Na 32 miliard korun z letošních třiceti miliard by se měly v příštím roce zvýšit dotace do českého zemědělství. Posílí všechny typy podpor, mezi nimiž budou i nadále zdaleka nejvýznamnější přímé platby. Zemědělcům se ale nelíbí, že jsou stále více závislí na dotacích. Zatímco ty rostou, příjmy z prodeje agrární produkce klesají.
Ze 32 miliard korun, které má resort v příštím roce získat v podobě dotací, má jít téměř patnáct miliard na přímé platby, to znamená unijní jednotnou platbu na plochu včetně národního dorovnání. Uvedl to ministr Jan Mládek na semináři Hodnocení a perspektivy agrokomplexu, který minulé úterý uspořádalo v panteonu Národního muzea v Praze vydavatelství týdeníku Zemědělec.
Jak posílí celkové objemy peněz na další typy podpor, upřesnil ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck. Dotace z Horizontálního plánu rozvoje venkova vzrostou z letošních zhruba sedmi miliard korun o dvě miliardy. Výdaje na společnou organizaci trhu mají dosáhnout 9,9 miliardy korun, což je asi o 50 milionů korun více než letos. Na operační program je pro následující rok vyčleněno 1,6 miliardy korun, zatímco na tento rok to bylo o sto milionů korun méně.
Podpory, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), budou podle jeho ředitele Petra Buchala pokračovat ve stejném rozsahu i v příštím roce, přestože fond nedostane žádný příspěvek ze státního rozpočtu. Roční rozsah poskytované finanční pomoci vyčíslil na 700 milionů korun.
„České zemědělství je čím dál více závislé na dotacích a před tímto trendem je třeba varovat,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Je to podle něho dáno tím, že se nejen zvyšují dotace, ale výrazně poklesly příjmy. „Dále se snižuje objem rozhodující části výrobní základny. A k tomu až na výjimky nastal propad farmářských cen většiny rostlinných komodit,“ řekl Veleba.
Z plodin je podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Dušana Vaňka pro naše zemědělce perspektivní zejména řepka, která se uplatňuje i jako energetická plodina. Domnívá se také, že reformovaný cukerní režim by u nás neměl pěstování cukrovky příliš ovlivnit. Obává se spíš dalšího tlaku producentů třtinového cukru na otevírání evropského trhu. Cyklické kolísání cen nedává podle Vaňka velkou perspektivu pěstování brambor. V živočišných komoditách nejvíce roste výroba i spotřeba drůbežího masa. Ceny mléka, které po vstupu do unie stoupaly, čeká patrně opačný trend, řekl ředitel VÚZE. Za alarmující označil meziroční propad produkce vepřového masa o patnáct procent.
Naše členství v Evropské unii přineslo podle ministra zemědělství nejen významné zvýšení agrárních dotací, ale posílila i pozice sektoru v národním hospodářství. Zatímco podíl zemědělství na hrubé zemědělské produkci od počátku devadesátých let trvale klesal, vloni se zvýšil na 4,36 procenta z historicky nejnižších 3,97 procenta v roce 2003. Mládek však také zmínil nezdravý trend v agrárním zahraničním obchodu. Dovoz zemědělského a potravinářského zboží byl loni vyšší než jeho vývoz o více než třicet miliard korun. „Agrární schodek tak převýšil zápornou bilanci celého zahraničního obchodu, která se poslední roky zlepšuje a v minulém roce činila asi 22 miliard korun,“ konstatoval. „Celkově to není pozitivní trend a znamená, že odstranění celních bariér po vstupu do unie jsme využili převážně k většímu exportu surovin. Proto považuji za prioritní podporovat aktivity zaměřené na zvýšení vývozu našich kvalitních zpracovaných potravin,“ dodal ministr.
Veleba hodnotí první rok českých zemědělců v unii s rozpaky. „Nedá se říci, že na vině je unie. Spíše je to otázka uspořádání našeho zemědělství a připravenosti na vstup,“ domnívá se. Jednou z mála metod, jak tomu čelit, je podle něj pokusit se o změny vztahu mezi prvovýrobci a zpracovateli. „Přišel čas, abychom udělali tlustou čáru a začali problémy řešit společně,“ vybízí Veleba.
Českému zemědělství by podle Mládka vyhovovalo o něco liberálnější prostředí uvnitř EU. „Nebojíme se konkurence při snižování podpor všem členským státům. Máme však výhrady k liberalizaci obchodu vůči třetím zemím, v nichž jsou jiné podmínky výroby,“ řekl ministr. V souvislosti s dohady o finanční perspektivě na rozpočtové období 2007 až 2013 a jednáním o prostředcích na rozvoj venkova zdůraznil, že nebude souhlasit s návrhy, které by vedly ke snížení podpor na mimoprodukční funkce zemědělství.
