Zasedání Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj (CSD 17), které probíhalo ve dnech 4. až 15. května, skončilo díky úsilí českých vyjednavačů úspěchem předsednictví: potřebná rezoluce byla podpořena všemi zúčastněnými státy. Jednání identifikovalo globální cíle rozvoje venkova, dále cíle v otázce práva na půdu, v boji se suchem a desertifikací nebo v oblasti rozvoje Afriky a přineslo strategii udržitelného zemědělství do roku 2017. Informoval o tom ministr zemědělství Jjakub Šebesta.
„Atmosféra letošní politické debaty na sedmnáctém zasedání Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj byla poznamenána současnou krizí ve světové ekonomice a ve finančním sektoru i jejich důsledky pro stav zemědělství, obchod s potravinami a postavení rozvojových zemí,“ komentoval Šebesta. „Proto se jednání soustředilo na hledání východisek z krize s důrazem na význam udržitelného zemědělství, na zabezpečení produkce potravin a přístupu k nim s ohledem na současný stav ekosystémů, které trpí zvláště nedostatkem vodních zdrojů a degradací půd.“
Hlavním úkolem delegace České republiky jako předsedající země Rady EU bylo koordinovat společnou pozici EU a vést jménem EU vyjednávání o politických rozhodnutích CSD-17 při vědomí toho, že je třeba zabránit vyhrocení konfliktu mezi hospodářsky vyspělými státy, jako blokem, kde krize vznikla, a rozvojovými státy, tedy primárními oběťmi krize, a najít všeobecně přijatelný kompromis, který by napomohl posunout vpřed implementaci cílů udržitelného rozvoje. Neschopnost překonat tyto rozpory vedla na předchozím zasedání, kdy za EU vyjednávalo Německo, poprvé v historii Komise OSN pro udržitelný rozvoj k nepřijetí závěrečného politického dokumentu. „Nejcitlivějšími body jednání byla otázka ochoty pokračovat v tak zvaném Doha Round,“ přibližuje 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč „dále otázka subvencí, kde rozvojové státy požadovaly zmrazení, respektive krácení dotací, a to okamžitě. V rámci EU je také trend snižovat dotace, ale nelze předjímat, kdy a o kolik před jednáním o budoucím rozpočtovém rámci.“ Dalším citlivým tématem byla podle náměstka Hlaváče biopaliva, respektive kritéria pro jejich udržitelnou produkci.
„Záměr dojednat a přijmout tento dokument všemi státy se podařilo splnit. I z tohoto pohledu chci ocenit odborné úsilí a diplomatické schopnosti členů českého vyjednávacího týmu,“ zdůraznil po návratu z USA ministr Šebesta. Fakt, že člen nově jmenované vlády ČR přicestoval do New Yorku a demonstroval tak, že předsednictví přikládá globální agendě udržitelného rozvoje prioritní význam a nezaměřuje se pouze na „domácí“ evropskou agendu, byl pozitivně hodnocen i členskými státy EU. Jednalo se tak o vůbec první velkou zahraniční prezentaci „přechodné expertní“ vlády ČR.
Za nejdůležitější body rezoluce CSD-17. je možné z pohledu EU a předsednictví pokládat:
1. Udržitelná výroba biopaliv a podpora další mezinárodní spolupráce v této oblasti při snaze zajistit eliminaci negativních dopadů na životní prostředí (vyčerpávání přírodních zdrojů, včetně půdy a vodních zdrojů) a na úlohu zemědělství jako základny pro produkci především potravin. Z hlediska EU je k tomu možné využít již odsouhlasená kritéria udržitelnosti pro biopaliva, která byla schválena v rámci EU v r. 2008. V tomto směru EU např. získala podporu Brazílie, USA a Kanady.
2. Zabránění snahám rozvojových států prosadit tlak na likvidaci dotací v hospodářsky vyspělých zemích v oblasti zemědělství s tím, že hospodářsky vyspělé státy přislíbily postupné snižování dotací ve vztahu k exportu zemědělské produkce. Bylo dosaženo shody, že pouze dohody vyjednávané v rámci Světové obchodní organizace budou směrodatné pro tuto oblast.
3. Vyjádření jasné potřeby účinných adaptačních opatření v zemědělství, která by reagovala na negativní dopady změny klimatu.
4. Zajištění udržitelného rozvoje venkovských oblastí s důrazem na rozvoj místní a regionální infrastruktury, včetně vytváření nových pracovních míst a zvýšení kvality života na venkově.
5. Mezinárodní podpora udržitelného rozvoje zemědělství v Africe v zájmu vymýcení chudoby a hladu a omezení migrace afrického obyvatelstva do jiných částí světa, především Evropy. To si však vyžádá splnění dosavadních závazků mezinárodního společenství vůči Africe, včetně těch ze strany EU (tj. minimálně 50 % podílu na nárůstu zahraniční rozvojové pomoci do roku 2010), což by se mělo promítnout i v prioritách české zahraniční rozvojové pomoci a spolupráce.
Informace o průběhu a závěrech CSD-17 bude předložena na nejbližších zasedáních Rady ministrů EU pro všeobecné záležitosti a zahraniční vztahy, dále Rady pro zemědělství a rybářství 25.-26. května, a také Rady ministrů životního prostředí EU.
