Český česnek z Podkrkonoší je letos jedním z devíti produktů, které porota navrhla na ocenění Regionální potravina Libereckého kraje. Porota posuzovala 81 produktů od 24 výrobců, pěstitelé z Bělé na Semilsku získali ocenění už potřetí. Značka výrazně pomohla zvýšit povědomí lidí o českém česneku, řekla spolumajitelka farmy Alena Mihulková. I proto farma každé čtyři roky značku obhajuje.
"Značka nám pomohla se vyčlenit. Český česnek je téma, jak ho rozlišit od dovozových náhražek. A díky té značce Regionální potravina, kdy se za nás postavila agrární komora, SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) a ministerstvo zemědělství, tak máme stoprocentní důvěru zákazníků a příznivců česneku v tom, že děláme skutečně jen české odrůdy," doplnila Mihulová. Na druhou stranu přineslo zviditelnění farmy i negativa. Farmáři musí svá pole hlídat se psem před zloději.
Farma obhospodařuje zhruba 7,5 hektaru orné půdy a k tomu má i louky. Česnek ale pěstuje jen na zhruba 1,5 až dvou hektarech, i když by zřejmě prodala i produkci podstatně vyšší. "Necháváme půdu odpočinout. Po česneku se zaseje hořčice, zaorá se zelené hnojení a naseje se jetelotráva. Tři roky půda odpočívá, než tam zase přijde česnek. Nemůžeme pořád jen z té země brát, musí se jí i vracet," vysvětlila postup Mihulková. Teď si navíc pořídili ovce, které pomohou zelené plochy i přirozeně prohnojit.
"Hospodaříme na půdě, kde hospodařil už náš dědeček," řekla. Na větší výměře česnek pěstovat nechce, protože by bylo obtížné udržet jeho vysokou kvalitu. V Bělé letos nasázeli šest uznaných českých odrůd, mezi nimi i odrůdu Bjetin, který nevadí ani žlučníkářům, pro něž je většina českých odrůd příliš silná. "České odrůdy mají vyšší obsah silic a větší stroužky a mají jich méně v paličce, jen pět až devět. Český česnek nemá takový výnosový potenciál jako odrůdy třeba francouzské nebo španělské," doplnila Mihulková. I proto velkopěstitelé v Česku pěstují často zahraniční odrůdy.*
