Brambory se z pohledu rentability propadají na jednu z posledních příček mezi plodinami, varoval minulý týden na sedmnáctých Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě předseda Bramborářského svazu ČR František Novák. Důvodem je podle něj především raketový nárůst cen zrnin a nepříliš příznivá relace smluvních cen a aktuální ceny konzumních brambor.
„V celém zemědělství je jiná situace než před čtyřmi měsíci. Takový vývoj nikdo z řídících orgánů Evropské unie nepředpokládal a jsme svědky, jak selhávají regulační nástroje společné zemědělské politiky,“ uvedl Novák a připomněl omezování nejschopnějších chovatelů mléčnou kvótou při nedostatku této komodity a problémy spojené s cukerní reformou.
Farmářská cena konzumních brambor se v současné době podle svazu pohybuje kolem tří až čtyř korun za kilogram, na pultech je ale jejich cena často více než dvojnásobná. Loni touto dobou činila v důsledku neúrody farmářská cena šest korun za kilogram, v předešlých letech se pohybovala kolem dvou korun. Pěstitelé letos podle odhadu Českého statistického úřadu osázeli 31 900 hektarů, což je o šest procent více než v minulém roce. Letošní hektarový výnos by se měl pohybovat kolem 24,6 tuny, zatímco loni to bylo 23 tun. Na trhu se tedy zřejmě objeví 785 tisíc tun brambor, což je o 13,4 % více než v minulém roce.
Vysoké ceny konzumních brambor pro přímou spotřebu v uplynulé sezóně vedly k poklesu jejich konzumace na historické minimum. Novák konstatoval, že loni lidé v průměru nakoupili o deset kilogramů brambor méně. Na jednoho obyvatele tak připadalo 62 kilogramů. Podle účastníků semináře je ale důvodů více. Náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák je přesvědčen, že vliv může mít paradoxně také lepší kvalita zboží, ze kterého je menší odpad. Stejně tak se zřejmě projevila i změna životního stylu, příprava brambor je náročnější než například u těstovin, jejichž spotřeba za poslední roky výrazně vzrostla. Nedostatečná je také propagace komodity a kultura prodeje, která by vzhledem ke stoprocentní marži obchodníků měla být vyšší, soudí Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Jak ale také dodal, pro konzum se pěstují i takové odrůdy, které příliš neuspěly v hodnocení chutnosti.
„Musíme vyvinout úsilí o vrácení spotřeby brambor na předcházející úroveň,“ zdůraznil předseda Novák s tím, že k tomu mohou přispět jak pěstitelé, tak kvalitní propagace.
Brambory jsou zařazeny od příštího roku zařazeny do Společné organizace trhu zeleniny a ovoce na základě nejnovějšího Nařízení rady č. 1182/2007, informoval Kozák. Dodal ale zároveň, že EU zachovala rozpočtovou neutralitu a neuvolnila pro tento účel žádné peníze navíc. Odbytové organizace pro brambory založené z tohoto titulu tedy nedostanou žádnou finanční podporu. Stejně tak nejsou dosud zpracovány žádné směrnice, které upravují kvalitativní parametry této komodity. Svaz by v tomto případě prosazoval parametry obsažené v evropských pravidlech obchodování s bramborami (RUCIP), konstatoval Novák. Pravidla by přitom byla velmi žádoucí, protože by napomohla vytlačit z trhu nekvalitní brambory. Pro příští rok se ale podařilo uhájit dotační titul na šlechtění brambor, který je velmi využíván, ca trvají také dotace na podporu nákupu certifikované sadby brambor v uzavřených pěstebních oblastech.
Nízká úroveň rentability se podle Nováka projevuje především u brambor určených pro zpracování jak na škrob, tak na potravinářské výrobky. „Velké evropské škrobárenské firmy již informovaly o navýšení smluvních cen na příští rok,“ uvedl s tím, že očekává podobný krok také od tuzemských podniků, protože jinak „lze reálně předpokládat, že příští podzim zůstane naše národní kvóta výroby bramborového škrobu nenaplněna“. Smluvní ceny by podle něj měli v příštím roce zvednout také výrobci lupínků a hranolků.
Podle Josefa Hadravy z akciové společnosti Škrobárny Pelhřimov již na tento trend reagují a hlízy pro výrobu škrobu vykupují za cenu, která se blíží dvěma korunám za kilogram. Jak dodal, na rozdíl od minulých let ale s postupující kampaní klesá škrobnatost, a to z 20 procent na současných 19,43 procenta. Způsobily to deště, v jejichž důsledku začaly brambory dorůstat. To však v některých oblastech pomohlo nárůstu výnosu hlíz i na 50 t/ha.
Jak také informoval náměstek Kozák, stávající systém obchodu se škrobem měl v příštím roce skončit, ale prodlužuje se o dva roky, což by mělo být pro účastníky pozitivní. Méně potěšující zprávou ale je, že podíl uznaných sadbových ploch brambor bude zřejmě horší než v minulém roce. „Krize v množení sadby brambor pokračuje druhým rokem,“ varoval Novák.
