Prodeje lihovin v ČR se vrátily do doby před prohibicí, tedy na úroveň roku 2011. To je dáno hlavně poklesem černého trhu a dále ekonomickým růstem. Uvedli to odcházející generální ředitel Stocku Plzeň-Božkov Petr Pavlík a jeho nástupce Marek Malinowski, který převezme firmu od ledna 2015.
Do konce října byla situace stejná jako loni, tedy trh velmi nepatrně rostl v řádu jednotek procent. Je vidět nárůst prodejů tuzemáku a hořkých a bylinných likérů, převážně fernetu, a mírně také čisté vodky. U všech těchto kategorií se to pohybuje meziročně mezi sedmi až osmi procenty, řekl Malinowski. Větší růst podle Pavlíka zaznamenávají dražší značky než konzumní lihoviny. Výsledky nejsou zdaleka na úrovni let 2009 a 2008. Pokles je poměrně markantní, dodal.
Spotřebitelé podle ředitelů pijí méně lihovin. Důvodem, proč se ale podařilo dosáhnout čísel srovnatelných s rokem 2011, je fakt, že se výrazně zmenšil černý trh. Konzumace saturovaná z černého trhu se převedla do trhu legálního, potvrdil Pavlík. Odhady před prohibicí, tedy před podzimem 2012, říkaly, že černý trh tvořil asi 25 procent celkové konzumace lihovin a v současné době je kolem deseti procent.
Ředitelé dále uvedli, že fernet, klasický i citronový, se prodává lépe než celá kategorie hořkých a bylinných likérů v ČR. Meziroční nárůst prodeje plzeňského fernetu je dvojciferný, řekli.
Díky ekonomickému růstu by se mohla podle šéfů největší české likérky konzumace opět zvýšit. Ale podle Pavlíka se na to nedá absolutně vsadit, protože ten dlouhodobý trend spotřeby lihovin je jasný. A variabilní složky, které ovlivní vývoj trhu, budou jednak velikost pěstitelského pálení a také to, jak se podaří utlumovat černý trh, poznamenal. Pěstitelské pálení zřejmě letos zažije rekordní rok za posledních pět let, což indikují první letošní výběry spotřebních daní. Spotřebitelský výzkum také mluví o tom, že je rozšířené černé pálení přímo doma, uvedl. Lidé už ale díky růstu ekonomiky více pijí kořalku v restauracích.*
