Více než 80 miliard korun si vyžádá příprava našeho zemědělství na vstup do EU. Z toho asi 41 miliard Kč budou nároky na státní rozpočet, v důsledku potřeby legislativních opatření a nových institucí. Dalších zhruba 42 miliard korun bude stát spotřebitele sbližování cenových hladin zemědělské produkce u nás a v unii. Řekl to dnes prezident Agrární komory Václav Hlaváček.
Částky vycházejí z vládní koncepce agrární politiky. . Pokud jde o institucionální zázemí, je podle Hlaváčka nedostatečná státní podpora odbytových organizací, chybí plnohodnotný Státní zemědělský intervenční fond a stále není vytvořena také platební agentura, která by zajišťovala rozdělování prostředků z fondů EU. V předvstupním období zatím stát na agrární politiku neuvolňoval peníze tak jak měl, tedy přibližně 22 miliard korun ročně, uvedl Hlaváček. "Byla uvolněna v podstatě polovina těchto prostředků," dodal.
Zmíněných 42 miliard korun, které mají vydat spotřebitelé, představuje podle Hlaváčka rozdíl mezi hladinou farmářských cen na trhu ČR a EU. Jestliže se ceny nebudou pozvolna zvyšovat, čeká spotřebitele po vstupu cenový šok, doplnil. Cenová úroveň je mezi ČR a EU vyrovnaná u vstupů do odvětví, v tuzemsku však zaostávají mzdy. "Zemědělci produkci neprodávají, ale rozdávají, což se líbí vládě, která má nízkou inflaci," řekl. Podle Hlaváčka je k vytvoření rovnocenných podnikatelských podmínek třeba zrušit vydávání neautomatických licencí na vývoz agrárních komodit, dále liberalizovat agrární obchod s EU zejména sbližováním celních sazeb a nezvyšovat DPH u zemědělských výrobků. Stát by měl dále jednáním s WTO dosáhnout lepší podmínky vstupu českých produktů na světové trhy a přijmout zákon o zřízení marketingového fondu na podporu odbytu zemědělských výrobků a potravin. Komora má také obavy o vykoupení zemědělské půdy pro spekulativní účely, čemuž je nutné bránit, uzavřel.
