O průběhu žní a o problémech se silnou korunou jsme hovořili s Miroslavem Jirovským, předsedou Zemědělského svazu ČR.
Jak hodnotíte dosavadní průběh žní?
Plocha obilovin ke sklizni činí 1,435 milionu hektarů, což je o asi 20 tisíc hektrů méně než v loňské sklizni. Stav porostů je zatím velmi dobrý přesto, že červencové deště způsobily zpoždění začátku žní, čímž došlo v některých oblastech ke snížení kvality sklízeného zrna, zejména z důvodu vyplavení lepku a polehnutí obilovin, které zpomaluje sklizeň. K začátku uplynulého týdne bylo sklizeno jen asi 20 procent ploch, zatím s lepšími výnosy než loni. Velmi proto záleží na dalším průběhu sklizně. Na polích lze vidět slibnou úrodu, ale pokud není obilí „pod střechou“ nelze dělat předčasné závěry. Řepky je sklizeno kolem 60 procent ploch s průměrným výnosem kolem tří tuna z hektaru, tedy nižším než loni. Na dosud nesklizených plochách ale již vznikly a dále vznikají značné ztráty. Přesto počítáme s tím, že bude sklizeno přes milion tun.
Podaří se našim pěstitelům letošní produkci dobře zpeněžit ?
V tomto případě nelze očekávat nějaký osobitý vývoj na českém trhu, ceny u nás budou ovlivněny cenami v Evropě. V očekávání vyšší sklizně došlo v posledních týdnech na evropských trzích k určitému poklesu cen pšenice na zhruba 210 až 190 EUR/t (4980 – 4450 Kč/t), což je ale stále slušná cena. I na burze MATIV se uzavírají termínované obchody u pšenice na listopad na asi 4420, na leden 2009 na 4450 Kč/t. Díky modernizaci skladů na obilí mají naši zemědělci značnou šanci, neboť dovedou obilí řádně ošetřit, uskladnit a obchodníkům nabídnout ucelené partie kvalitního potravinářského zboží po sklizni. Na tom mohou získat. Určitý vliv na cenu obilí může mít i postupný odprodej části státních hmotných rezerv, o kterých rozhodla vláda s cílem změny jejich struktury, tj. snížení obilovin, masa a dalších o šest miliard korun a zvýšení rezerv ropy. Větší cenové problémy vznikají zemědělcům u krmného obilí, u kterého se rovněž očekává vyšší sklizeň, a jehož potřeba z důvodu snižování rozměru živočišné výroby stále klesá a naši obchodníci se ho snaží získat za cenu mírně nad tři tisíce korun za tunu. Výrazný propad cen je rovněž zaznamenáván u sladovnického ječmene. Proti loňsku došlo k dalšímu útlumu živočišné výroby, a proto se bude muset opětovně větší část obilí vyvést. U řepky z loňské sklizně dosahovaly ceny až přes deset tisíc korun za tunu (tuto cenu ale tu již nezískávali většinou zemědělci, ale zejména obchodníci), nyní jde cena výrazně pod deset tisíc korun za tunu. Udělal dobře ten, kdo si na prodej řepky, potravinářské pšenice a sladovnického ječmene udělal včas smlouvu.
Odráží se v hospodaření zemědělských podniků prudký růst kurzu koruny?
Mohu říci, že kurs výrazně ovlivní hospodářské výsledky za letošní rok. Minulý rok v červenci, před obdobím prudkého nárůstu cen části zemědělských komodit byl kurz na úrovni asi 26,50 Kč, dnes se pohybuje kolem 23 korun za euro. To znamená, že i při stejných cenách v eurech ceny např. tuny potravinářské pšenice v korunách klesnou o 700 Kč, cena tuny řepky o 1400 Kč, cena litru mléka o 1,30 Kč, cena jatečných prasat o 5,20 Kč/kg, apod. Bohužel k tomuto vývoji se v současnosti přidává i pokles cen v eurech u většiny komodit s výjimkou jatečných prasat, býků a kuřat. Tento vývoj v tržbách za produkci dále zesílí i pokles dotací a podpor stanovených ve velké většině na sazbách v eurech. Ve státním rozpočtu byl pro kapitolu MZe stanoven kurz ve výši 27 Kč za 1 €. Posílení kurzu vůči euru na 23 Kč, tedy o čtyři koruny, znamená snížení plánovaných plateb SAPS, TOP-UP a výdajů Programu rozvoje venkova asi o 4,4 miliardy korun, ale např.:proti kurzu roku 2004 (kurz 32,44 Kč) to je již o 10,5 mld. Kč. To znamená, že pokud bude kurz eura na úrovni 23 korun, zvýšení plateb SAPS o deset procent v eurech nezvýší dotace proti roku 2007.
Bohužel tento trend se vůbec neprojevuje na vstupech do zemědělství. Přestože ceny vstupů jsou také ve velké většině ze zahraničí, tak trend v cenách je opačný. Jestliže se jedná o stroje, tak nárůst cen je v jednotkách procent, jedná-li se o pesticidy, je to o deset až dvacet procent, u hnojiv o 50 až 120 procent. Dopad růstu těchto vstupů činí dle našeho odhadu pět až sedm miliard korun. Jedině snad u nafty je vliv kurzu respektován, přesto nárůst ceny se za rok zvýšil o 3,73 Kč/l. Dopad růstu ceny nafty do nákladů očekáváme ve výši 1,6 až 1,9 miliardy korun.
Jsou pro naše zemědělství šancí obnovitelné zdroje energie?
Vnímám potřebu řešit tuto problematiku včas s předpokladem dalšího vývoje, který je nezbytný pro budoucí rozvoj nezávislý na fosilních zdrojích. U nás ani v EU nedošlo k žádnému masivnímu rozšíření technologií obnovitelných zdrojů energie, který by ovlivnil nedostatek potravin. Vždyť se uvádí, že se k tomuto účelu se nyní využívá v EU jen asi pěr procent zemědělské půdy a od letoška došlo ke zrušení set-aside v bývalé EU-15 na deseti procentech orné půdy. Podporuji další plynulý rozvoj k výrobě biopaliv – methylesteru, biolihu i bioplynu s potřebnou spoluúčastí zemědělců jako dodavatele surovin. Cesta v uplatnění biomasy i v dalším využití je reálná a v dalších letech jistě dojde ke zdokonalení využití tohoto potencionálu.
