Český drůbežářský sektor prochází v současné době krizovým obdobím, prohlašují nejen ti, kteří jsou jeho aktivní součástí. Jeden z argumentů pro uvedené tvrzení zní: podmínky podnikání domácích producentů konzumních vajec nelze srovnávat s možnostmi jiných producentů v rámci Evropské unie. Zvláště výrobci z Polska, Litvy nebo Španělska jsou prý na tom podstatně lépe než jejich kolegové a současně konkurenti z České republiky.
„Výrobci konzumních vajec se převážně rekrutují z bývalých společných zemědělských podniků, hospodařících většinou bez půdy,“ vysvětluje Ing. Josef Valenta, ředitel akciové společnosti MAVE Jičín. „Nemají proto možnost, proti jiným podnikům v ostatních členských státech EU (ale i u nás v České republice), čerpat jakékoli státní dotace vázané k půdě.“
Valenta dále říká, že čeští producenti vajec nemohli získat prostředky na obnovu technologií ani z fondu Sapard, zatímco zahraniční subjekty ano. „Pro příklad nemusíme chodit nijak daleko – stačí se podívat na sousední Slovensko,“ upřesňuje.
Rovnoprávnost!
„Splnění požadavků EU na úpravu klecových technologií pro chov nosnic bylo pro nás závazné. Zvětšit plochu na 550 cm2 pro každý kus či úprava výšky klecí samozřejmě znamenalo investovat nemalé finance. Opět zdůrazňuji – na rozdíl od okolních států využívajících jakási přechodná období. Částečná výjimka byla u nás udělena devíti podnikům s celkovou kapacitou 549 796 kusů. Tyto firmy mohou používat klece do 31. prosince 2009 za předpokladu, že v průběhu tohoto období nebudou klece starší než 16 let. Popsané nerovné podmínky při vstupu ČR ještě znásobuje až přehnaně přísný postup Státní veterinární správy. Plnění opatření tohoto státního orgánu vyvolává další investice do chovů, prodražování výroby a nahrávání zahraniční konkurenci,“ pokračuje šéf MAVE.
Řešení popsané situace je podle Valenty zcela jasné – zajistit rovnoprávné postavení všech výrobců vajec ve všech státech EU. „Znamená to rovný přístup k dotacím, stejně přísné zoohygienické a veterinární podmínky, kontrolu dodržování zákonů, směrnic a legislativních opatření, stejné nároky na balení, značení, skladování, přepravu a prodej vajec v rámci EU.
Jedině pak lze obstát v prostředí rovném pro každého a jedině tak je možné vyrábět konzumní vejce v ČR i v dalších letech.“
Vizitka z Jičína
Josef Valenta je v čele řídícího managementu významného subjektu domácího trhu, MAVE Jičín. Ten vznikl 1. ledna 1991. Jeho zakladateli jsou zemědělské podniky jičínského regionu, které se fakticky podílely na stejném procesu už v letech 1969 až 1970. Po různých organizačních změnách má nyní firma statut akciové společnosti, nosným programem ale nadále zůstává výroba vajec a vepřového masa.
„Kapitálově je MAVE Jičín, a. s., propojena s dalšími partnery. Při odbytu skořápkových vajec do obchodních řetězců v ČR i zahraničí spolupracuje se společností Zlatá vejce z Benešova. S česko-francouzskou firmou na zpracování vajec (výrobu vaječných melanží) Framagro Jičín se podílí na produkci určené jak pro tuzemsko, tak trhům za hranicemi republiky,“ informuje ředitel. „Základní jmění společnosti MAVE činí 102, 5 milionu Kč, obchodní obrat společnosti při plném využití kapacit je asi 250 milionů Kč.“
Loňská výroba vajec firmy MAVE se dělí na tři základní produkty:
l konzumní vejce ze závodu Soběraz (s klasickou klecovou technologií) – celková produkce 62 784 183 kusů, produkce na nosnici 303,82 kusu, spotřeba krmiva 136,91 gramu na vejce, průměrný stav slepic 206 647 kusů;
l násadová vejce (brojlerová) z rozmnožovacího chovu masného plemene slepic střediska Dřevěnice – celková produkce 2 242 070 kusů, produkce na nosnici 215,21 kusu, spotřeba krmiva 282,88 gramu na vejce, průměrný stav slepic 10 418 kusů;
l welfarová vejce z chovu na podestýlce střediska Drahoraz – celková produkce 7 533 316 kusů, produkce na nosnici 278,41 kusu, spotřeba krmiva 160,7 gramu na vejce, průměrný stav slepic 27 058 kusů.
Požadavek v petici
„Po vstupu do EU jsme byli donuceni snížit produktivitu práce v našich provozech podstatnou úpravou zatížení podlahové plochy klecí. Jak již bylo uvedeno, plochu pro jednu slepici bylo potřeba zvýšit ze 450 cm2 na 550 cm2. Tento technologický zásah se promítl nižším využitím kapacity objektů o 8,2 %. Od 1. ledna.2012 bude muset mít slepice v kleci k dispozici plochu 700 cm2. Kapacita se tak opět sníží – proti roku 2003 o 26 %,“ pokračuje Valenta.
„Investiční náklady na přebudování technologií chovu nosnic v ČR podle směrnic EU byly podrobně rozpracovány ve studii Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., a údaje z tohoto materiálu jsou stále aktuální.
Při ekonomice výroby konzumních vajec po vstupu ČR do EU není v silách producentů provést úpravu technologií chovu nosnic požadovanou unií bez masivních dotací v krátkém časovém období tří let (2008 až 2011), kdy podle směrnice Rady č. 1999/74 EC bude končit období používání stávajících konvenčních technologií. Tyto skutečnosti nás nutí žádat o prodloužení účinnosti zmíněné směrnice o pět let, tj. do 31. prosince 2016,“ vysvětluje ředitel významné české firmy.
Požadavek byl zformulován účastníky Dne techniky (se zaměřením na nové technologie v chovu nosnic, pořádaným MAVE Jičín 19. června 2007), do petice určené ministru zemědělství Petru Gandalovičovi.
Jiří Křepelka
