Turkmenistán je pro Českou republiku dlouhodobě obchodní příležitostí, i když vzájemný ochod zatím není velký. Zejména potravináři by v této zemi měli šanci na založení společných podniků. Uvedl to minulý týden po návratu z třídenní návštěvy Turkmenistán ministr zemědělství Petr Bendl.
Připomněl, že zástupci České republiky přijeli na pozvání prezidenta Turkmenistánu. Gurbangulyho Berdymuchamedova, se kterým ministr Bendl také jednal. “Turkmenistán je země postsovětská, která má svoje zvláštní pravidla. Setkání s prezidentem naznačilo, že tu máme společnou obchodní politiku. Jsou připraveny některé smlouvy a dohody, jako je třeba dohoda o zamezení dvojího zdanění,“ připomněl Bendl s tím, že vzhledem k velké vzdálenosti od České republiky je to příležitost spíše pro velkou firmu, která v této části světa již podniká a umí se orientovat na dálném východě. „Pravidla jsou tady velmi jiná než na západě, a tudíž to není příliš vhodné pro malé firmy. „Pro firmy, které vyvážejí do Kazachstánu a dalších zemí, je to však určitě příležitost,“ doplnil. Ministr chce o této možnosti jednat na vládní úrovni jednat s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenberkem a s prezidentem Milošem Zemanem. Ministr turkménského prezidenta pozval na návštěvu České republiky.
Bendl se věnoval i spolupráci v oblasti přípravy odborníků pro chov koní a zvyšování jejich kvalifikace. Poznamenal, že koně jsou v Turkmenistánu číslo jedna. „Diskuse o nich byla příležitost, jak se sblížit, když jsme si povídali o koních, tak se ta atmosféra viditelně zpříjemnila,“ poznamenal ministr, který se setkal i s tamnějšími ministry zemědělství a zahraničí.
Bendl se zúčastnil rovněž konference o chovu achaltekinských koní, která se konala v rámci Svátku koní tohoto plemene. Česká republika patří mezi zakládající členy Asociace chovatelů achaltekinských koní. „Jsem rád, že pokud jde ochov krásných achaltekinských koní, jsme třetí za Německem a Francií. Achaltekince odchované u nás lze nalézt i na africkém či jihoamerickém kontinentě a ve většině zemí Evropy. Podle prezidenta Asociace svazů chovatelů koní České republiky Jaroslava Dražana se v České republice chová v současnosti 160 koní tohoto plemene. Chová je kolem 90 chovatelů. Připomněl, že tyto koně se vyznačují typickou povahou, kdy se navážou na jednoho majitele, mají typické rysy, ke kterým patří například vytrvalost.
Součástí oslav byl i veletrh s potřebami pro chov koní. Mezi několika desítkami vystavujících firem byla i česká společnost Diabas Vamberk, která se zabývá výživovými doplňky a celkovou výživou koní, psů, selat. Je to jejich první účast na pozvání turkménské strany.
Česká republika patří mezi země s tradičním chovem koní. Jejich počet se od roku 2006 stále zvyšuje. Jen za poslední desetiletí činil tento nárůst více než 38 tisíc kusů, v červnu 2003 bylo v České republice 41 240 koní. K poslednímu prosinci minulého roku se jejich aktuální stav zastavil na 79 473.
Aktivizují vztahy
Mezi členy delegace, která doprovázela ministra byli i ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Jehlička a šéfové dvou zemských hřebčinců – Písek a Tlumačov – Karel Kratochvíle a Antonín Černocký a předsedkyně Českého svazu chovatelů Achal Teke Petra Marešová. Turkmenistán podle ní v poslední době aktivizuje vztahy s Českou republikou. Letos v únoru akreditoval pro Českou reopubliku nového velvyslance sídlícího ve Vídni, Silapberdiho Nurberdieva. Hodnota obratu zahraničního obchodu mezi ČR a Turkmenistánem je dlouhodobě nízká. Převládá přitom pozitivní saldo,
Zemědělská výroba Turkmenistánu se soustřeďuje na pěstování bavlny, obilí pro domácí spotřebu, zeleniny, ovoce a chov perziánových ovcí. Více než 80 procent území přitom zabírá poušť. Pouštní pastviny jsou přirozenou krmimovou základnou pro chov ovcí. Z celkové zemědělské plochy asi 40 milionů hektarů se využívá přibližně 17 milionů hektarů včetně nejúrodnější zavlažované půdy na ploše asi 4,5 milionu hektarů. Přestože zemědělství tvoří pouze deset procent hrubého domácího produktu, zaměstnává téměř polovinu pracujícího obyvatelstva. V Turkmenistánu existuje úplný státní monopol v oblasti pěstování, zpracování a distribuce obilí.
Hlavní plodinou v zavlažovaných oblastech je bavlna.Turkmenistán je tradičním producentem bavlny a zaujímá desáté místo. V posledních letech však sklizeň výrazně poklesla, což vedlo k dramatickému snížení vývozu této suroviny. V roce 2009 vyprodukoval přes 800 tisíc tun bavlny a je po Uzbekistánu druhým největším producentem v postsovětském regionu. V roce 2010 se sklidilo 1,2 milionu tun.
