Pozemkové úpravy by měly pokračovat rychleji než dosud. Myslí si to drtivá většina – plných devadesát procent – čtenářů, kteří hlasovali v březnové anketě týdeníku Zemědělec. Urychlit pozemkové úpravy si předsevzala ve svém programovém prohlášení Grossova vláda, aniž by pak na ně dala ve státním rozpočtu na letošní rok peníze. Vláda pod vedením Jiřího Paroubka už slib uspíšit pozemkové úpravy do svého prohlášení pro jistotu nepřepsala, pouze obecně zmiňuje jejich realizaci v souvislosti se zájmem postupně stabilizovat vlastnické vztahy v zemědělství.
Udělal by se pořádek ve výměrách a majitelích pozemků, zjednodušily by se vlastnické i nájemní vztahy, prospělo by to zemědělskému podnikání i krajině, prostě – skončil by současný chaos, opakovaly se hlavní argumenty účastníků ankety, kteří pochopitelně na svém lístku zaškrtli odpověď ano. „Je hrozné hospodařit na cizích pozemcích, když mám vlastní,“ napsal do redakce jeden z odpovídajících, kterého podpořila čtenářka z Vojkovic: „Každý by měl mít již konečně jasno, co je vlastně trvale jeho.“
Časové prodlužování pozemkových úprav jen zvyšuje nejistotu zemědělců, zazněl další názor. Naopak realizace těchto akcí zdůrazní vlastnické právo, dává možnost začít hospodařit a pomůže rozhýbat trh s půdou, mimo jiné i nákupy pozemků s pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, věří někteří z hlasujících. Jiní čtenáři ve svých odpovědích připomínají, že díky pozemkovým úpravám dojde ke scelení a zpřístupnění pozemků, ozelenění krajiny, řešení protierozní a protipovodňové ochrany, vybudování přístupových cest, na vlastních pozemcích lze lépe plánovat - například zatravnění či osevní postupy.
Jeden z účastníků ankety uvádí vlastní příklad, kterým se přimlouvá za rychlejší tempo pozemkových úprav: „Přikoupil jsem patnáct hektarů půdy, kterou nemůžu užívat, protože úpravy se nehýbou.“ Značně nespokojený s jejich průběhem je také soukromý zemědělec ze Znojemska: „Podle zdejšího pozemkového úřadu měly být úpravy v našem katastru provedeny už dávno a dodnes na ně čekám.“
Další z odpovídajících, který se vůbec nejprve podivil nad zněním anketní otázky, připojil k hlasovacímu lístku dopis s delším vysvětlením, proč se vyslovil pro: „Vyjasnění vlastnictví konkrétních pozemků a pozemkové úpravy umožňují hospodaření. Jsou základní podmínkou, za které lze podnikat v zemědělství i v kterémkoliv dalším odvětví. Překvapuje mě otázka, jestli by pozemkové úpravy měly postupovat rychleji – tímto tempem by trvaly ještě asi 150 let. Připadá mi, a jistě nejsem sám, že odsouvání tohoto základního kamene každé činnosti v podnikání je záměrné. Každoročně je odváděna daň z nemovitosti z každého hektaru i metru čtverečního a bylo by spravedlivé, kdyby alespoň část se věnovala na to, aby se na těchto pozemcích nechalo legálně hospodařit a v neposlední řadě i čerpat dotace z Evropské unie. Bezejmenné užívání pozemků nepřeje kultuře krajiny, ani nenutí udržovat a zachovat úrodnost půdy pro příští generace. Na katastrálních úřadech slyšíme o osvícené panovnici Marii Terezii, která nechala provést zaměření a úpravy půdy. Přál bych si, aby také někdo osvítil naše ministry zemědělství.“
Desetina hlasujících, kteří si myslí, že pozemkové úpravy se nemusí urychlit, odůvodňuje svůj názor různě. Podle někoho tyto akce neplní účel, jiný poukazuje na to, že peníze jsou třeba i jinde, ale i na tu zkušenost, že lidé se mnohdy nedohodnou. „Úpravy lze dělat jen tam, kde už je většina půdy ve vlastnictví zemědělců a potřebují pomoc s výměnami parcel tak, aby vlastnili souvislé plochy a nemuseli si vzájemně pronajímat parcely v blocích,“ napsala čtenářka, která připomíná, že nyní probíhají poměrně intenzivní změny vlastnických vztahů. Ty jsou podle ní vyvolané i změnami v placení daně z nemovitosti či poptávkou zemědělců z důvodu jistoty dodržení pětiletých závazků v agroenvironmentálním programu.
