Příčinou zvýšeného výskytu hantavirózy v Česku je přemnožení hlodavců, od kterých se virus přenáší na člověka. Jde zejména o myšici lesní a myšici temnopásou, hraboše polního a norníka rudého. Nejohroženější jsou Olomoucko, Opavsko a Zlínsko. Vyšší riziko nákazy se pojí s prací na poli a v lese, uvedla v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.
Hantaviry způsobují krvácivou horečku a další komplikace. Hlodavci virus vylučují s močí, stolicí a slinami. Člověk se nakazí aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy. Vakcína zatím neexistuje. Smrtelný průběh je v Evropě vzácný. Ústav ekologie lesa, který spadá pod lesnickou a dřevařskou fakultu, a Zdravotní ústav v Ostravě spolupracovaly na výzkumu nemoci.
Výskyt nákazy souvisí se změnou klimatu a vyšší frekvencí semenných let, kdy plodí víc semen, což se následující rok projeví přemnožením lesních hlodavců. "To byl i případ loňského roku, kdy se po semenném roce 2018 přemnožili nejen lesní hlodavci, ale i hraboš polní," uvedla Marta Heroldová z ústavu.
Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že případů onemocnění hantavirózou je v Česku více v letech přemnožení hlodavců. V roce 2016, kdy byla úroda bukvic, se vyskytlo 10 případů, v roce 2017, kdy se zvýšil počet hlodavců, bylo 17 nemocných. V roce 2018 při úrodě semen bylo pět případů, loni už 16, přičemž statistika asi není úplná.*
