Produkce chmelu letos kvůli suchu klesne meziročně o 35 procent. Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun. Loni měli úrodu 6202 tun. Agrární komora ČR jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát. Pěstitelé očekávají podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Luboše Hejdy propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun, řekl na dnešní tiskové konferenci.
Kvůli suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa hořkých kyselin, které jsou důležité pro typickou hořkost piva. Místo běžných 3,4 procenta, což je dlouhodobý průměr u Žateckého poloraného červeňáku, budou dosahovat obsahu 2,2 až 2,4 procenta. Tato odrůda se v Česku pěstuje na 87,3 procenta plochy ze 4622 hektarů.
České pivovary spotřebují přibližně pětinu české produkce, zbytek chmele se vyváží. Většinou mají pěstitelé nasmlouvanou úrodu na několik let dopředu. Podle prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavla Šponera letos nebude žádný chmel na volném trhu. Kdo neměl uzavřenou smlouvu, bude mít podle něj smůlu. Podle něj žádné staré zásoby nejsou, všechno je vyprodané. Případné zdražení chmele se tak promítne až do úrody v roce 2017 a později, řekl.
Problémy podle pěstitelů nemá jenom Česko, například v Německu klesne úroda aromatických odrůd chmele o 25 až 45 procent.
Poptávka po českém chmelu podle pěstitelů převyšuje nabídku, v posledních letech se proto znovu začínají rozšiřovat chmelnice. Za poslední dva roky se jejich plochy rozšířily přibližně o 300 hektarů. Pěstitelé chtějí dosáhnout výměry alespoň 5000 hektarů.
Mezinárodní sdružení pěstitelů chmele odhaduje, že letos se chmel ve světě pěstuje na ploše 50 478 hektarů, v loňském roce to bylo 47 094 hektarů. Aromatický chmel se pěstuje zhruba na 60 procentech plochy. ČR je za USA a Německem třetí největší pěstitelskou zemí a největším producentem jemně aromatického chmele na světě.
Letošní sucho kromě chmele poškodilo i úrodu brambor, řepky, cukrové řepy, pícnin, ovoce či zeleniny. Naopak dobře se dařilo obilninám.*
