Důvodem přebytku obilí v ČR je vysoký podíl orné půdy ve výši 72 procent. Na travní porosty připadá jen menší část. To by měla podle Svazu marginálních oblastí, který zastupuje zemědělce z horských a podhorských regionů, vyřešit podpora luk a pastvin K většímu rozšíření travních porostů by měly směřovat i státem vyplácené dotace, míní svaz. Nesouhlasí proto s návrhem ministerstva zemědělství, aby se národní dorovnání přímých plateb z EU vyplácelo na ornou půdu a skot. Místo dobytka by dotace měly jít na plochu krmných plodin, což by zahrnulo i trvalé travní porosty a v konečném důsledku by šlo o podporu chovu.
Podle Hugo Roldána z odboru komunikace MZe návrh dorovnání přímých plateb podléhal připomínkám nevládních agrárních organizací a nyní už by se neměl nijak výrazně měnit. Dorovnání by mělo činit nejméně pět miliard korun.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas tento týden na zasedání Zemědělského svazu v Havlíčkově Brodě uvedl, že zemědělci by měli část orné půdy přeměnit na pastviny, aby předcházeli nadprodukci obilí. V Česku se loni urodilo rekordních 8,8 milionu tun obilí. Pro přebytečné zhruba dva miliony tun stále chybí odbyt, na druhé straně klesají stavy skotu a republika přestává být soběstačná v produkci hovězího masa.
Vysoký podíl orné plochy je v Česku v podhůří, kde podmínky k pěstování nejsou příznivé a produkci provází vyšší náklady, poukázal předseda svazu Milan Boleslav. K loňské rekordní sklizni hodně přispělo počasí, ale nadprodukce se dá podle něj čekat i do budoucna. Vzhledem k tomu, že klesá počet skotu, zemědělci upouští od krmných plodin a větší díl půdy pak slouží k potravinářské produkci.
