S Bohumilem Beladou, viceprezidentem Agrární komory ČR, jsme hovořili o bioplynových stanicích.
Jaká je situace ve vyjednávání o výkupních cenách elektřiny z bioplynových stanic na příští rok? Myslím, že výsledek jednání Agrární komory ČR a CZ Biomu s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) je velmi pozitivní. Na semináři v Krásné Hoře koncem září místopředseda ERÚ Ing. Němeček přednesl základní body cenového rozhodnutí na rok 2009. Oficiálně to bude vyhlášené koncem října, ale tyto údaje by se již měnit neměly. Dojde k navýšení ceny u obou typů stanic minimálně o 0,22 Kč na jednu kilowatthodinu. U zemědělských stanic bude výkupní cena 4,12 Kč a u ostatních 3,52 Kč. Toto navýšení představuje nárůst tržeb u bioplynové stanice o výkonu 500 kW zhruba o jeden milion Kč. To určitě není nevýznamné. Podkladem pro toto navýšení bylo zpracování nákladů na výrobu kukuřičné siláže za rok 2007 a především koeficient růstu nejvýznamnějších vstupů na výrobu kukuřice mezi 1. červencem 2008 a 1. červencem 2007. Tento materiál, který jsme zpracovali ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ), jednoznačně prokázal růst nákladů. Je důležité, že tento index bude ČSÚ dělat každý rok a tím bude každoročně zakalkulován případný růst cen vstupů na výrobu zemědělské biomasy do výkupní ceny za elektřinu. Další pozitivní rozhodnutí je, že nebude brán u bioplynových stanic (BSP) v úvahu rok spuštění do provozu. Cena vyhlášená na rok 2009 bude platit i pro stanice spuštěné před 1. lednem 2009. To je určitě spravedlivé rozhodnutí, protože nejvýznamnějším nákladem u BPS je výroba substrátů a ta je pro všechny stejně finančně náročná bez vlivu, kdy byla stanice zprovozněná.
O kolik se v poslední době zvýšil počet bioplynových stanic? Ve dvou kolech Programu rozvoje venkova byla schválena dotace pro 46 zemědělských bioplynových stanic. Průměrný výkon je asi 500 kW, takže instalovaný výkon všech stanic celkem je zhruba 23 megawattů. Některé jsou již v provozu a u některých probíhá výstavba. Před touto vlnou bylo v provozu v ČR zhruba deset bioplynových stanic.
S jakými problémy se potýkají zemědělci při jejich budování? Myslím, že hlavním problémem je obava občanů a některých úřadů z toho, že bude bioplynová stanice zapáchat. Díky tomu dochází ke komplikacím při získání stavebního povolení. To bylo způsobeno několika stanicemi v ČR, které zpracovávaly odpady a byl u nich špatně zvládnutý technologický postup, a v okolí byl cítit zápach.. Média tuto informaci rozšířila a v hlavách některých lidí zůstala rovnice, že bioplynová stanice musí zákonitě zapáchat. Ale u zemědělské bioplynové stanice je to přesně naopak. Pokud do ní jde kejda a hnůj, tak se díky procesu fermentace sníží emise čpavku do okolí v porovnání s klasickým skladováním kejdy a hnoje v jímce. U těch zemědělských stanic, které jsou již v provozu, je jednoznačně vidět, ale hlavně cítit, že tam opravdu zápach není. Pevně věřím, že díky postupným uváděním do provozu dalších BPS po celé ČR bude tento problém odstraněn.
Je zájem i o využívání dalších obnovitelných zdrojů energie? V současné době je velký zájem o sluneční kolektory. Je tam garantovaná výkupní cena 13,46 Kč/ kWh . I když tato cena bude zřejmě pro rok 2009 snížena o pět procent, přesto je to ekonomicky velmi zajímavé. Do současné doby tyto investice realizovali především finanční investoři na polích. Vidím tam prostor i pro zemědělce, kteří by mohli instalovat sluneční kolektory i na střechy budov. Plochy nových kravínů i jiných staveb v zemědělství jsou obrovské a v současné době jsou vyvinuté kolektory, které zároveň plní funkci střešní krytiny. Obecně je oblast obnovitelných zdrojů pro zemědělce stabilizující záležitost díky garantovaným výkupním cenám elektřiny, vyrobené jejich prostřednictvím, na 15 let. Tyto stabilní tržby jistě ocení vzhledem k nepředvídatelným skokům cen potravinových komodit, kterých jsme svědky v posledních dvou letech.
