V šesti krajích, Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočině, Zlínském a Moravskoslezském, odebrali inspektoři státního veterinárního dozoru dvaceti hospodářstvích 1123 vzorků krve od skotu. Vzorky byly odebrány za účelem zjištění výskytu cysticerkózy, respektive boubelů tasemnice v mase skotu. Výsledkem kontroly je zjištění, že v pěti chovech z dvaceti chovů prověřovaných lze hovořit o vyšším riziku, neboť více než 20 % vyšetřených kusů mělo protilátky. Dalších pět chovů je možno charakterizovat jako chovy se středním rizikem (10 % až 20 % pozitivních kusů) a u zvířat ze zbývajících deseti chovů byly zjištěny pouze ojedinělé pozitivní kusy nebo byly všechna vyšetřovaná zvířata negativní. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Vyšetření bylo provedeno ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně a s veterinární univerzitou ve švýcarském Curychu. Podle Břetislava Koudely, ředitele VÚVeL je vypracování metody pro posouzení výskytu cysticerků u živých zvířat předmětem výzkumu na mnoha vědeckých pracovištích. Pomocí této nové diagnostické metody lze stanovit výskyt protilátek proti cysticerkům u jednotlivých zvířat. Tato metoda je výrazně citlivější než v současnosti používaná metoda nařezávání určitých svalových partií, avšak neumožňuje stanovit, kolik stádií tasemnice se nachází ve svalovině jednotlivých kusů a také nelze určit, zda cysticerky jsou schopné infekce nebo jsou již zvápenatělé. Citlivost této metody je 82 %, jinými slovy řečeno, pomocí této metody lze potvrdit výskyt cysticerků u 82 kusů ze 100 infikovaných. Této metody lze využít k posouzení, zda se v chovu nacházejí infikovaní jedinci a podle počtu pozitivních vzorů sér pak posoudit riziko výskytu cysticerkózy v chovu. Jedná se zcela o novou metodu, která bude v brzké době publikována. „Pro praktické použití této zcela nové metody bude třeba, aby byla tato metoda posouzena v jiných laboratořích a prošla procesem validace a akreditace. Teprve potom bude možné použít výsledky této metody jako závazné se všemi souvislostmi pro další posouzení z hlediska bezpečnosti potravin a chovatelskými opatřeními,“ dodal Koudela.
Na základě těchto výsledků bude možné podle Dubna v oblastech, kde riziko existuje, vytipovat ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi možné zdroje nákazy, rekreační zařízení, kempy, způsob likvidace odpadů a podobně. Je však třeba si uvědomit, že tasemnice má několik vývojových stádií, vyskytuje se v přírodě, a v podstatě jeden zdroj, jeden člověk dokáže „zamořit“ velmi široké okolí.
Mluvčí veterinárního dozoru upozornil, že syrové hovězí maso nelze bez rizika požívat. A pokud se někdo nechce vzdát oblíbeného tatarského bifteku, nechť používá maso škrábané (aby se případně vyskytující boubel narušil) nebo které několik dnů promrzalo v mrazničce.
