Přibývá vědeckých studií, které předpovídají celosvětově pokles výnosů zemědělských plodin do roku 2050 v souvislosti s oteplováním planety. Část vědců dokonce odhaduje, že v některých oblastech klesne produkce až o 50 procent. I proto existuje intenzivní snaha snížit emise skleníkových plynů, aby bylo možné narůstající populaci uživit, řekl na konferenci na Mendelově univerzitě Petr Havlík z výzkumného institutu IIASA v rakouském Laxenburgu.
Pokud bude dál stoupat průměrná teplota na planetě, hrozí jednotlivým regionům různý stupeň zasažení. Jako jedna z nejpostiženějších zemí vychází například USA jak v chovu zvířat, tak v pěstování plodin. Do roku 2050 nám v modelech pro Ameriku vychází velké zdražení potravin v důsledku oteplování a množství zemědělské produkce. Naopak Evropa by měla být postižena jen mírně, výnosy mohou i růst, a zdražení potravin vychází maximálně o 20 procent, řekl Havlík.
Z dalších studií také plyne, že celosvětové ztráty zemědělců mohou dosáhnout až 246 miliard dolarů ročně (6,6 bilionu Kč), pokud se změnám nepřizpůsobí. Pokud se budou adaptovat, lze říci, že ztráty budou pětinové. Existuje však také riziko, že při špatně zvolených adaptačních opatřeních mohou být ztráty téměř 500 miliard dolarů, poznamenal Havlík.
Zemědělci k tomu ale potřebují dostatek informací, které mohou sdílet. Proto různé vědecké instituce vytvářejí modely dopadů oteplování a klimatických změn. Zároveň zemědělství a lesnictví také přispívají k produkci skleníkových plynů a musí se rovněž přizpůsobovat požadavkům na jejich snížení.*
