Na financování projektů z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v průběhu let 2004 až 2006 byla určena celková částka 250,6 milionu eur. Z toho 173,9 milionu eur tvoří prostředky ze strukturálních fondů EU a 76,7 milionu eur ze státního rozpočtu. V současnosti je možné mezi žadatele ještě rozdělit přibližně 195,6 milionu eur. Účelem tohoto programového dokumentu je financovat některé investiční záměry zemědělských výrobců a zpracovatelů, lesní a vodní hospodářství i rozvoj venkova.
Z pravidel operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP) mohou zájemci o finanční podporu v rozsahu 50 až 100 procent zjistit, jaké jsou podmínky pro poskytnutí nenávratné dotace z prostředků Evropské unie a národních a na co lze čerpat finance, respektive co se považuje za přijatelné výdaje.
Podpora se v dokumentu rozděluje na tři základní priority a ty dále na opatření a podopatření. Podopatření se nakonec člení na investiční záměry. „Žadatelé se o finanční pomoc hlásí nikoli k opatření, ale k investičnímu záměru,“ upozorňuje Ing. Zuzana Nováková, vedoucí z odboru Řídícího orgánu OP Ministerstva zemědělství ČR.
Opatření 1.1.
Investice do zemědělského majetku
Podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladých začínajících zemědělců
K financování investic do zemědělského majetku využívají žadatelé převážně investiční záměry v podopatření 1.1.1. Týkají se převážně přestavby stávajících zařízení v chovu skotu, prasat, ovcí, koz a také nosnic. Vedle rekonstrukce například stájové kanalizace, izolace tepelné či vlhkostní, osvětlení, konstrukcí hal a střech, silážních žlabů jsou prostředky určeny i na technologie ustájení, krmení,větrání napájení a další. Finanční výpomoc lze čerpat i na zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy, třeba na výstavbu pevných hnojišť, technologie čerpání, míchání a vypouštění, sběrné a přečerpávací jímky.
pravidla OP přesně vymezují také přijatelné výdaje investičního záměru na rekonstrukce technologie skladování ovoce a zeleniny. Jmenují komodity k dlouhodobému i krátkodobému skladování, technologie přípravy na skladování, expedici, zpracování odpadů a další. Ing. Nováková připomněla, že finanční pomoc nelze obdržet na investice do skladování tropického ovoce, brambor a hroznového vína, ani budování nových skladovacích kapacit.
Součástí podopatření 1.1.1 je investiční záměr, který umožňuje nákup strojů pro zemědělskou výrobu. Lze koupit postřikovač, krmné samozakládací vozy, technologie pro údržbu luk a pastvin, sklizeň pícnin, zeleniny a chmele včetně posklizňové úpravy, stroje k výsadbě, sklizni a posklizňové úpravě ovoce, léčivých a vonných rostlin, rostlin pro výrobu vláken, stroje na aplikaci kejdy, rozmetadla hnoje, odplevelovače a překopávače kompostu. Podmínkou tohoto záměru je, že stroj musí být nový a žadatel je jeho prvním majitelem.
„Proti roku 2004 však byly vypuštěny jako přijatelné výdaje traktory, secí stroje, sklízecí mlátičky a adaptéry, sklízeče cukrovky, stroje podporující minimální zpracování půdy a zabudované linky a technologické systémy pro skladování zemědělských produktů,“ upozornila Ing. Nováková.
Maximální základní podpora dosahuje 50 % přijatelných výdajů, z toho 35 % je příspěvek z EU a 15 % ze státní kasy ČR. Hospodářům v méně příznivých oblastech (LFA) se zvýší horní limit o deset procent na 60 procent. Mladí začínající zemědělci, což jsou ti, kteří nepřekročili čtyřicet let, mohou z přijatelných výdajů získat dotaci do 55 procent, v LFA oblastech do 65 procent.
Podopatření 1.1.2. Prohlubování diverzifikace zemědělských činností
Na základě podopatření 1.1.2 lze žádat o podporu na zařízení pro výrobu, zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků, nebo na výrobu a zpracování biomasy pocházející z vlastní zemědělské činnosti a její uvádění na trh. V investičním záměru tohoto podopatření je uvedena i produkce nepotravinářských zemědělských výrobků a jejich uvádění na trh.
Příkladem nepotravinářského výrobku může být podle Ing. Novákové vytváření a prodej balíků nebo pelet ze slámy. „Konkrétní přehled, co lze z tohoto opatření podpořit, ale neexistuje,“ dodala. „Obecně lze říci, že se takové produkci dříve říkalo přidružená výroba, takže cokoli, co zemědělská výroba zpracovává a je z toho produkt blízký zemědělství, lze považovat za přijatelný výdaj. Poukázala na přílohu I Smlouvy o založení Společenství, která podrobněji produkty a suroviny vymezuje. Uvádí například mléčné výrobky, takže výrobu jogurtu lze považovat za diverzifikaci zemědělských aktivit a strojní vybavení jako přijatelný výdaj. Žadatel o finanční příspěvek však musí splnit podmínky – minimálně 50 % suroviny musí pocházet z vlastní produkce a musí prokázat, že má zajištěn odbyt.
Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti
a rozvoje venkovských oblastí
Podopatření 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny
Pod uvedeným podopatřením 2.1.2. se skrývají dva záměry – obnova zemědělského produkčního potenciálu a prevence před povodněmi. Nejde o klasické investice do zemědělského majetku, ale o investice na obnovu krajiny poškozené povodněmi a o prevenci před povodněmi. Výše podpory představuje sto procent přijatelných výdajů. Příjemce podpory je právnická osoba podnikající v zemědělství, může to být také subjekt založený obcí (společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost), žadatel musí být vlastníkem nebo nájemcem objektu, který je předmětem žádosti.
„V loňském kole příjmu žádostí nebyl jediný schválený projekt,“ poukázala Ing. Nováková. „Důvodem zřejmě bylo, že se zemědělci zaměřili na klasické investice.“ Toto podopatření se netýká jen plošných pohrom, ale i lokálních záplav – odstranění povodňových škod – na hrázích, na technologiích, vyčištění, opravy protipovodňových hrází, odstranění škod na odtokových kanálech, škod na přejezdech, výpustních zařízeních, je tam i náhrada poškozené technologie.
V rámci investičního záměru zaměřeného na prevenci před povodněmi si může žadatel vystavit hráz, záchytnou nádrž, ochranu před povodněmi. Novinkou ve srovnání s loňským rokem je pořízení mobilní hráze, upozornila.
Podopatření 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti vodních zdrojů
Příjemcem podpory na dva investiční záměry v podopatření 2.1.3. mohou být subjekty podnikající v zemědělství nebo provozující meliorační zařízení nebo samostatně hospodařící rolník a stejně jako v předchozím podopatření také subjekty založené obcí. „Prvním z nich je Obnova a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží, které nejsou využívány pro chov ryb, a to ani extenzivně,“ upozornila Ing. Nováková. „Předkládané projekty se proto rozhodně nesmí týkat nádrží pro chov ryb.“
Za přijatelné výdaje se například považuje odbahnění, odvezení sedimentů, zpevnění břehů, osazení porostem, stavební výdaje, technologie, hlásná a měřicí zařízení, která sledují technický stav hráze. V tomto opatření nebyly vloni vyčerpány finační prostředky, dodala.
Na druhý investiční záměr Pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků (stavby k závlaze a odvodnění pozemků) bylo vloni využito asi 36,9 mil. Kč. „Zájemci o dotaci, zejména bramboráři a ovocnáři, měli problémy se stavebním povolením na závlahové zařízení. Nebyli schopni získat souhlas všech vlastníků, přes jejichž pozemky mělo procházet, vysvětlila důvod malého čerpání peněz.
Z celkové alokace roku 2004 na podopatření 2.1.3. ve výši 136 mil. Kč bylo zatím vyčerpáno přibližně 55 mil. Kč. Nevyčerpané finanční prostředky budou rozděleny v rámci 5. kola příjmu žádostí, které proběhlo v březnu až dubnu 2005.
Podopatření 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství
V podopatření 2.1.5. se podporuje agroturistika, alternativní příjmy z jiných aktivit a investice na využívání alternativních zdrojů energie. „Lze požádat o příspěvek například na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci, ale i vybavení farmy, zaměřené na agroturistiku, základními potřebami. Konkrétně jde například o hygienické potřeby, nábytek, dále výsadbu zeleně, přípojky na vodu, plyn, elektřinu a kanalizaci, náklady na úpravu povrchu areálu, úpravu jízdárny, stezky, minigolfového hřiště, běžecké stezky, půjčovny kol a jiné. Jejich rozsah je velmi široký,“ soudí vedoucí oddělení vnějších vztahů odboru Řídící orgán OP.
Záměr se týká diverzifikace do jiných činností než zemědělských, například také využívaní alternativních zdrojů energie – zařízení pro energetické využití biomasy, výrobu lisovaných paliv a bioplynové stanice.
Přijatelné výdaje jsou také náklady na výstavbu nových i stávajících objektů, na strojní linky a technologické systémy, včetně ochrany budovaných objektů proti přívalovým vodám. Zemědělci opět dostávají v případě schválení projektu základní příspěvek do 50 % přijatelných výdajů.
„Přijatelné výdaje byly rozšířeny například o zatravnění, terénní úpravy, příjezdové cesty, chodníky, výstavbu parkoviště. Z nepřijatelných výdajů byly vypuštěny zemní práce, odvoz zeminy a sutě, uskladnění na skládce, násypy a komunikace,“ vyložila Nováková.
Opatření 1.3.
Lesní hospodářství
Podopatření 1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem
Zemědělští podnikatelé jsou někdy i vlastníci lesa, a proto právě jim je určena podpora z podopatření 1.3.1. Finance jsou určeny na ochranu před kůrovcem, na odstranění napadených porostů, umělou obnovu sadbou po kalamitních těžbách, na protipovodňová opatření a likvidaci povodňových škod a podobně. V rámci těchto investic dostane žadatel zpět 100 procent přijatelných výdajů.
Podopatření 1.3.2. Investice do lesů
Vlastník lesa může zažádat o podporu z podopatření 1.3.2. na pořízení některých strojů, třeba traktoru, nákladního auta, bagru, manipulačního stroje – drtiče a štěpkovače. Finanční příspěvek lze ale také získat na podporu výstavby a rekonstrukci lesní dopravní sítě, tedy na lesní cesty, mosty, přechody, a lávky. Do skupiny spadají rovněž investice do zařízení, které upravují vodní režim v lesích, jako jsou meliorace, kanály, zábrany proti sesuvům, odbahnění retenčních nádrží v lesích. Slouží i pro investice na zajištění turistické rekreační sítě – cyklostezek, zábradlí, mostků a parkovacích mostů, přístřešků, vodní studánky a informační tabule. Poskytovaná podpora může být až 50 % přijatelných výdajů.
Podopatření 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd
V podopatření 1.3.4. se počítá s podporou na přípravu zalesnění, nákup sazenic, ošetření a péči o vysázené stromy do doby, než je strom schopen sám existovat. Z peněz se dají pořídit třeba ochranné podpory, zavlažování a ošetřování proti okusu.
„Při zalesňování je nutné dodržet některé podmínky,“ podotkla Nováková, „zemědělská půda musí být minimálně tři roky zemědělsky neobdělávaná, na projektu zalesnění musí spolupracovat odborní lesní hospodáři. Musí dojít k převodu mezi jednotlivým fondy kvůli vyjmutí ze zemědělské půdy a převod do lesnického půdního fondu. Když je zalesňována plocha, která nenavazuje na les, musí být její minimální výměra půl hektaru. Podpora je poskytována podle paušálních sazeb.
Realizace a výše přijatelných výdajů
„Všechny výše zmíněné přijatelné výdaje, vymezené v pravidlech OP u jednotlivých podopatření může zájemce o příspěvek zrealizovat až poté, co svoji žádost zaregistruje. Dříve ne, protože by tyto výdaje nemohl uplatnit,“ upozornila Ing. Nováková. „Dále existují výdaje, které jsou přijatelné až od podpisu podmínek“. K nim patří podle ní například bankovní poplatky za účty, příspěvky v naturáliích, náklady na vedení účetnictví a odpisy. Naproti tomu náklady na odborné posudky či vypracování marketingové studie jsou přijatelné ještě před zaregistrováním projektu. Musí být však realizovány po 1. květnu 2004. „Podle pravidel mohou sice žadatelé s realizací začít už v okamžiku, kdy mají zaregistrovanou žádost, ale pak nesou riziko, že nebudou vybráni pro přidělení podpory,“ dodala. Podotkla, že financování projektů žadatelů se často účastní i banky a ty zpravidla vážou poskytnutí úvěru až na vydání rozhodnutí ministerstvem zemědělstvím, tedy až v momentě, kdy mají finanční pomoc schválenou.
V praxi to vypadá podle vedoucí z odboru Řídící orgán OP tak, že zemědělec, který plánuje například rekonstrukci stáje, si nechá zpracovat projekt, studii na dopad projektu na životní prostředí a marketingovou studii. Tyto výdaje se považují za přijatelné s tím, že nesmí být vynaloženy před 1. květnem 2004. Po založení bankovního účtu jde zaregistrovat svoji žádost na regionální odbor SZIF. „Rekonstruovat objekt začíná, když je žádost zaregistrovaná, a od té doby má přijatelné výdaje na rekonstrukci stáje. Výdaje s nárokem na podporu vydávané na rekonstrukci stáje končí momentem podání žádosti na jejich proplacení. Do této doby běží také lhůta i na přijatelnost výdajů na účetnictví nebo vedení bankovního účtu. V okamžiku, kdy všechny náklady vyúčtuje a podá žádost o proplacení, už nelze nárokovat další, na které si dříve nevzpomněl. Výdaje nesmí být větší, než na kolik je vyčíslil v projektu, a tedy v rozhodnutí,“ zdůraznila Nováková. Dodala, že v každém opatření jsou zároveň stanoveny výdaje, které nejsou přijatelné k financování z OP.
Vedle základního stanovení výše podpory v procentech přijatelných výdajů u každého podopatření, existují v některých případech ještě hranice maximálních přijatelných výdajů. Například při pořízení dojírny z podopatření 1.1.1 může zemědělec získat maximálně za stavební náklady 4000 Kč na kus, za technologie 5000 Kč na kus a za měření nádoje 3000 Kč na kus.
Nákup nemovitosti či pozemku
Přijatelný výdaj je nákup pozemků či nemovitostí, připomněla dále Nováková. Podmínkou přitom je, že musí existovat přímá vazba mezi nakupovaným pozemkem a realizovaným projektem. To znamená, pokud zemědělec koupí stáj a tu zrekonstruuje, je nákup stáje k rekonstrukci s pozemkem přijatelným výdajem. Hodnota takové investice může být maximálně 10 % z celkové částky přijatelných výdajů daného projektu.
Přijatelnost leasingu
Leasing jako přijatelný výdaj stanoví jen některá opatření. „Například – když si zemědělec pořídí v rámci Opatření 1.1. 1. zemědělský stroj na leasing, proplatí se mu zpětně 50 % leasingových splátek, které zaplatí v období od podpisu podmínek do podání žádosti o proplacení. Přijatelný je jen klasický leasing, ale ne zpětný leasing,“ zdůraznila Nováková.
Postup žadatele od přípravy projektu
k jeho realizaci a proplacení
Žadatelé o nenávratnou finanční pomoc z OP Zemědělství postupují opět podle pravidel. Žádost se podává ve vyhlášených termínech ministerstvem zemědělství na Regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Podle Ing. Novákové jde o dlouhodobější záležitost, od předání připraveného projektu k vydání kladného rozhodnutí obvykle uplynou asi čtyři měsíce, záleží na typu projektu. Pak se ještě vyhotovují podmínky, které žadatel podepisuje. Podotkla, že termíny pro toto období závisí na vytíženosti jednotlivých regionálních odborů SZIF.
V lednovém kole příjmu žádostí na zemědělské stroje bylo zaevidováno celkem 455 projektů. „Poslední termín pro tento program proběhl od 14. března do 8. dubna, z něhož je v evidenci 683 projektů. U těchto projektů ještě nemáme kompletní informace o finančních požadavcích. Celkově lze říci, že se zvýšil zájem žadatelů o podopatření 2.1.2 a 2.1.3. O dalším kole žádostí ještě není rozhodnuto,“ uvedla. ješět připomněla, že v loňském roce se na projekty vydalo celkem 713 rozhodnutí s tím, že celková přiřčená podpora činí 1,8 miliardy korun.
Žadatel zpracovává projekt podle povinné osnovy uvedené v příloze č. 7 pravidel a přiloží k němu povinné přílohy. Například u Opatření 1.1. je těchto povinných příloh dokonce dvacet dva. „Ovšem ne všechny přílohy vyjmenované v podopatření se musí předkládat ke všem investičním záměrům. Existují však přílohy, které je nutné vždy k žádosti přiložit, například výpis z obchodního rejstříku nebo základní ekonomické informace pro posouzení finančního zdraví žadatele,“ sdělila vedoucí oddělení.
Podle pravidel musí žadatelé splnit definici příjemce pomoci tím, že předloží výpis z obchodního rejstříku, ekonomické informace pro prokázání finančního zdraví, čestné prohlášení (vzor v Příloze č. 10 pravidel) , doklad o vedení speciálního účtu pro vedení podpor z OP, veškerá potvrzení týkající se minimálních standardů (potvrzení ze SRS, Krajské veterinární správy apod.).
Žadatel vedle povinných příloh dokládá nepovinné přílohy. Ty jsou vymezeny podle investičních záměrů v pravidlech. Pomáhají k prokázání některých bodovacích kritérií (příloha 3 pravidel). Na základě bodovacích kritérií pak probíhá výběr projektu.
Zpracovaný projekt předloží žadatel Regionálnímu odboru SZIF, kde zkontrolují, zda má všechny povinné přílohy, o předložení nepovinných si rozhoduje sám. Platí, že v okamžiku, kdy je zaregistrován, už nemůže žádnou přílohu doložit. Úředníci jej ale nezaregistrují, pokud nebude mít všechny povinné přílohy nutné k danému projektu. „Účelem této přísnosti je zamezit lajdáctví a znevýhodnění poctivých zájemců o podporu, kteří podali žádost včas a ve stanoveném rozsahu. Dodatečně lze opravit maximálně chyby v přílohách, ale už nelze přikládat další přílohy,“ upozornila Ing. Nováková. Zaregistrované projekty procházejí na regionech SZIF administrativní kontrolou. Zjišťuje se, zda byly splněny všechny administrativní požadavky a pokud ne, dostane žadatel termín pro odstranění závad.
Následuje hodnocení přijatelnosti projektu, to znamená, jestli je splněna definice příjemce podpory, jestli je projekt ve stanovených mezích pro minimální a maximální rozsah projektu. Například pro opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku může být finanční rozsah projektu od 318 tisíc do asi 31,8 mil. Kč. Hodnotí se finanční zdraví žadatele pomocí softwaru na základě výsledovek a rozvah, které předloží. Metodiku výpočtu obsahuje příloha č. 19 pravidel. Orientačně si své finanční zdraví mohou zájemci vyzkoušet sami na modelovém programu webových stránek www.szif.cz, kam si zadají vlastní hodnoty.
Pak nastává fáze bodování projektu. Regionální odbor SZIF podle bodovacích tabulek prochází jednotlivá kritéria, například jestli žadatel má minimálně 45 % příjmů ze zemědělské prvovýroby. Žadatel to dokazuje přiloženou přílohou, pokud ji má, dostane 20 bodů, v opačném nedostane žádný bod. Body lze získat kupříkladu také za to, že nepožaduje maximálních 50 % podpory z investice na projekt. Bodovací kritéria jsou na rozdíl od vymezení přijatelných výdajů rozdělena pro jednotlivé investiční záměry.
Po obodování projektů na sedmi regionech SZIF se předávají na centrum tohoto úřadu k dalšímu zpracování, kde se sestupně seřadí podle dosažených bodů v jednotlivých investičních záměrech. Ministerstvo zemědělství (MZe) vydává podle schválených finančních plánů limit, na jakou částku lze smlouvy uzavřít, a podle toho SZIF udělá v řadě žadatelů čáru. „Stává se, že na někoho se nedostane. Operační program je systém soutěže. Lepší projekty s vyšším počtem bodů vyhrávají,“ připustila Nováková. „Jiná situace je v systému národních dotací, kde peníze dostanou téměř všichni, kteří o ně požádají.“ Z centra SZIF dostane MZe Seznam doporučených a nedoporučených projektů. Tam se provádí další kontrola, jestli souhlasí finanční částky, jestli jsou dodrženy limity, jestli je správné bodování. V průběhu kontroly se odstraňují nedostatky.
Po kontrole MZe vydává rozhodnutí o poskytnutí podpory, což je jednostranný právnický akt. Předá ho jednotlivým odborům SZIF, které k němu vystaví podmínky. V rozhodnutí je uvedeno, na co je podpora poskytována, komu, a finanční částky. Rozhodnutí z regionů putuje k žadatelům a finančním úřadům. Spolu s rozhodnutím jsou žadatelům předávány podmínky, což už je dvoustranný akt, a proto jej podepisují. V podmínkách je uvedeno, kolik činí částka kalkulovaná na celý projekt i jednotlivé položky, termíny pro podání žádostí o platbu, popis výdajů, sankce a další údaje. Při realizaci projektu nejsou žadatelé vázáni na vydání podmínek, upozorňuje Ing. Nováková, ale na registraci žádosti.
V době, kdy žadatel projekt realizuje, musí plnit některé podmínky. Výdaje musí proplácet ze speciálního účtu pro OP, musí schovávat veškeré faktury. Po ukončení projektu totiž pak žádá u SZIF o proplacení vynaložených prostředků.
Podporu z OP dostává žadatel až po ukončení realizace, projekt tedy musí dříve kompletně financovat, peníze dostává zpětně. Přitom platí, že částka v žádosti o proplacení nemůže být vyšší, než je uvedena v rozhodnutí, ale může být nižší. Dále jeden projekt nemůže být financován z více zdrojů, ale jen z OP, nemůže mít na něj národní podporu, podporu z PGRLF, či z jiného programu ze strukturálních fondů.
Postup pro podání žádosti o proplacení obsahují pravidla. Formulář lze obdržet na SZIFu, součástí žádosti jsou kopie faktur, včetně dokladů o zaplacení. Pokud se uskutečnilo výběrové řízení, pak se předkládají doklady i k němu, pak se dělají soupisky faktur, aby vše bylo pohromadě, doklady o pojištění pojistitelného majetku, protože žadatel má povinnost s tímto majetkem řádně nakládat a pojistit ho.
Majetek pořízený s podporou OP musí mít příjemce podpory ve svém vlastnictví pět nebo dvanáct let. Povinnost na dvanáct let se vztahuje na podporu stavby nových budov, na ostatní se vztahuje pět let. „Pokud by kontrola z Evropské komise zjistila, že majetek byl prodán dříve, což se považuje za nesrovnalost, je nutné peníze vrátit. Evropská komise je velmi citlivá, vlastnictví kontroluje, někdy i dvakrát do roka. Nejen, že při zjištění nedostatku se musí podpora vrátit, ale vyžadují i penále,“ zdůraznila Nováková.
Když příjemce podpory podá žádost k proplacení, zase projde kolečkem regionálního odboru SZIF na centrálu, probíhají jednotlivé kontroly, autorizace plateb. Bezchybné žádosti dojdou na MZe, jde o víceúrovňovou kontrolu. V konečné fázi je za prostředky odpovědný Řídící orgán MZe.
Administrace při OP probíhá v ČR stejně jako i v jiných členských zemích. „Evropská komise na jednu stranu říká, že máme maximálně zjednodušovat systém, na druhou stranu po nás chce, abychom maximálně zabezpečili, že jejich finanční prostředky budou vyplaceny správně,“ vysvětluje důvody složitosti systému čerpání peněz z OP Ing. Nováková. Proto ty veškeré kontroly a tvrdé podmínky, my musíme zabezpečit minimální riziko. Proto se posuzuje finanční zdraví žadatele a žádat může jen ten, kdo minimálně tři roky podniká v zemědělství, žadatel musí prokázat, že dokáže investice realizovat.
Když žadatelé dostanou prostředky, jsou povinni zajišťovat publicitu a propagaci projektu podle přílohy 15 pravidel. U realizovaného projektu se z těchto důvodů musí objevit cedule, že projekt byl spolufinancován s EU. Existují přesné vzory, jak má být graficky ztvárněna.
