Prvky regenerativního zemědělství a využití hi-tech měřicích technologií kombinuje vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, který včera v Praze představila firma Plzeňský Prazdroj. Cílem je zajistit dlouhodobou stabilitu výnosů, které jsou ohroženy klimatickou změnou. Projekt má za sebou první pěstební sezónu, výsledky má přinést zhruba za pět let.
"Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by mělo přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny,“ řekl manažer udržitelnosti Prazdroje Ivan Tučný. "Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva," dodal. Vědci budou během pěti let srovnávat data z regenerativních polí s těmi, kde se využívají tradiční zemědělské postupy. První pěstební sezóna se uskutečnila ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na ploše odpovídající více než 300 fotbalovým hřištím. "Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ uvedl agronom ze zemědělské skupiny JTZE Tomáš Sojka. Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování dešťové vody a jejímu zadržení v půdě pro rostliny, přiblížil Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Místa k pěstování ječmene vybírali vědci tak, aby zahrnuli několik rozdílných oblastí v Česku a mohli pracovat s co největší rozmanitostí jak podnebí, tak i půdy. Plzeňský prazdroj míní, že získané poznatky z projektu bude možné využít pro další pěstitele v Česku. Při vyhodnocování projektu budou vědci sledovat výnos nejen sklizně ječmene, ale také ostatních plodin zasetých na polích. Za posledních 30 let se v ČR snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá asi sedm procent plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou, uvedla firma v tiskové zprávě. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11krát větší než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen podporují také Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně a zemědělská skupina JTZE v Národním zemědělském muzeu.*
