Zemědělství a jeho strategickou zásadní důležitost je třeba vnímat v celkovém národohospodářském kontextu, protože není izolováno, není mimo vývoj celkových makroekonomických indikátorů. Právě stav národního hospodářství přiblížila ekonomka Ilona Švihlíková v souvislosti s představením zprávy české koalice Social Watch, která je součástí mezinárodní sítě občanských organizací, usilujících mimo jiné o vymýcení chudoby a jejích příčin.
Mohla byste tedy zhodnotit minulý rok?
Také rok 2013 byl rokem recese. Česká ekonomika se ovšem konečně dostala na úroveň roku 2008. Postupem času se však měnily základní komponenty ekonomického růstu. Minulý rok byl poznamenán krokem České národní banky vedoucím k oslabení české koruny vůči euru nad 27 korun za euro. Jedním z důvodů listopadové devizové intervence ČNB se staly obavy z deflace, která vzbudila značnou kontroverzi mezi ekonomy. Vedle hrozby deflace byl krok ČNB rovněž zdůvodněn oživením české ekonomiky přes zahraniční obchod, včetně proklamace vzniku tisíců nových pracovních míst. Český statistický úřad intervenci komentoval tak, že se jedná o pokus ČNB vyřešit dlouhodobou recesi české ekonomiky při faktické absenci hospodářské politiky
Přestože pokles ekonomiky v roce 2013 je srovnatelný s poklesem roku 2012, význam jednotlivých komponentů byl odlišný. V roce 2013 působily nadále negativně investice, firmy víceméně „seděly na penězích“ a příliš neinvestovaly. Naděje k obratu v oblasti investic se nicméně objevily na konci roku.
Schodek státního rozpočtu ze rok 2013 byl proti očekáváním podstatně nižší, a to zhruba o jednu pětinu. Vzrostly totiž zejména nedaňové a kapitálové příjmy, šlo zejména o příjmy z EU a Lesů ČR.
Je ovšem třeba mít na paměti, že česká ekonomika má v rámci mezinárodní dělby práce transformační charakter. Nedobrá situace přetrvávala na trhu práce. vysoká nezaměstnanost, dosahující 630 000 evidovaných na úřadu práce, se kterou ČR vstoupila do roku 2014, jde ruku v ruce s dlouhotrvajícím poklesem reálné mzdy, která se vloni meziročně snížila o 1,3 procenta.
Lze už říct, jak se projevilo oslabení koruny vůči euru?
Ukazuje, že dopad tohoto kroku na export je spíše pozitivní. Zahraniční obchod se vyvíjí příznivě, i když tempo růstu dovozu bylo vyšší než u vývozu. Vloni výsledek obchodní bilance zaznamenal rekord v přebytku za existenci České republiky. Nadále ovšem českou ekonomiku trápí vysoký odliv dividend do zahraničí, který je hlavním důvodem záporné bilance výnosů. vliv oslabené koruny se projevil v prosinci v masivním, dvouciferném, nárůstu dovozů i vývozů.
Chtěla bych připomenout, že na sklonku roku 2013, měla Česká republika vysokou dovozní náročnost, jednu z nejvyšších v rámci Evropské unie, což bohužel také něco vypovídá o zapojení do mezinárodní dělby práce. Až tři čtvrtiny dovozu zboží a služeb slouží k mezispotřebě v ekonomice. Tato pozice ČR znamená, že devalvační krok České národní banky se projevuje také na zvýšení cen řady vstupů, které české hospodářství potřebuje.
Jaké jsou výhledy zemědělství v těchto souvislostech?
Zemědělství je oblast, která je důležitá a nestojí stranou. I když diskuse v této oblasti primárně probíhá stále v rovině kvality potravin a nebo dotačního systému. Trochu se však začíná hovořit i o tom, jaké množství českého zboží prodávají řetězce. Takže menší náznaky rozvoje tu jsou. Problém tkví v tom, že zpracovatelská síť je úplně zdecimovaná. Například co se týká zpracování brambor na škrob, v České republice funguje snad jen jedna škrobárna.
Zemědělství dostalo velkou ránu, což samozřejmě souvisí i s úbytkem pracovních míst. Od roku 2004 zmizelo ze zemědělství a navazujících odvětví 110 tisíc pracovních míst. Snižování pracovních míst je také jasně spojeno s vylidňováním venkova.
Na posuzování politiky současné vlády je ještě brzo, ale pokud se zaměřuje na to, aby se český produkt dostal ke spotřebiteli, je to určitě dobrá cesta. Podpora lokálních výrobců všemi možnými cestami, od populárních farmářských trhů po trošku sofistikovanější metody komunitně podporovaného zemědělství mohou bezesporu hodně pomoci. Proti tomu se však staví otázka vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Snížení poplatků nahrává developerům. Tyto tendence směřují proti sobě a proti posílení zemědělství jako důležitého pilíře ekonomiky. Je proto třeba, aby politici chápali zemědělství komplexně, chápali důležitost ochrany půdy, vody, péče o krajinu. A to nejenom jako něco, co podporuje, respektive dotuje Evropská unie, ale jako náš bytostný národní zájem.
Podíváme-li se na aktuální data Českého statistického úřadu, vidíme, že jsme stále – což souvisí i s výše uvedenými problémy – v situaci, kdy vyvážíme komoditu, nebo živá zvířata s nižší přidanou hodnotou a dovážíme naopak vyšší přidanou hodnotou, což se pak nutně odráží na rostoucím deficitu v oblasti potravin a živých zvířat (třída 0 SITC). Zlepšila se markantně bilance s Německem, ale bilance s Polskem zůstává hrozivá a co víc dynamika dovozů se zrychluje. Hlavním důvodem je přetrvávající cenová výhodnost polských potravin. Zde může sehrát důležitou roli otázka vývoje mezd českého obyvatelstva, včetně valorizace důchodů. Dokud se nezlomí jasně trend poklesu reálných mezd, jak jsme mu byli svědky i v roce 2013, pak zkrátka budou spotřebitelé vyhledávat co nejlevnější potraviny – segment, ve kterém je Polsko silné. I zde je potřeba chápat makroekonomickou propojenost.
