Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva životního prostředí a zemědělství navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. Výsledky kontroly dnes NKÚ zveřejnil na svém webu.
V roce 2010 odhadla ministerstva životního prostředí a zemědělství, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. Tento odhad resorty potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, zjistil NKÚ.
"Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz," konstatoval Petr Neuvirt, který kontrolu NKÚ vedl. Roli podle něj může hrát fakt, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a tlak na provádění opatření už zeslábl. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se ale čerpání dotací z operačního programu Životní prostředí nijak nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.
V Česku se podle NKÚ nedaří budovat zejména přírodě blízká stavební opatření. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají ale podle kontrolorů přednost čerpání peněz na technická opatření, jako jsou stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně.
Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že s podniky povodí i resortem zemědělství opakovaně jednalo, aby čerpaly dotace na přírodě blízká povodňová opatření. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů donutit nemůže, uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.*
