Asi tisíc lidí v sobotu přes deštivé počasí přišlo do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Pardubicku oslavit letošní zápis hřebčína na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Uvedla to mluvčí hřebčína Veronika Rybáčková. Dekret o zápisu přivezlo na nádvoří hřebčína čtrnáctispřeží sedmi běloušů a sedmi vraníků. Následně dekret převzali ministr zemědělství Miroslav Toman a ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Lidé si mohli v hřebčíně zdarma prohlédnout stáje se starokladrubskými koňmi. Na nádvoří se jim při slavnostním jezdeckém programu například představilo chovné stádo klisen a hřebců, vrcholem byla jízda čtyř šestispřeží.
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech byla na seznam UNESCO zapsána v červenci na zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku. O zapsání krajiny na seznam světového kulturního dědictví usilovala Česká republika přes deset let.
Hřebčín očekává, že v příštích letech prestižní značka přiláká do Kladrub nad Labem i do hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku víc turistů. Oba hřebčíny dosud navštěvuje kolem 80 tisíc lidí ročně. Za maximum návštěvnosti hřebčím považuje sto tisíc lidí.
Pro chovatele je hlavní kvalitní péče o koně a jejich pohoda. "Už nyní jsou prohlídkové okruhy vedeny tak, aby nešly například k březím klisnách. Návštěvníci chodí do stájí, kde jsou koně ve výcviku, což je pro ně i trochu dobré, protože koně přijdou do styku s nějakými vzruchy," řekl dříve ředitel hřebčína Jiří Machek.
Krajinu v okolí hřebčína utváří chov a výcvik koní zhruba 500 let. Hlavní přístupové osy vedou přes stáje, nikoliv přes zámek, jak je obvyklé u jiných panství. Na osy navazuje území pastvin vymezené stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice. Hřebčín včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní je od roku 2002 národní kulturní památkou.*
