O prodejnu přišla v posledních deseti letech nejméně pětina malých obcí do 200 obyvatel. Nejvíce těchto venkovských prodejen bylo uzavřeno v Ústeckém a Středočeském kraji. Maloobchodní síť výrazně prořídla také v obcích s 200 až 500 obyvateli. Prodejny byly zrušeny zhruba v desetině z nich. Nejhůř je na tom Zlínský kraj, kde venkovské prodejny přestaly fungovat ve třetině obcí této kategorie. Vyplývá to z výzkumu společnosti GaREP, jehož výsledky byly dnes prezentovány na kongresu tradičního obchodu Samoška v Olomouci.
V Česku mělo původně svůj malý obchod 364 obcí do 200 obyvatel, zavřeno jich postupně bylo několik desítek. Nejvíce prodejen bylo podle údajů GaREP zrušeno v roce 2017, zřejmě na to mělo vliv i zavedení elektronické evidence tržeb v březnu 2017. Vyšší četnost uzavírání venkovských prodejen společnost GaREP zaznamenala ještě v roce 2021. Rušené obchody nejčastěji provozovali místní obchodníci, obce ale přišly také o prodejny družstevního řetězce COOP či o provozovny vietnamských obchodníků. Dvě třetiny uzavřených obchodů byly provozovány v obecních budovách. Provozovatelé venkovských prodejen jejich uzavření zdůvodnili konkurencí obchodních řetězců a úbytkem zákazníků. Mezi časté důvody patřila i personální situace, jelikož v malých obcích je problém zajistit prodavače.
V obcích s 200 až 500 obyvateli byla třetina zrušených obchodů uzavřena v roce 2022. Více než třetina zrušených prodejen byla provozována v obecních budovách, tedy za zvýhodněných podmínek. "Obec samotná nicméně žádný z obchodů přímo neprovozovala. Mnohé obce ještě neztrácejí naději a hledají nové provozovatele. Ve více obcích obchod skončil s odchodem obchodníka do penze či jeho úmrtím," stojí v komentáři k výzkumu.*
