Čeští chovatelé za kilogram živé hmotnosti jehňat vyvážných především do Německa dostávají necelých 42 korun, což je zhruba o patnáct procent méně než vloni. Farmářská cena nepokryje náklady na chov, rentabilitu zajišťuje státní dotace. Farmáři dostali před vstupem do unie 700 korun na bahnici, podobně jako kolegové v Evropské unii. Není ale jasné, jak se bude chov podporovat příští rok, uvedl předseda Svazu chovatelů ovcí a koz ČR Vít Mareš.
Přebytek jehňat mají chovatelé především na konci pastevní sezóny od srpna do září. Nyní je ale převážná většina jehňat už prodaná, uvedl Mareš. Nejméně šedesát tisíc jehňat se odchová v tuzemsku. Z toho odbytová organizace Oveko a masokombináty vykoupí jen asi šestinu. Polovina chovatelů chová do deseti kusů ovcí. Ty spotřebují pro sebe a okolí. Jehněčí maso se nevyváží, protože chybějí specializovaná jatka. Ta by se vyplatila až při roční porážce přes sto tisíc jehňat, soudí předseda Svazu.
Česká republika přitom v porovnání s ostatními zeměmi EU chová ovcí nejméně, nižší stavy má jen Finsko, podotkl Mareš. Přitom počty v ČR podle něj mírně stoupají asi pět let, stále však jsou proti roku 1990 jen čtvrtinové. Na domácích loukách v podhorských a horských oblastech by mohlo být podle jeho mínění znovu 400 000 kusů a uživilo by se i dvojnásobné množství, upřesnil předseda.
Česká republika má vyjednanou kvótu na úrovni 67 000 bahnic, její navýšení je ale podle Mareše otázkou dalšího jednání. Jehněčí maso je dovozní komodita i v rámci EU, dodal.
