Pro zlepšení kvality zemědělské půdy jsou klíčové meziplodiny. Ideálně by měly růst spolu s hlavní plodinou, případně se vysévat hned po sklizni. Zařadit je do hospodaření je ale drahé i jinak náročné a výsledky nejsou patrné hned. Na Vysočině může zlepšení půdy trvat asi 15 let. Uvedl to na včerejším setkání s novináři v Experimentálním pracovišti ekofyziologie rostlin Domanínek vedoucí vědecký pracovník Miroslav Trnka. Pracoviště zkoumající vliv změny klimatu na rostliny vybudovalo u Bystřice nad Pernštejnem Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe, funguje deset let.
Připomněl, že meziplodiny se nesklízejí. Jejich smyslem je pokrývat půdu, zamezit ztrátě vody, vytvářet kořenovou biomasu, zlepšení mikrobiálního složení organismů v půdě a její strukturu. Vedle jejich používání vede k postupnému zlepšení kvality půdy omezení jejího obdělávání. Pracovat na polích by se mělo bez hluboké orby a převracení půdy. "Tím alespoň částečně imitujeme proces, při kterém vznikaly ty nejúrodnější půdy," řekl Trnka. Proces zlepšování kvality půdy, který vědci ověřují pěstováním šesti plodin na vlastních pozemcích, je podle něho zdlouhavý. Nutné je při něm změnit osevní postupy a zemědělci také musejí počítat s tím, že při přechodu na nový systém budou mít nižší výnosy. Pole budou s novým systémem ohrožovat různé choroby a škůdci včetně hrabošů, kterým vyhovuje, když se neoře. Odhodlat se pro zúrodňovací hospodaření je složitější, když na polích hospodaří jen nájemci, kteří nejsou motivovaní dělat kroky, které ocení až další generace. Vysočina podle Trnky zatím ze změny klimatu těží. Hůř dopadá na úrodná území jižní Moravy a Hané, zejména kvůli menšímu množstvím srážek. "Tady (na Vysočině) výnosy posledních 40 let rostly podstatně výrazněji než na jižní Moravě. A v posledních deseti letech dokonce výrazněji než na Hané," řekl Trnka. Limitem pro růst produktivity na Vysočině bude její méně kvalitní půda i další zhoršování klimatu. S klimatem souvisí i další výzkum, který na stanici u Bystřice nad Pernštejnem vědci dělají. Ve 24 pěstebních komorách pěstují plodiny v různě upravených podmínkách - úroveň sucha a teploty nebo koncentrace oxidu uhličitého. Ukazuje se, že rané odrůdy, které zemědělci používají ve snaze uniknout extrémnímu letnímu suchu, nemusí být těmi nejlepšími. Protože sucha přicházejí dříve. "Rané odrůdy dokonce dopadají hůře, proto je snahou pěstovat odrůdy, které mají vyšší odolnost vůči suchu, například hlubší kořenový systém," řekl výzkumný pracovník Karel Klem.*
