Ekofarma Bošina, která hospodaří ve Vernéřovicích na Broumovsku, je ukázkou toho, jak může zemědělství fungovat v relativně méně příznivých oblastech od vidlí po vidličku. Zabývá se nejen chovem hospodářských zvířat, ale i zpracováním své produkce a vytváří přidanou hodnotu. Uvedl to na farmářských slavnostech, které se uskutečnily na této farmě v červenci, náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství Jiří Šír.
Rodinná ekofarma se nachází v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v nadmořské výšce 465 metrů. V současnosti hospodaří na 370 hektarech. Historie farmy se píše od roku 2001, kdy začali manželé Bošinovi hospodařit na 200 hektarech pronajatých pozemků, které později odkoupili. Jan Bošina těsně po ukončení České zemědělské univerzity v Suchdole koupil neobhospodařovaný statek ve Vernéřovicích v okolí Broumovských a Teplicko - Adršpašských skal. Pustil se do jeho opravy a začal hospodařit. Dnes rodina Bošinových ekologicky obhospodařuje 370 hektarů zemědělské půdy. Většinou jde o louky a pastviny. Část tvoří však i orná půda, kde pěstují plodiny pro svoji potřebu. Vzhledem k tomu, že pozemky leží v neúrodné a navíc v chráněné krajinné oblasti, Bošinovi se rozhodli pro ekologický chov masného skotu. Zvolili plemeno salers. „Zpočátku jsme však nakoupili po okolí, co se dalo. Měli jsme i býky charollais,“ podotkl s tím, že následně překřižovali a dnes mají pouze býky salers. Pro toto plemeno se rozhodli kvůli lehčím porodům a lepší konverzi pastevního krmiva než charolais.
Celý článek najdete v Zemědělci č. 31
