Rozdíly v dotacích našich zemědělců a farmářů ze starých členských zemí Evropské unie se v příštím roce mohou prohloubit, namísto toho, aby se snižovaly. Vyplývá to z údajů odhadujících výši přímých plateb v Česku a Německu, které Agrowebu poskytl Zemědělský svaz ČR.
V letošním roce mají tuzemští zemědělci dosáhnout v přímých platbách včetně národního dorovnání zhruba 63 procent úrovně jejich kolegů z Německa. Podle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2010 by základní zemědělské dotace českým zemědělcům klesly na 56 procent toho, co dostanou Němci, přitom by mohly vzrůst na 74 procent. Návrh státního rozpočtu totiž na snížení nepoměrů v dotacích mezi tuzemskými a unijními zemědělci počítá s necelými dvěma, namísto sedmi miliardami
Rozdíly v dotacích mezi starými a novými členskými zeměmi by se i v následujících letech měly zmenšovat až do roku 2013, kdy se mají dotace vyrovnat. Dle dostupných informací budou však rozdíly přetrvávat i po tomto oficiálním srovnání. Majoritní část platby, vyplácená z unijních prostředků rok od roku skutečně roste, v příštím roce má činit v přepočtu zhruba 17 miliard, letos přes 13 miliard korun.
Zatímco německému farmáři unie v příštím roce, stejně jako letos, vyplatí 345 eur na hektar obhospodařované půdy, jeho českému protějšku by měla vyplatit 178 eur, dalšími až 77 eury může českému sedlákovi přispět stát. Pokud by stát zemědělcům přímé platby napřesrok skutečně plně dorovnal, rozdíl v nich by se meziročně snížil o 11 procent a byl "jen" 26procentní.
Státní rozpočet pro příští rok počítá na dorovnání přímých plateb zemědělcům s 1,75 miliardy korun. Při plném dorovnání, na které mají sice farmáři nárok ale stát nemá povinnost jej realizovat, by inkasovali více než sedm miliard.
"Společná zemědělská politika Evropské unie není ve svých principech 'společná', ale je výrazně protekcionistická ve prospěch starých členských zemí," řekl k tomu předseda svazu Miroslav Jirovský. Dvoukolejnou dotační politiku EU dlouhodobě kritizují zemědělci i z ostatních nových členských zemí. Jejich vlády však na ni přistoupily ve smlouvách podepsaných před vstupem zemí do unie.
Ministr zemědělství Jakub Šebesta začátkem října uvedl, že peníze na dorovnání přímých plateb by mohly vzrůst na čtyři až pět miliard. Další finance chce získat úsporami na ministerstvu, z Pozemkového fondu či formou úvěru. Nevládní zemědělské organizace přesto nadále trvají na sedmimiliardové částce.
Přímé platby nejsou jedinými dotacemi, které do oboru jdou. Český venkov má v příštím roce získat kolem šesti miliard v rámci Programu rozvoje venkova. Na společnou organizaci trhu zahrnující intervenční nákupy komodit či vývozní dotace, směřuje více než miliarda. Celkové dotace v resortu ministerstva zemědělství zahrnující také podpory potravinářům, lesníkům či rybářům mají podle úřadu v příštím roce dosáhnout 28,5 miliardy korun, přibližně o dvě miliardy méně než letos.
Myšlenka rozdílných dotací z evropských fondů pro zemědělce ze starých a nových členských států EU vznikla v roce 2002. To, že rolníci z nových zemí získají v unii postavení druhořadých členů, si vymohla zejména Francie. Nižší zemědělské dotace pro unijní nováčky byly pro ni hlavní podmínkou pro souhlas s dosud nejrozsáhlejším rozšíření unie.
