České republice se jako první členské zemi podařilo zaregistrovat zeměpisnou ochrannou známku Evropské unie – chráněné označení původu Žatecký chmel. V rámci EU se jedná o první a jediné udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělených českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku vůbec. Do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení bylo v roce 2008 zapsáno také České pivo.
Chmel a chmelové výrobky splňující podmínky chráněného označení původu Žatecký chmel mohou být označeny etiketou.
Odrůdové složení
Chmel je pěstován pouze v zákonem vymezených chmelařských oblastech. To jsou oblasti, které jsou pro pěstování chmele nejvhodnější a zároveň jsou na pěstování chmele stále velmi ekonomicky závislé.
Chmel se v ČR pěstuje ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Největší oblastí je Žatecká chmelařská oblast (73,5 %).
Hlavní pěstovanou odrůdou ČR je Žatecký poloraný červeňák (87,2 %), který je nejkvalitnější aromatickou odrůdou na světě. Až do poloviny 90. let uplynulého století se v ČR pěstovala pouze jedna odrůda – Žatecký poloraný červeňák.
Od roku 1994 se rozšířila odrůdová skladba českých chmelů o hybridní odrůdy Bor, Premiant a Sládek. V roce 2001 byla zaregistrována nová odrůda Agnus, dále v roce 2007 odrůda Rubín a v roce 2008 odrůdy Kazbek a Vital.
Nová odrůda Vital vykazuje obsah alfa kyselin 13 až 17 % hm. a beta kyselin 7 až 11 % hm. Jedná se o první odrůdu, která vykazuje vysoký obsah farmaceuticky významné látky desmethylxanthohumol (DMX) 0,26 až 0,49 % hm. Dále byla registrována odrůda Kazbek, která je charakteristická vysokou výkonností a stabilitou. Z pivovarského hlediska ji lze charakterizovat jako hořký typ. Obsah alfa kyselin je 5–7 % hm. a beta kyselin 5–6 % hm.
Plochy, výnosy a ceny
V průběhu 90. let minulého století se pěstitelská plocha chmele významně snížila. Od poloviny 90. let se české chmelařství nachází ve velmi špatné ekonomické situaci, která byla způsobena dlouholetou nadprodukcí chmele na světovém trhu, prudkým poklesem cen českého chmele v polovině 90. let (z 190 tis. Kč/t na 120 tis. Kč/t), ale také vývojem kurzu české měny a snižováním chmelení na straně pivovarů. Za posledních 20 let klesla plocha chmele v ČR z 10 435 ha v roce 1990 na 5307 ha v roce 2009, tj. o 49 %, z toho plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ) dokonce o 54 % (tj. o 5707 ha).
V posledních letech se situace na světovém trhu výrazně změnila a na trhu se objevil strukturální nedostatek chmele, což vedlo ke skokovému zvýšení cen u hořkých odrůd a mírnému navýšení u aromatických odrůd chmele. Po dvou letech s nízkým výnosem a nízkými obsahy alfa hořkých látek ve chmelu, které patřily k nejslabším za poslední období (2006 a 2007), a to nejen v ČR, ale i z celosvětového pohledu, znamenal rok 2008 návrat k normální produkci chmele. Hlavním důvodem tohoto obratu byly mnohem příznivější klimatické podmínky v porovnání s předchozími lety.
V roce 2008 tak nastal po více než deseti letech podstatný nárůst pěstitelských cen chmele, který zaručoval potřebnou rentabilitu jeho pěstování. Průměrná realizační cena se pohybovala mezi 180 až 200 tis. Kč za 1 t suchého chmele. Navýšení ceny bylo výsledkem jak nízkých sklizní, tak kompromisních jednání mezi pěstiteli, obchodníky a pivovary.
Rok 2009 patřil svou sklizní k nejvýnosnějším rokům posledního období, což předurčovalo problémy s realizací kupních smluv a poklesem cen. Celosvětově bylo sklizeno 113 tis. t chmele s produkcí alfa hořkých kyselin 11 tis. t, což je o 2500 t více, než je celosvětová roční spotřeba pivovarů. Tím se okamžitě změnila situace z nedostatku chmele z minulých let v jeho přebytek, což znamenalo pokles cen. V ČR vlivem vývoje cen v roce 2008 a 2009 došlo k pozastavení poklesu pěstitelských ploch.
V roce 2009 činila pěstitelská plocha podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 5307 ha tj. 99,5 % skutečnosti roku 2008. Nejvíce zastoupenou odrůdou je stále ŽPČ, v roce 2009 jím bylo osázeno 87,2 % (tj. 4627 ha) celkové pěstitelské plochy.
Hybridní odrůdy zaujímají v odrůdové skladbě českých chmelů nadále relativně malý podíl, který činí celkem 12,4 % z celkové plochy (tj. 656 ha), což je v porovnání s rokem 2008 o 70 ha více.
Hybridní odrůdy se stávají čím dál tím více oblíbenější, především z důvodů dosahování vyššího výnosu než u klasických odrůd, vyššího obsahu alfa hořkých kyselin a vyšší ceny produkce z 1 ha.
Z hybridních odrůd chmele největší výměru zaujímají odrůdy Premiant (293 ha), Sládek (277 ha), Agnus (58 ha) a Bor (13 ha).
V roce 2009 se meziročně zvýšila plocha výsazů chmele o 47 hektarů na 257 ha (což tvoří 4,8 % sklizňové plochy). K obnově mimo jiné také významně přispěl dotační program MZe 3h) Podpora prevence šíření virových a bakteriálních chorob chmele, kdy v roce 2009 bylo v rámci tohoto programu obnoveno 222 ha.
V ČR se v roce 2009 podle údajů ÚKZÚZ sklidilo celkem 6615,7 t, tj. o 2 % méně než v roce 2008, při průměrném výnosu 1,25 t/ha (meziroční pokles o 1,5 %). V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 4612,95 t, tj. výnos 1,18 t/ha, v Úštěcké oblasti celkem 834,6 t, tj. 1,24 t/ha a v Tršické chmelařské oblasti celkem 1168,1 t, tj. 1,58 t/ha. Největší podíl na produkci českého chmele měla v roce 2009 nadále nejlepší světová jemná aromatická odrůda – ŽPČ (81,6 %) a zbytek (18,2 %) tvořily hybridní odrůdy. Úrodu neblaze ovlivnilo počasí během vegetace, zejména v měsíci květnu a koncem měsíce července, kdy v důsledku vichřic a krupobití bylo silně poničeno asi 300 ha chmelnic. Oproti minulému roku došlo k mírnému snížení produkce, ale z pohledu roků 2006 a 2007 lze hodnotit rok 2009 jako dobrý. Letošní rok je čtvrtým nejlepším za posledních 12 let. Průměrný výnos všech oblastí se takřka nezměnil.
Nevyhovující věková struktura porostů
Zásadním problémem stále zůstává věková struktura porostů. Současná věková struktura porostů chmele v ČR je jedním z významných faktorů ovlivňujících výnosovou stabilitu. Optimální doba obměny porostů je 10–12 let.
Na základě údajů ÚKZÚZ je podíl chmelnic starších 20 let se sníženým výnosem 32,1 % (nejstarší chmelnice jsou v Úštěcké oblasti). Celkově je 36,7 % chmelnic starších 15 let. Naopak podíl nejproduktivnějších chmelnic ve stáří 5–14 let představoval stejně jako v roce 2008 pouze 48,3 % všech chmelnic. Poměrně vyhovující věkovou strukturu má chmelařská oblast Tršicko.
Průměrné stáří chmelových konstrukcí se zvyšuje a je ještě méně příznivé než stáří porostů. Celkově je 72,8 % konstrukcí starší 15 let.
Nové trendy pěstování chmele v ČR
V důsledku sociálních, ekonomických a politických změn posledních let hledají chmelařské podniky alternativu k pěstování chmele ve vysokých konstrukcích v systému pěstování chmele v nízkých konstrukcích.
Nízká konstrukce ve srovnání s klasickou konstrukcí (klasická chmelnicová konstrukce měří 7 až 7,5 metru) dosahuje výšky asi tři metry.
K prioritám nízkých chmelnicových konstrukcí patří samozavádění chmelových výhonů, absence zavěšování a zapichování chmelovodičů, snížení kultivací, úspora postřiků v ochraně rostlin a pohonných hmot.
Při pěstování chmele na nízkých konstrukcích lze snížit potřebu pracovních hodin na 1 ha chmelnice až o 344 hodin. Sklizeň je řešena mobilním česacím strojem tuzemské provenience.
Historie zkoušení nízkých chmelnicových konstrukcí v ČR sahá do let 1992 až 1996, kdy se na Účelovém hospodářství Stekník zkoušely odrůdy Osvaldův klon 72, Sládek, Bor a Premiant. Závěry z tohoto zkoušení byly převážně negativní.
Hlavním důvodem k návratu zkoušení a ověřování pěstování chmele v provozních podmínkách byl problém se zajišťováním pracovníků pro jarní práce ve chmelnicích, které vyvrcholily v letech 2005 až 2007.
Pozitivní roli při rozhodování sehrála skutečnost, že pro vlastní sklizeň chmele již byl k dispozici plně funkční mobilní česací stroj (HUN 30, výrobce Chmelařství Družstvo Žatec). V roce 2009 se touto problematikou také opětovně začal výzkumně zabývat Chmelařský institut, s. r. o., Žatec.
Plocha nízkých konstrukcí byla k 20. 8. 2009 evidována ÚKZÚZ na celkové rozloze 17,4 hektaru. Pro rok 2010 se očekává nárůst plochy na 40 ha. Nejvíce zastoupenými odrůdami jsou Premiant, Sládek a Agnus.
Klíčové informace
- Poslední období je především ve znamení velkého růstu nákladů na pěstování chmele a posilování kurzu české měny.
- Meziročně vzrůstají náklady na nákup drátku, pohonné hmoty a LTO.
- Zajištění ekonomické rentability pěstování chmele do budoucna není v navyšování jeho ceny, ale v zastavení růstu nákladů na jednotku produkce a hledání cest k jejich snižování, což lze docílit jen úspornějšími technologiemi a zvýšenými výnosy.
Ing. Markéta Altová,
Ministerstvo zemědělství ČR
odbor rostlinných komodit
oddělení speciálních plodin
