Češi se vlivem pandemie koronaviru masově nepřesunuli k nákupům potravin na internetu. Tuto formu volí pětina lidí, je to o pět procentních bodů více než před začátkem šíření nákazy v roce 2019. Služby on-line supermarketů ještě nikdy nevyzkoušelo 56 procent českých zákazníků. Za největší nevýhody nákupů potravin na internetu lidé označili příplatek za dopravu a riziko, že dodané produkty nebudou kvalitou nebo množstvím odpovídat objednávce. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti KPMG.
Nákupy potravin na internetu podle KPMG nejčastěji využívají lidé mezi 25 až 44 lety, z větších měst, s vyššími příjmy. Ve virtuálních nákupních košících dominují trvanlivé potraviny, nejméně často do nich zákazníci vkládají čerstvé ryby. Frekvence nákupů potravin na internetu není příliš vysoká, jen jednou měsíčně si nákup nechává dovézt čtvrtina lidí.
,,Pouze šest procent respondentů nakupuje potraviny on-line několikrát týdně, dalších 22 procent jednou týdně. Podíl těch, kteří nakupují potraviny on-line jenom příležitostně, párkrát za rok, se téměř nemění a zůstává mezi 22 a 24 procenty," uvedla partnerka KPMG odpovědná za maloobchod Martina Štegová. Dodala, že nákupy potravin na internetu rostou, ale ne tak rychle, jak mnozí očekávali. V průzkumu 32 procent lidí uvedlo, že tuto formu zajištění potravin nikdy nevyzkoušelo a ani to neplánuje.
Do kamenných obchodů chodí 31 procent lidí méně často než před pandemií a dělá větší nákup. Menší obchody, kde se pohybuje méně lidí, upřednostňuje 12 procent dotázaných. Prodejny se samoobslužnými pokladnami nebo jinou bezkontaktní formou nákupu vyhledává vlivem pandemie devět procent Čechů.*
