
Ptáci v Česku zvládají běžný chlad dobře, pokud mají dostatek potravy, řekl ornitolog Václav Beran z ústeckého muzea. Do krmítek radí dávat slunečnici. Klimatická změna podle něj postupně mění chování opeřenců, někteří se pokoušejí s ohledem na předchozí teplé zimy přezimovat na domácích stanovištích a Česko se stává cílovou zimní destinací ptáků ze severských zemí.
Peří je vynikající izolant, limitní jsou podle Berana až mrazy s teplotami pod 20 stupňů Celsia. "Běžný chlad zvládají dobře, ale musí mít dostatek potravy. Když je velká zima, tak výrazně narůstá potřeba příjmu potravy a energie, protože jsou to teplokrevní živočichové s teplotou těla nad 40 stupňů Celsia. Malé druhy, které mají ztráty největší, musí spořádat třeba dvakrát až třikrát tolik potravy, co sami váží, za den. A aby přežili noc, tak se dobře musí nakrmit hlavně večer," vysvětlil Beran, člen České společnosti ornitologické.
Chlad je tak pro ptáky až druhořadý problém. Druhy, které jsou schopné sehnat potravu i v zimě, dlouhodobě v Česku zůstávají, další naopak odlétají do teplých krajin. "A pak je taková třetí kategorie, která je tak někde mezi. Při ochlazení popolétne jižněji a při oteplení se zase vrátí," uvedl ornitolog. Mezi takové se řadí husy, které lze vidět všude v krajině. Pokud udeří mrazy a napadne sníh a nedostanou se k potravě, popolétnou do Francie nebo Španělska. "Reagují operativně na to, jak se počasí mění," podotkl Beran. Některé druhy s ohledem na to, že zimy jsou stále teplejší, zkouší v Česku zůstávat. Třeba červenky nebo králíčci či budníčci. Pro ně pak příchod mrazů může být podle ornitologa opravdu problém. Pokud nezareagují dostatečně rychle, mohou v noci umrznout.*