Ve svém oblíbeném kraji jižních Čech oslavil 17. července 2015 významný pedagog a vědec prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., své osmdesáté narozeniny.
Poblahopřát panu profesoru Vaňkovi přijelo mnoho významných osobností především zemědělského oboru, přední představitelé univerzit a ústavů. Mezi gratulanty byl například rektor Karlovy univerzity prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, nebo rektror VŠCHT prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.
Současný rektor ČZU prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., k příležitosti oslavy životního jubilea prof. Vaňka napsal:
"A přece bych rád vyzdvihl alespoň jeden rys jeho povahy: po celý život si udržuje široký rozhled, provázený životním optimismem, a to nejen ve svém oboru, ale i ve věcech veřejných. „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života,“ cituje s oblibou Charlieho Chaplina.
Svůj profesní život profesor Vaněk spojil s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a s katedrou agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, kam nastoupil jako odborný asistent v roce 1961.
Vysokou školu zemědělskou v Praze si vybral již ke studiu a absolvoval ji s červeným diplomem. Na VŠZ také obhájil disertační práci. Habilitovat se však mohl až po roce 1989. Jeho názory a postoje se předchozímu režimu zdály příliš nezávislé.
Jeho vědecká činnost byla soustředěna na problematiku výživy rostlin. Zpočátku na význam mikroelementů, později především na otázky transformace půdního dusíku a příjmu dusíku rostlinami. Zaměřil se na metody stanovení mineralizovatelného dusíku v půdě a jako první v České republice doporučil toto kritérium využívat pro optimalizaci hnojení rostlin dusíkem. Tyto metody dále rozvíjel ve spolupráci s dalšími pracovišti, především s kolegy z Univerzity v Bonnu. Současně se jako jeden z prvních v ČR zabýval možností využití izotopu dusíku 15N pro studium transformace dusíku v půdě, příjmu a využití dusíku z hnojiv rostlinou.
V letech 1994 až 2001 vedl katedru agroenvironmentální chemie a výživy rostlin. Rozvíjel ji v linii svého předchůdce a zakladatele katedry prof. Duchoně, který zdůrazňoval, že hnojiva a hojení jsou významným intenzifikačním faktorem, a to v případě, že je používají vzdělaní, chytří lidé.
Byl také členem řady vědeckých rad na českých univerzitách.
Od roku 1995 je každoročně hlavním organizátorem i editorem sborníku konference Racionální použití hnojiv.
Od roku 2000 je profesor Vaněk předsedou redakční rady časopisu Plant, Soil and Environment. Pod jeho vedením se časopis řadí do první poloviny časopisů této kategorie v databázi Web of Science.
Jeho stěžejní publikace Výživa a hnojení polních plodin, ovoce a zeleniny vychází od roku 1998 v opakovaných vydáních. Oblíbené je i souborné dílo Výživa zahradních rostlin, jehož autorský kolektiv Václav Vaněk vedl.
Když cituje Hemingwayova slova, že země by měla být zkrášlována, ne vykořisťována, vybízí nás k tomu každým článkem, přednáškou, rozhovorem, každým setkáním, svým osobním příkladem.
Je mi ctí, že jsem mohl při mnohých příležitostech přednést laudatio Václavu Vaňkovi a že mu mohu tímto způsobem poděkovat i dnes.
Dum vivimus, vivamus."*
