).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Neudělení těchto plateb ve formě, v jaké budou poskytovány pěstitelům v ostatních členských zemích EU včetně nových spolkových zemí SRN, by bylo považováno ze strany českých zemědělců za diskriminační opatření, které by porušovalo principy rovnocenného přístupu vůči všem členským zemím. Původní účel těchto plateb spočíval sice v částečné kompenzaci za snížení intervenční ceny, ale fakt, že tyto platby jsou vypláceny bez ohledu na úroveň skutečných tržních cen obilovin (byly vypláceny i v letech 1995 a 1996, kdy se světová cena pohybovala prakticky na úrovni EU), svědčí o tom, že se nejedná o kompenzaci za pokles ceny, ale o způsob dotace oddělený od skutečné úrovně cen na trhu.

Hodnocení Komise: Přímé platby byly v EU zavedeny s reformou z roku 1992 za účelem kompenzovat zemědělce EU za snížení institucionálních cen, o němž bylo v této době rozhodnuto. Loni bylo v rámci Agendy 2000 rozhodnuto o zvýšení těchto plateb. Skutečný výpočet základní plochy a historických údajů o výnosech spadá do kompetence Komise a do nařízení Rady byly vloženy pouze výjimky ze základních pravidel. Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 uvádí ve dvou ze svých příloh všechny základní plochy a referenční výnosy pro jednotlivé členské státy. Stanovení základních ploch v EU proběhlo na základě skutečných údajů za tříleté referenční období situované bezprostředně před přijetí rozhodnutí o poskytování těchto plateb. Stanovení historických výnosů bylo stejně tak provedeno na základě pětiletého referenčního období s vyloučením nejvyššího a nejnižšího výnosu. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU by měla Českou republiku informovat, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, Česká republika by měla být vyzvána, aby poskytla údaje o skutečných plochách (tj. plochách polních plodin nebo, v náležitých případech, plochách vyjmutých z produkce v souladu s programem financovaným z veřejných prostředků) a výnosech za období 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky o přímé platby v rámci programu pro polní plodiny na celkovou plochu 1 942 585 hektarů. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU vyzývá Českou republiku, aby doplnila již poskytnuté informace o skutečných plochách (tj. plochách polních plodin nebo, v náležitých případech, plochách vyjmutých z produkce v souladu s programem financovaným z veřejných prostředků) a výnosech za období 1995-1999.

***

13. Zařazení odrůd olejnin (Nařízení Komise 658/96)

Stanovisko České republiky: Aktuální odrůdy olejnin uvedené v Listině povolených odrůd České republiky by měly být zařazeny do přílohy Nařízení (ES) č. 658/96, aby mohly být schváleny pro přímé platby.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Pro tento požadavek není žádné specifické zdůvodnění.

Hodnocení Komise: Zařazení českých dvounulových odrůd řepky do přílohy nařízení (ES) č. 658/96 není potřebné, protože po Agendě 2000 toto nařízení nebude počínaje hospodářským rokem 2001/2002 platit. Článek 4 nařízení 2316/99 stanoví, že členské státy omezí plochy způsobilé pro platby na plochu na ty, jež jsou oseté certifikovaným dvounulovým osivem notifikovaným a zapsaným jako takové ve Společném katalogu odrůd. Proto by EU měla Českou republiku informovat, že tato žádost je neopodstatněná, protože příloha nařízení 658/96 nebude počínaje hospodářským rokem 2001/2002 platit.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení odrůd olejnin z Listiny povolených odrůd České republiky do přílohy Nařízení (ES) č. 658/96. EU informuje Českou republiku, že nařízení 658/96 od hospodářského roku 2001/2002 již neplatí. Česká republika se proto vyzývá, aby opětovně zvážila svůj požadavek.

***

PRODUKTY NEURČENÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU (průmyslové vyjímání z produkce), ZPRACOVANÉ VÝROBKY Z OBILÍ, BRAMBOROVÝ ŠKROB, OBILNÉ NÁHRAŽKY (maniok, atd.), SLOŽENÁ KRMIVA, RÝŽE A SUŠENÁ KRMIVA

14. Výrobní kvóta pro bramborový škrob (Nařízení Rady 1868/94 novelizované naposledy nařízením Rady (ES) 1252/1999)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přidělení roční kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika uvádí, že:
 Výroba škrobu působí jako stabilizující prvek odbytu brambor na průmyslové zpracování, které jsou pěstovány v oblastech, kde nemohou být nahrazeny jinou zemědělskou výrobou.
 Stávající kapacity odrážejí tuto úroveň produkce (40-50 000 tun byla průměrná roční produkce v 80. letech.)
 Očekávané zvyšování spotřeby škrobu ve zpracovatelském průmyslu (potravinářský průmysl, papírny, léčiva apod.), kde došlo k restrukturalizaci a budování nových kapacit s vyššími technologickými požadavky na kvalitu výroby v souvislosti s budoucím členstvím v EU.

Hodnocení Komise: Podle českých úřadů má produkce bramborového škrobu v České republice dlouholetou tradici. V 80.letech se produkce škrobu v průměru pohybovala na úrovni kolem 40-50 tis.tun a této výši odpovídají i současné kapacity. Produkce progresivně klesala až na současnou úroveň 15 300 tun pro plochu průmyslových brambor ve výši 4 100 tun. V současné době kvóty v České republice neexistují, nicméně je již zaveden koncept minimální ceny a udělování exportní subvence u bramborového škrobu, přičemž poskytnutí vývozní subvence je podmíněno zaplacením minimální ceny pěstitelům. Stejně jako v případě režimu EU je předpokladem pro úhradu subvence uzavření smlouvy mezi zpracovatelským podnikem a pěstitelem. Pokud jde o velikost kvóty, která by se měla České republice přidělit, je třeba podtrhnout, že kvóta pro bramborový škrob musí být stanovena na základě skutečných údajů o výrobě během nedávného referenčního období, jež bude stanoveno. V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla údaje o produkci za období 1995-1999. EU Českou republiku také vyzývá, aby poskytla informace o výrobních strukturách, velikosti a rozmístění produkce.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na kvótu pro bramborový škrob ve výši 45 000 tun. Pokud jde o platbu přímých dotací, EU informuje Českou republiku, že zaujme stanovisko v další fázi vyjednávání, po důkladném prozkoumání všech aspektů, které se tohoto problému týkají. Aniž by toto stanovisko bylo dotčeno, EU informuje Českou republiku, že kvóta pro bramborový škrob, jež má být České republice přidělena, musí být stanovena na základě historických údajů o produkci během nedávného referenčního období, které bude definováno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě opětovně zvážila svůj požadavek a poskytla informace o objemu produkce, výrobních strukturách, velikosti a rozmístění produkce za období 1995-1999.

***

15. Sušená píce (Nařízení Rady (ES) 603/95)

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá o přidělení národního garantovaného množství pro úsušky, které mohou využívat podpor EU. Požadovaná velikost tohoto národního garantovaného množství bude stanovena později na základě výsledků monitoringu, který začne v roce 2001.

Zdůvodnění ze strany České republiky: V České republice existuje produkce úsušků, která splňuje kritéria pro udělení finančních podpor dle nařízení (ES) č. 603/95.

Hodnocení Komise: Česká republika odhaduje produkci sušené píce zhruba na 20 000 tun. Statistická šetření skutečného objemu produkce sušené píce začnou v roce 2001. V důsledku toho Česká republika nestanoví specifický požadavek, pokud jde o množství. Co se týče národního garantovaného množství, které by se mělo České republice přidělit, bude stanoveno na základě historických údajů o výrobě za nedávné referenční období, jež bude určeno. Toto množství by mělo vyhovovat požadavkům na jakost a technickým podmínkám stanoveným v relevantních předpisech EU. V této souvislosti by Česká republika měla být vyzvána, aby poskytla informace o výrobě uměle a sluncem sušených úsušků za období 1995-1999.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na přidělení národního garantovaného množství pro sušenou píci. EU informuje Českou republiku, že národní garantované množství úsušků, jež má být České republice přiděleno, musí být stanoveno na základě historických údajů o výrobě za nedávné referenční období, jež bude určeno. EU vyzývá Českou republiku, aby na tomto základě svou žádost opět zvážila a poskytla informace o výrobě uměle a sluncem sušených úsušků za období 1995-1999. Toto množství by mělo vyhovovat požadavkům na jakost a technickým podmínkám stanoveným v relevantních předpisech EU. V této souvislosti EU Českou republiku vyzývá, aby poskytla informace o domácích požadavcích na jakost, technických podmínkách a velikosti produkce ve zpracovatelských zařízeních.

***

CUKR

16. Možná opatření na eliminaci cenového šoku u cukru

Stanovisko České republiky: V případě, že by se vyrovnání cen v předvstupním období ukázalo jako nedostatečné, vyhrazuje si Česká republika ve vztahu k trhu s cukrem právo zavést přechodné období nebo jiné opatření za účelem odstranění cenového šoku v době vstupu a požaduje, aby tato opatření byla spolufinancována EU.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Česká republika se podrobněji nevyjadřuje k typu přechodného období nebo alternativním opatřením potřebným pro zmírnění dopadu cenového šoku na zpracovatele a spotřebitele v den vstupu. Poziční dokument České republiky odhaduje, že ceny cukru jsou v současnosti o 50% nižší než v EU a že není jisté, zda se ceny do vstupu vyrovnají.

Hodnocení Komise: Je třeba podtrhnout, že žádné přechodné období nebo alternativní opatření nemůže být v rámci SZP zavedeno jednostranně. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí ve vztahu k trhu s cukrem záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření za účelem eliminovat cenový šok v době vstupu. EU Českou republiku informuje, že podle pravidel SZP nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a nemohou být jednostranně zavedena. Kromě toho je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná s Jednotným trhem. EU České republice doporučuje, aby v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

***

17. Obsluha společné organizace trhu s cukrem (Nařízení Rady 1785/81)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá žádný požadavek pokud jde o obsluhu společné organizace trhu s cukrem.

Hodnocení Komise: Plná realizace požadavků EU zvláště pokud jde o kontrolu produkce a zásob, obchod se třetími zeměmi, mezi-profesní dohody a statistická sdělení je zásadní pro fungování společné organizace trhu s cukrem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost toho, aby v den vstupu bylo dosaženo plného souladu se zásadními ustanoveními společné organizace trhu s cukrem, zvláště pokud jde o kontrolu produkce a zásob, obchod se třetími zeměmi, mezi-profesní dohody a statistická sdělení. EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti.

***

18. Kvóta pro cukr (Nařízení Rady 2038/1999, článek 26-39)

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje stanovení roční produkční kvóty pro bílý cukr minimálně na úrovni 505 000 tun (kvóta A + B).

Zdůvodnění ze strany České republiky: Roční produkce 505 000 tun cukru zachová tradici pěstování cukrovky, výroby cukru a výroby technologií cukru a pokryje domácí spotřebu i vývoz alespoň 90 000 tun. Pěstování cukrovky má pozitivní účinky v osevním postupu.

Hodnocení Komise: Určení kvót pro cukr u přistupujících zemí by se mělo zaměřit na předcházení nadměrné produkce na společném trhu EU. Roční výrobní kvóta pro bílý cukr by proto měla být určena s přihlédnutím k údajům o skutečné výrobě během nedávného referenčního období, jež bude definováno, a tak, aby se zajistilo, že tato kvóta nevytvoří přebytek vývozů, jež by nebyl slučitelný se závazky WTO. Vzhledem k informacím poskytnutým Českou republikou během screeningu se velikost kvóty požadovaná Českou republikou jasně jeví jako příliš vysoká.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na stanovení roční výrobní kvóty pro bílý cukr minimálně na úrovni 505 000 tun (kvóta A+B). EU informuje Českou republiku, že roční výrobní kvóta pro bílý cukr musí být určena s přihlédnutím k údajům o skutečné výrobě během nedávného referenčního období, jež bude definováno, a tak, aby se zajistilo, že tato kvóta nevytvoří přebytek vývozů, jež by nebyl slučitelný se závazky WTO. Česká republika se tedy vyzývá, aby na tomto základě opět zvážila svůj požadavek a poskytla následující aktualizované a zkompletované informace za období 1995-1999:
- spotřeba a výroba cukru a ostatní prvky potřebné pro stanovení bilance nabídky (tj. obchod se třetími zeměmi s cukrem jako takovým a ve formě zpracovaných výrobků včetně obchodu v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod),
- vývoj cen cukrovky a cukru,
- české závazky WTO v oblasti vývozních subvencí.

***

SPECIALIZOVANÉ PLODINY

PŘADNÉ PLODINY

19. Zařazení odrůd lnu do seznamu odrůd ES (Nařízení (EHS) č. 1164/89)

Stanovisko České republiky: Zařazení šesti odrůd lnu do seznamu odrůd ES: Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Taxa.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Tyto odrůdy splňují podmínky pro poskytování podpor.

Hodnocení Komise: Zařazení nových odrůd do seznamu ES pro odrůdy lnu pěstované hlavně pro vlákno může Komise řešit prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena ve vhodnou dobu a na vhodné úrovni po vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky na zařazení šesti odrůd lnu - Bonet, Jitka, Jordán, Merkur, Super a Taxa - do seznamu odrůd ES. EU informuje Českou republiku, že zařazení nových odrůd do seznamu ES pro odrůdy lnu pěstované hlavně pro vlákno může Komise řešit prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude řešena ve vhodnou dobu a na vhodné úrovni po vstupu.

OVOCE A ZELENINA

20. Normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu (Nařízení Rady 2200/96)

Stanovisko České republiky: Česká republika nepředkládá specifické požadavky pokud jde o normy jakosti pro ovoce a zeleninu (s výjimkou požadavku, který se týká produkčních oblastí a je uveden níže).

Hodnocení Komise: Plná realizace norem jakosti EU pro ovoce a zeleninu, včetně ustavení potřebných kontrolních orgánů a mechanismů, je pro fungování jednotného trhu zásadní. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o normy jakosti EU pro ovoce a zeleninu, včetně ustavení potřebných kontrolních orgánů a mechanismů. Česká republika se vyzývá, aby poskytla podrobné plány pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti, včetně harmonogramu.

21. Normy jakosti a kontrola:

Stanovisko České republiky: Česká republika žádá, aby byla pro přepravu netříděného ovoce a zeleniny považována za jedinou výrobní oblast, takže by se od jejích výrobků v této oblasti nepožadovalo, aby vyhovovaly normám jakosti.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Po ukončené privatizaci sektoru je v ČR dosud malá konsolidovanost posklizňové infrastruktury. Existuje organizace výrobců s celostátní působností, která potřebuje převážet netříděné výrobky ke třídění a balení na velké vzdálenosti uvnitř ČR.

Hodnocení Komise: V legislativě EU přesná definice výrobní oblasti neexistuje. Členské státy přijímají rozhodnutí případ od případu v souladu s principem subsidiarity. Potenciální problém, z něhož vyplývá tato žádost České republiky, může být řešen jednostranně. Tato žádost proto není potřebná.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky, aby byla z hlediska přepravy netříděného ovoce a zeleniny považována za jedinou výrobní oblast, aby se tak od jejích výrobků v této oblasti nepožadovalo, aby vyhovovaly normám jakosti. EU informuje Českou republiku, že podle legislativy EU tato otázka spadá do kompetence každého členského státu. Tato žádost proto nemusí být zařazena do vyjednávání o vstupu. EU vyzývá Českou republiku, aby svou žádost stáhla.

***

22. Minimální požadavky na uznání organizací výrobců (Nařízení Rady (ES) 2200/96; nařízení Komise (ES) 412/97)

Stanovisko České republiky: Pokud jde o kritéria pro uznání organizací výrobců (minimální počet výrobců a minimální objemy tržní produkce), Česká republika žádá:

- u organizací výrobců kategorie i (ovoce a zelenina) a ii (ovoce) o zařazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 15 členů / obrat 0,5 milionu euro nebo 5 členů / obrat 1 milion euro.
- u organizací výrobců kategorie iii (zelenina), iv (výrobky určené ke zpracování), vi (ořechy) a vii (houby) o zařazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 10 členů / obrat 0,25 milionu euro nebo 5 členů / obrat 0,5 milion euro.

Zdůvodnění ze strany České republiky: ČR nutně potřebuje vybudovat posklizňovou infrastrukturu v sektoru a koncentrovat odbyt na straně výrobců.

Hodnocení Komise: Tyto limity jsou stanoveny Komisí prostřednictvím procedury Řídícího výboru. Tato otázka bude proto řešena po vstupu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí žádost České republiky pokud jde o kritéria pro uznávání organizací výrobců (minimální počet výrobců a minimální objemy tržní produkce):
- u organizací výrobců kategorie i (ovoce a zelenina) a ii (ovoce) o zařazení do druhého řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 15 členů / obrat 0,5 milionu euro nebo 5 členů / obrat 1 milion euro.
- u organizací výrobců kategorie iii (zelenina), iv (výrobky určené ke zpracování), vi (ořechy) a vii (houby) o zařazení do třetího řádku tabulky v Příloze I, Nařízení 412/97, kde je minimální velikost stanovena jako 10 členů / obrat 0,25 milionu euro nebo 5 členů / obrat 0,5 milion euro.

EU informuje Českou republiku, že určení kritérií pro uznání organizací výrobců je záležitost, kterou řeší Komise prostřednictvím procedury Řídícího výboru ve vhodnou dobu po vstupu. Česká republika se proto vyzývá, aby tento požadavek opět zvážila.

***

VÍNO A ALKOHOL

Víno

Nařízení Rady č. 822/97 ustavující společnou organizaci trhu s vínem bylo zrušeno nařízením Rady č. 1493/99, které bude v platnosti od 1. 8. 2000. V současnosti se připravují podrobné prováděcí předpisy. Úpravy, které České republika ve své legislativě pro víno provedla nebo se chystá provést, budou muset být případně posouzeny ve světle dokončené nové legislativy Společenství v sektoru vína.

23. Řízení společné organizace trhu s vínem (Nařízení Rady 822/87, novelizované nařízením Rady 1493/1999)

Stanovisko České republiky: Česká republika přijímá acquis v této oblasti až na požadavky k jednání specifikované níže. V současné době je připravována novela zákona o vinařství a vinohradnictví 115/1995 Sb., která by měla zharmonizovat řadu ustanovení v různých nařízeních ES týkajících se vína. Jedná se o enologickou praxi, požadavky na dovážená vína, upraven by měl být registr vinic, a vinařských tratí, podmínky pro výrobu kvalitních vín a označování jednotlivých druhů vín. Harmonizuje se rovněž evidence povinných údajů o zásobách vína, nákupu a odbytu včetně surovin.

Hodnocení Komise: Pro fungování společné organizace trhu s vínem je zásadní plná realizace požadavků EU. Proto musí být vypracovány podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti, aby se zajistilo, že jakékoliv problémy ve vztahu k plné realizaci a prosazování mohou být identifikovány a náležitě odstraněny před vstupem.

EU by měla Českou republiku vyzvat, aby poskytla informace o místním odvětví výroby šumivých vín, o původu a povaze surovin používaných k výrobě šumivých vín a také o výrobních metodách, standardech a normách používaných při výrobě těchto šumivých vín a o názvech používaných při uvádění těchto šumivých vín do oběhu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU zdůrazňuje důležitost dosažení plné shody ke dni vstupu pokud jde o řízení společné organizace trhu s vínem, zvláště co se týče pravidel pro vinohradnický potenciál, která zahrnují práva na výsadbu a obnovu výsadby, a zřízení registru vinic, tržních pravidel pro vína, enologickou praxi a specifikaci výrobků u vín, pravidel o ochraně označení vín, specifických ustanovení pro kvalitní vína produkovaná ve specifikovaných oblastech, pravidel pro obchod s vínem uvnitř Společenství a dovoz a vývoz vín a konečně pro kontrolu v rámci sektoru vína. Proto musí být vypracovány a poskytnuty podrobné plány včetně harmonogramu pro praktickou realizaci požadavků EU v této oblasti. Kromě toho EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla informace o místním odvětví výroby šumivých vín, o původu a povaze surovin používaných k výrobě šumivých vín a také o výrobních metodách, standardech a normách používaných při výrobě těchto šumivých vín a o názvech používaných při uvádění těchto šumivých vín do oběhu.

***

24. Vinařské zóny (Nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV).

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje klasifikaci jako vinařská zóna podle nařízení Rady (EHS) č. 822/87, Příloha IV.

,b>Zdůvodnění ze strany České republiky: Požadavek vychází ze skutečnosti, že podmínky v zemi jsou srovnatelné s podmínkami v převažující části Německa a Lucemburska. Vinařské oblasti České republiky se nacházejí mezi 48,5 až 50,5 stupněm severní šířky, zatímco Lucembursko nedosahuje ani 50,5 stupně. Na jihu vinařské oblasti České republiky začínají přibližně ve stejné severní šířce jako v Německu Falc a končí na severu v šířce odpovídající Bonnu, kde končí i vinice na Rýnu. Průměrná roční teplota se podle místa pohybuje mezi 7,8 až 9,8 (Lucembursko 9 až 10 oC ).

Hodnocení Komise: Pro vyhodnocení tohoto požadavku je zapotřebí více informací. Pro každou vinařskou zónu se musí podrobně zkoumat následující informace: kartografické informace s úplnými klimatologickými údaji, průměrné měsíční teploty, případně bioklimatické indexy, nadmořská výška vinice, její zeměpisná šířka, obsah cukru a kyselin v moštu a přirozený minimální obsah alkoholu za dobu alespoň deseti let. Kromě toho by se měla poskytnout současná a minulá zákonná ustanovení pokud jde o zvyšování obsahu alkoholu a acidifikaci vína. Zdůrazňuje se, že není nezbytné, aby všechny vinice v zemi byly klasifikovány jako stejná zóna.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí požadavek České republiky o zařazení do vinařské zóny A podle nařízení Rady (EHS) č. 822/87, příloha IV (v současnosti příloha III nařízení 1493/1999). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby pro každou vinařskou zónu poskytla následující informace: kartografické údaje s úplnými klimatologickými údaji, průměrné měsíční teploty, případně bioklimatické indexy, nadmořská výška vinice, její zeměpisná šířka, obsah cukru a kyselin v moštu a přirozený minimální obsah alkoholu za dobu alespoň deseti let. Kromě toho se Česká republika vyzývá, aby poskytla současná a minulá zákonná ustanovení pokud jde o zvyšování obsahu alkoholu a acidifikaci vína.

***
25. Právo na opětovnou výsadbu (Nařízení Rady (ES) č. 1493/99).
Stanovisko České republiky: ČR požaduje právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES.

Zdůvodnění ze strany České republiky: Dosavadní obnova vinic v ČR po roce 1990 neodpovídá potřebě prosté reprodukce. V letech 1990-1998 vznikl propad v obnově vinic ve výši 3500 ha, tj. přibližně 30% celkové plochy vinic v ČR. K zajištění prosté reprodukce vinic bude třeba ročně obnovovat 600 ha vinohradů. Od roku 1993 bylo obnovováno ročně 50 až 350 ha vinic. Přesnější evidence klučení starých vinic bude zavedena od r. 2000/2001 na základě novely zákona 115/95 Sb.

Hodnocení Komise: Obnova vinic je povolena pouze má-li fyzická nebo právnická osoba nebo skupina osob právo na opětovnou výsadbu . EU poukazuje na to, že jestliže výše uváděná obnova následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, potom je tento postup slučitelný s acquis Společenství. Na druhou stranu, má-li tento požadavek na mysli možné přidělení práv na novou výsadbu ve výši 600 hektarů ročně, je třeba poznamenat, že taková práva, zvláště plocha výsadby, se přidělují pouze na základě článků 3.2 a 6.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/99.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje právo na opětovnou výsadbu do roku 2009 ve výši 600 ha vinic ročně a k tomu dále právo na opětovnou výsadbu vinic vyklučených po roce 2000 podle předpisů ES. EU informuje Českou republiku, že obnova vinic je povolena pouze má-li fyzická nebo právnická osoba nebo skupina osob právo na opětovnou výsadbu. EU poukazuje na to, že jestliže výše uváděná obnova následuje po vyklučení ekvivalentní plochy vinic, potom by tato obnova byla slučitelná s acquis Společenství. Na druhou stranu, má-li tento požadavek na mysli možné přidělení práv na novou výsadbu ve výši 600 hektarů ročně, je třeba poznamenat, že taková práva, zvláště plocha výsadby, se přidělují pouze na základě článků 3.2 a 6.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/99.

26. Testování virových chorob vinné révy (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu).

Stanovisko České republiky: Česká republika požaduje stanovit do roku 2015 přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a její uvádění do oběhu na území státu. (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu)

Zdůvodnění: Dříve než za patnáct let není Česká republika schopna zajistit podmínky dle předpisů ES, tj. vytvoření izolátů jednotlivých odrůd a produkci certifikovaného množitelského materiálu. Podobný přístup byl uplatněn v případě vstupu Rakouska. Současně bude ministerstvem zemědělství přijat národní program množení révy vinné v České republice, kterým bude zajištěna realizace potřebných opatření.

Hodnocení: Tento požadavek není jasný. Česká republika by měla poskytnout více podrobností, aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit. Pokud jde o odkaz na Rakousko, nejsou v jeho Aktu o připojení v této souvislosti zmiňována žádná přechodná období. Je třeba podtrhnout, že na úrovni Rady se diskutuje nová směrnice, která by se týkala tohoto tématu.

Navrhované pracovní společné stanovisko: EU bere na vědomí, že Česká republika požaduje přechodné období na odlišné nakládání pokud jde o testování virových chorob pro množení révy a její uvádění do oběhu na území státu. (Směrnice Rady 68/193/EHS o oběhu révového množitelského materiálu). Aby bylo možné tento požadavek vyhodnotit, EU vyzývá Českou republiku, aby poskytla nezbytné informace pro zdůvodnění tohoto požadavku. EU informuje Českou republiku, že na úrovni Rady se projednává nová směrnice, která se týká tohoto tématu.

***